|
 Dobrý den, je mi 32let a mám přítele [38 letého], se kterým se známe rok a půl; je to doposud pouze platonické přátelství, nikdy mezi námi nedošlo k ničemu sexuálnímu - až v poslednim měsíci jsme se několikrát políbili. On je do mě zamilovaný a taky mi to řekl, nosí mi květiny, chová se ke mě pozorně, je už více méně takovým členem rodiny, protože se vídáme téměř denně.
Já bych o něj opravdu taky stála, kdyby tam nebyl problém... A v tom bych potřebovala poradit: Když jsem se s ním seznámila, neměl žádné peníze a to pro mě bylo jasné NE pro případné prohlubování našeho vztahu, ale protože já sama jsem na tom po finanční stránce dobře, tak jsem mu pomohla najít dobrou práci, kde má nyní opravdu velmi dobrý výdělek a je tímpádem i více spokojen sám se sebou. Co mě ale opravdu kompletně BRZDÍ je to, že mi lže. Lže v maličkostech, ale já vždycky tuto lež zjistím. Nevím proč to dělá. Několikrát jsem s ním na toto téma mluvila a řekla jsem mu, že pokud chce, aby se náš přátelský vztah změnil v něco hlubšího, musí si přestat vymýšlet blbosti, protože mu proto nedůvěřuju a proto ani nechci pokračovat nikam dál. Jsou to prkotiny, které si vymyslí a je to jen jednou za čas, ale mě to hrozně štve, vždycky poznámm, když je to lež - už v ten moment, když o tom mluví. Nechci totiž, aby se v budoucnu staly z prkotin vážně věci. Když jsem se ho přímo zeptala, proč si vymýšlí, proč některé věci překrucuje, či zapírá, a když mu pak i řeknu, jak jsem na to přišla, pak už jen mlčí. Mám pocit, že se chová jako dítě. Většinou se jedná o finance; třebas říká, že mu přidali v práci, nebo že bere benzínu plnou nádrž každé pondělí, nebo že za auto, které má na leasing, platí víc než musí, aby měl auto rychleji splacené... atd.... pořád něco a pak naráz ejhle - ono to tak není. Vím přitom, že za všechno řádně platí a netopí se v dluzích, ale proč teda ty výmysly?Co si o tom myslíte? Kája ODPOVĚĎ: Milá Kájo, všechno se to točí okolo tvé úspěšnosti a dominantnosti a jeho submisivitě a jakési laxnosti. Sama píšeš, že v době, kdys ho poznala, neměl ani korunu a ani snad ani právě nepracoval. Ano, samozřejmě, může se to stát, a i to, že jsi mu k dobrému místu dopomohla ty, je chvályhodné - ovšem, chvályhodná není jeho reakce. Jednoznačně má tvůj kamarád před tebou docela slušný mindrák, cítí se neúspěšný, neschopný. Řeší to ovšem velice špatným způsobem... On by ti tolik chtěl nějak imponovat... Mj. on je svobodný nebo rozvedený? Také by mě docela zajímalo, jak jste se znali - zda je to rodinný přítel, ze které by se nyní snad mohl stát i něčím víc, nebo snad bydlíte poblíž? Proč se ptám: na jednu stranu to, co píšeš, budí dojem, že jste spolu poměrně dost často, na druhou zas zmiňuješ ten platonický stav. Ale může to být zcela jednoduché, prostě známí, kteří se najednou do sebe zakoukají... Rozhodně jsi aktivnější ty, kdežto zamilovanější je rozhodně on. Ty stojíš pevně na zemi, on bude nejspíš taková nejistá postava. Ale to by nebylo na závadu, jak se říká, protivy se přeci přitahují. Ovšem to drobné dětinské lhaní, i když to vypadá poměrně banálně, by mohlo časem přerůst do něčeho většího, v tom máš zcela pravdu. Takže ti doporučuju zatím do vztahu moc nespěchat, spíš opravdu jen sledovat, jak se chová. Máš kliku, že i když se ti podle všeho líbí, tak jsi celkem nad věcí. Trochu se mi nelíbí způsob, jak situaci řešíš. (I když se ti vůbec nedivím!) Ale to, že mu dáš najevo, že jsi ty jeho řečičky prohlédla a proč a jak, to ho musí ponížit. Bohužel, jak vidíš, stejně to nemá žádný velký úspěch, když to opakuje znovu... Přiznávám, nemyslím si - podle toho mála, cos mi napsala - že by to byl pro tebe vhodný partner... Zkus napsat víc: například jaký je jeho a jaký tvůj styl života. Je plno věcí, které hrají poměrně velkou roli - později, až se uklidní první vzplanutí. Jestli jste oba sůvičky či ranní ptáčata, jestli sportujete nebo ne, jestli jste "lidé do party" či spíš introverti... Jak říkám, někdy do sebe protivy pasují jak dva články puzzle, jindy určitá odlišnost hraje velmi nepříjemnou roli... d@niela
|
