aby byl Svatek otcu 9 mesicu pred Svatkem matek.... ale asi by to neproslo. Tady letos bude Svatek otcu 15. cervna a kupodivu ho hodne lidi slavi.

Když rovnoprávnost, tak rovnoprávnost, ne Přijde mi děsně nespravedlivé, že maminky jo a tatínci ne.

Opráskli jsme to v Anglii - viděla jsem tam, jak děti dávají tatínkům bonbony, a líbilo se mi to. A náš tatínek má moc rád čokoládu

Naproti tomu nevidím (pro sebe) důvod, proč slavit MDŽ. To není žádná zásluha, nějak se narodit.

ale potom je blbost slavit cokoli - nebo ty si snad ve II. světové válce někde zvítězila? Nebo jsi snad byla u toho, když se narodil Kristus? A jak jsi se vlastně zasloužila o to, že posléze vstal z mrtvých? Taky to všechno nebyla tvoje zásluha - akorát jsi se nějak a někde narodila.

vlastně i narozeniny by neměl slavit oslavenec, ale ti, kdo se o jeho zplození zasloužili (a tady by maminka měla jednoznačně dostat větší kus dortu, za zásluhy

Ne, ale vážně, uznávám, že je to spíš o pocitech. Přijde mi nespravedlivé slavit maminku, ale ne tatínka, který sice neporodil, ale také vychovává a stará se.

K MDŽ jsem měla vždycky odtažitý vztah, asi kvůli těm tanečkům, co se okolo toho odehrávaly za komančů. Ale budiž, když už MDŽ, tak i MDM

my neslavíme, tedy já ne, kupodivu pokaždé nějaká ta kytice přistane, což samozřejmě potěší, tím spíš že mimo sváteční příležitosti květinami zavalená zrovna nejsem
tak jsme jeli na večeři do hospůdky, jen tak, a před odjezdem přišly k autu ty mé oblíbené tulipány
a ještě později večer se vrátilo dítě z nedělních toulek a přiřítilo se ke mně s náručí šeříku, trhaného u autobusové zastávky - přiznávám, zatlačila jsem slzu v oku

K MDŽ jsem měla vždy podobný vztah jako Petronila, ale když odmyslím od bujarých oslav, na které si Svaz žen napekl, nachystal, objednal, zaplatil vše a pak na to pozval Svaz dobrovolných hasičů, myslivce a včelaře, tak mi Svátek žen přijde smysluplnější než jen svátek matek. Ženy jsou významné všechny a všechny hýbou světem, i když ještě nebo vůbec nemají děti :-)

A mužům taky, ne že by si to všichni zasloužili a rozhodně si to zaslouží méně než ženy, ale ať mají radost :-)
Proč méně než ženy? Kdy kde na světě rozpoutaly ženy ničivou válku, ve které se navzájem zabíjejí otcové se syny, bratři, sousedé, a jsou zabíjeny ženy, děti?
Šaškáren v politice se dopouštějí také muži. Atd. atd.

tedy promiň, ale proč by si to muži zasloužili méně než ženy? Něj na paměti, že převážné většině mužů se do té války ale zatraceně nechtělo.

A ženy, které hýbou světem - jsou to taky třeba taková Čermáková, Mauerová...

Nene, já myslím, že když jedni, tak i druzí.

můj, tedy subjektivní, postoj - většina žen koná ku prospěchu svých dětí, své rodiny, svých zájmů aniž by měla potřebu zasahovat nějak výrazněji, natož negativně, do života jiných lidí za účelem jejich oslabení nebo zničení, a to, co zahýbalo světem s tragickými následky má naopak na svědomí téměř vždy muž

(dokončila jsem nějaké tabulky, půlnoční káva přestává působit, tak jdu zahýbat spánkem, tudíž se odmpojuji z diskuze)

Muži slaví v jednom kuse celý život - nepotřebují ještě extra den.

pak by na tom muži i ženy měli být stejně .- ale nejsou - je vidět, že jsi mladá a svobodná - až začneš pracovat a budeš mít děti, tak ti to dojde

Jaké si to uděláš, takové to máš. Netřeba generalizovat.

