O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


CO VÁM ŘÍKÁ SLOVO "PAJASAN"? PDF Tisk E-mail
Středa, 16 září 2026
Dnes vám předkládám velmi nepříjemnou informaci. Nepříjemnou hlavně pro naše zdraví, pro naši vegetaci a i naše okolí. Stejně jako většina z nás, jsem nic z toho neznala, teprve když jsem se snažila zjistit, „co to tu roste“ (jak je mou zálibou), zůstala jsem stife neboli štronzo, jak by řekl pan režisér Ján Svitáček. Ta zajímavá rostlinka, kterou jsem si vyfotila a nechala určit, je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), druh opadavého listnatého stromu z čeledi simarubovitých (Simaroubaceae).  Taky jsem se dočetla, že pochází ze severovýchodu až východu Číny a Korejského poloostrova, odkud se postupně rozšířil do celého mírného až subtropického pásu.


 

U nás se objevil v 19. století, kdy jsme si doslova zavařili jeho vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech.

Dorůstá výšky až 25 m, má hladký a rovný kmen průměru až jeden metr, zbarvenou borku s podélným pruhováním. Roste velmi rychle - už v prvním roce mohou semenáčky dorůst do výšky až dvou metrů. Pokud je tato dřevina poškozena, tvoří intenzivní rozsáhlé kořenové a pařezové výmladky, které osídlí až několik desítek metrů od mateřského stromu. Navíc růst výmladků je ještě rychlejší než růst semenáčků.

 

 

 

 

Ano, tímto divokým růstem způsobuje v obcích a městech vážné škody na stavbách, infrastruktuře a kulturních památkách.

Pajasan podstatně omezuje růst okolní vegetace:  vylučuje především látku jménem ailanthon, která působí potíže v růstu přibližně sedmdesáti druhům dalších listnatých a jehličnatých stromů.

 

Ochránci přírody proto žádají veřejnost o pomoc s mapováním této dřeviny. Bohužel, likvidace pajasanu není jednoduchá. Je nezdolný. Zákon stanoví, že opatření k regulaci pajasanu provádí v první řadě uživatel pozemku, příp. jeho vlastník v rámci běžné péče o pozemek. Kácení je nejhorší způsob. Stromy se musí navrtat a likvidovat injektáží speciálního herbicidu.

 

Navíc je tento strom pro člověka jedovatý, jakýkoli kontakt s ním vyvolává u citlivějších osob nepříjemnou vyrážku. Po poranění listy produkují tekutinu, která může způsobit citlivým lidem alergické reakce. Alergické problémy způsobuje i velké množství jeho pylu. A pozor, pro někoho může být dráždivý jakýkoli kontakt se stromem.

 

 

Obrázek - Ailanthus altissima (pajasan žláznatý) | BioLib.czHlavní zdravotní rizika pajasanu zahrnují:

 

Záněty kůže a dermatitida: Míza, listy, kůra i semena pajasanu obsahují toxické látky. Při kontaktu s pokožkou, zejména u citlivých osob, mohou způsobit podráždění, vyrážky nebo alergickou dermatitidu. Při likvidaci a prořezávání stromů se proto důrazně doporučuje používat ochranné rukavice a oděv.

 

Silné alergické reakce: Pajasan produkuje obrovské množství pylu. U alergiků vyvolává sennou rýmu, záněty spojivek a výrazně zhoršuje projevy průduškového astmatu. Podle studií vykazuje vysoké procento pacientů s letními alergiemi citlivost právě na pyl pajasanu.

 

Podráždění ze zápachu: Květy (zejména samčí) a rozemnuté listy vydávají intenzivní, pro mnohé nepříjemný zápach (přirovnávaný k zápachu myšiny či zkaženého hrachu). Dlouhodobé vdechování tohoto pachu u citlivějších lidí vyvolává bolesti hlavy, nevolnost nebo závratě.

 

 

 

Vzácné riziko zánětu srdečního svalu (myokarditida): Ve výjimečných případech, kdy se míza z pajasanu dostane do krevního oběhu otevřenou ranou, oděrkou či puchýřem na rukou (např. při kácení bez rukavic), byly zaznamenány případy zánětu srdečního svalu.

 

 

 

 

Ve všech státech Evropské unie proto platí od roku 2019 zákaz pajasanu žláznatého, jeho vysazování, pěstování a další formy šíření.

Byl zařazen černou listinu invazních druhů.

Je považován za jednu ze čtyřiceti nejproblematičtějších dřevin světa.

Proto ministerstvo životního prostředí v roce 2023 vydalo zásady jeho regulace s cílem jej postupně vymýtit na celém území České republiky. 

 

Nepříjemná předpověď:

Předpokládá se, že čím tepleji u nás bude,

tím rychlejší bude šíření tohoto invazního druhu.

 


Jen u nás, na Jižním Městě,

mi stačilo vyjít před dům...

KUDL@NKA



Komentáře (3)add feed
... : andrea
Zní to dost nepříjemně.
Je tolik věcí, které neznáme a které nam mohou ublížit.
Tohle horké a suché léto plus pyl těch stromů - to muselo asi způsobit hodně alergických potíží. Jenže lidi, co mají tyhle stromy okolo, nevěděli, že by jim možná bylo líp, kdyby tam tyhle stromy nebyly.
Podívám se zítra u nás v parku.
září 16, 2026 22:51
... : *deeres*
V parku nebudou, o to se zahradníci postarají. Tyhle mrchy rostou na rumištích, zanedbaných a neupravovaných koutech, kde se o to, co tam roste nikdo nestará.
A není to jenom pajasan, všude vidím křídlatku, nebo smradlavou velkou růžovou netykavku.Neni to jenom bolševník, proti kteremu se bojuje. Těch invazivních druhů je hafo.
U nás se nově stavěl vodojem, aby netrčel do krajiny, navezli tam odněkud půdu plnou semen durmanu. Zrovna teď nádherně kvete velkými bílými květy, říká se jim andělské trubky. Celá rostlina je jedovatá už jenom na dotyk, nejhorší jsou plody a semena. Používají je narkomani a protože se nedá odhadnout správné množství spolehlivě vás dostane do nemocnice, nebo rovnou do márnice.
září 17, 2026 06:32
... : d@niela
Má milá deeres, tak to bys koukala, co jich u nás na Jižním Městě je!!! Dokonce jsou tu i už obrovské silné stromy, pod nimi až do dvacetimetrové dálky jsou rozeseta jejich dvoumetrová "mláďata". Jednoduše - roste to jak dříví v lese, a jak jsem si četla na netu, tak z toho má bolavou hlavu hodně úřadů po celé naší republice.
září 20, 2026 22:33
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]