Muži jsou evolucí určeni k tomu, aby hájily svoji "tlupu" proti vnějšímu ohrožení. A to, že po celou historii spolu různé "tlupy" bojují o místo na slunci s tím, že ta poražená obvykle značně utrpí (ženy a děti nevyjímaje), nemůžeš popřít. Tohle je prostě jedna z mužských rolí a i když se někdy vymkne z kloubů, pro "tlupu" je životně důležitá.

kdyby spolu tlupy nebojovaly - nýbrž kdyby spolupraqcovali - nebylo by to snad ku prosopěchu všech? Jo a v jaký konkrétně tlupě jsi ty a co jsi vlastně vybojoval?

tak nějak podivně chápou furt a furt jen jako soutěž, boj, konkurenci Ale to Ty rozhodně víš, o tom žádná To spíš je pro Davida.
Jinak bych já pro svého otce a otce mých dětí bývala ráda měla svátek otců A tak oni ho asi i občas neoficiálně i měli. No a mamce jsem tam ty žlutý růže do vázy také dala...nic moc

nakonec - mohou ho oslavit stejným způsobem jako matky - které koupí teda ty růže, ale o děti, úklid, vaření, pčení atd.atd se už postará oslavenec - u matek to přece takhle funguje běžně né?

s tím "druhem oslavy" To by se mohlo plošně zavést
Si vzpomínám, když měla máti 70 let, tak jediné, co chtěla bylo, abychom se společně všichni sešli...to se ukázalo, díky mému bratrovi, jako neprůchozí, tak my s ní oslavili na objednaném obědě v restauraci (neb já si ty přípravy uměla představit a za "oslavu" to pro ní nepovažovala ani omylem) a na 2. den ona chystala vše na domácí oslavu s "debilním" bráchou a jeho rodinou. Sama řekla, že už ji to hodně zmáhá...a za 2 měsíce umřela...A že by to někdo pochopil? A proč?

Já nejsem pro Svátek otců, ale pro Mezinárodní den mužů. Muži by dostali karafiát a sadu utěrek či mýdel a my ženy bysme se pěkně zlískaly. Když už to tedy má být spravedlivé...

pracuju celý dospělý život, jsem deset let vdaná a mám dvě malé děti

Ale ony ty "tlupy" často spolupracují, pokud je to pro ně výhodné. Ale po většinu historie prostě nebylo dost zdrojů na to, aby přežily všechny. Člověk je součástí přírody a stejně jako v přírodě prostě v období nedostatku nebo ohrožení nastává boj o přežití. A v takovém okamžiku je mi bližší košile než kabát.

Jo a v jaký konkrétně tlupě jsi ty a co jsi vlastně vybojoval?

Já jsem součástí "tlupy" moje rodina, součástí "tlupy" Česko a taky součástí "tlupy" západní civilizace. Pro svoji rodinu jsem vybojoval celkem slušné životní podmínky, jako český občan jsem sloužil na vojně, platím daně a chodím k volbám a jako člen západní civilizace se snažím hájit její hodnoty. Násilí jsem zatím naštěstí použít nemusel. A co ty ?

chodím volit, pracuju, starám se o rodinu vyhciovala jsem dwěti, pečuju o svého muže - akorát furt nechápu, proč mám kvůli tomu ještě někde bojovat. V životěš jsem nebojovala, ani jsem se z hnikým nepoprala, nikdy jsem nikoho nezabila, ani nezranila a nikdy jsem si nečinila nárok na cizí území, či statky - přesto nestrádám, nehladovím a nestrádá ani nehladoví moje rodina -jinak tu touhu bojovat maj fakt jenom chlapi - nebo byl snad Stalin, nebo hitler převlečená ženská? Za celých šedesát let co jsem na světě jsem nikdy nemusela nikoho napadnout a nikdy nikdo nenapadl mě - vždycky se mi povedlo konfliktní situace ukecat a najít východisko výhodné pro obě strany. Nejsem žádný Einstein a to co dokážu já, dokáže s přehledem naprosto každej. Takže jsem prakticky dosáhla téhož co ty, bez toho, abych pozvedla zbraň nebo se dopustila násilí...tak fakt nevim...

předpokládám, že David taky ne, Aleno :-)
na druhou stranu, otázkou je - a to bychom se museli pustit do historie - zda bychom tohle všechno co děláme v klidu a pokoji mohli, nebo spíš mohly, dělat, kdyby naši samci kdysi dávno nebojovali, nezabíjeli, nevyháněli a nevytloukali
- a zda by ke stejným bojům nedocházelo, kdyby vždy existoval jedině matriarchát

ženský totiž na nějaké rvačky nemějí čas a tak vědí, že když z někym bojujou, že můžou někoho zranit, nebo dokonce zabít. A tím na sebe uvrhnout hněv jeho matky...tohle žádná ženská riskovat nebude

co tyhle pomlzuvy šířili byli chlapi, což? Kdo ví, cio se tam tenkrát dělo, nemůžou přšece nikde vykládat, že se jim půlůka muřstva uchlastala a u*ukala k smrti. Známe své Peppenheimské.

pěkná pitomost. To, že už 60 let žijeme v klidu a pohodě je historická anomálie (díky Bohu za ni) a rozhodně to neznamená, že to tak už zůstane. A ty to těžko nějak ovlivníš, záleží to hlavně na vnějších okolnostech. Kdybys žila v Izraeli, asi bys to viděla jinak.
Víš, on ten "druhý" obvykle něco chce a buď mu to dáš, nebo se musíš bránit (tj. použít násilí). Pokud je to "něco" moc nad životem a smrtí tvých blízkých, je to pak celkem těžké rozhodování a tvoje vyjednávací schopnosti jsou ti celkem k ničemu, pokud nedržíš v ruce klacek.
Tady nejde o nějakou "touhu bojovat", účelem není boj, účelem je vnutit svou vůli protivníkovi. Pokud to půjde bez boje, útočník to jistě na tobě ocení a třeba ti připíše malé bezvýznamné plus (ale spíš ho to povzbudí v dalším úsilí). Boj je jen fyzické střetnutí dvou vůlí, pokud žádnou vůli k obraně nemáš, nemusíš se boje bát.

myslím, že pokud by někde existovala společenství bez mužů, nenastala by tam mírumilovná selanka, ale (zvláště pokud by tato společenství musela soupeřit o omezené zdroje) vyvinula by se v nich velice rychle jakási třída "Amazonek", která by zaujmula místo mužů a měla by na starosti ochranu a obranu zájmů společenství.

to je porad dokola o tom jednom. Proc ale bojovat? O co? V Israeli se bojuje hlavne o uzemi a o nabozenstvi. Kdyby si, tak jak psala Alena, narody nedelali naroky navzajem na cizi statky, nebo se prestali nenavidet, jen kvuli tomu, ze veri v jineho boha (on je to pry stejne jen jeden a ten samy, takze spis v jineho proroka), tak by valek nebylo treba. Co ty popisujes je spis to, ze se musis branit, kdyz Te nekdo napadne a to samozrejme ano. Ale Alena argumentovala tim, ze vlastne neni duvod, proc napadat (nebo by nemel byt).

Nechapu proc by mel nekdo nekoho napadnout - v zadne situaci, nikdy. Na druhe strane, kdyz
Te nekdo napadne, tak se samozrejme budes branit. Ale to je o necem uplne jinem. Rozputani valky versus obrana, snad ne? A Alene (i me) jde o to ZBYTECNE rouzpoutani valky.

mně jde o společnost bez těch zatracenejch zbytečnejch rvaček prakticky o nic.

O co se bojuje kam až paměť sahá nejen mezi lidmi ale i mezi zvířaty ? O zdroje a o vlastní přežití. O vodu, o potravu, o půdu, o suroviny, o moc, o bohatství - o všechno co považujeme za samozřejmost, ale bez čeho bychom už nepřežili ani rok. Někdy prostě nastane situace, že zdrojů není dost pro všechny a je to kdo z koho. Nemusí se nám to líbit, ale nic s tím nenaděláme. Pouze u minima konfliktů je předem jasné, kdo je agresor a kdo se jen brání, většinou se to jasně určit nedá. Bylo Finsko ve Druhé světové válce agresor ? Jaktože ne, když napadlo Sovětský Svaz ? Jaktože ano, když bylo před tím Sovětským svazem samo napadeno ?
Izrael bojuje hlavně o přežití - jedna prohraná válka = vymazání z mapy.
Alena se ohrazovala proti boji obecně, nemluvila jen o agresi.
Válka je zbytečná pouze pro toho, komu nepomůže k prosazení vlastních cílů. Jde o to se na ni připravit tak, aby případného útočníka přišla setsakra draho. Potom si třeba rozmyslí zaútočit.

kde místo argumentů padají předpojatý bláboly. Ale přesto bych rád podotknul, že právě vítězní válečníci, silní samci, kteří vybojovali hnusný vítězství v těch hnusnejch válkách (který se samozřejmě ženskejch nijak netýkaly, jak by mohly, válčit přece může napadnout jenom chlapa - panebože, tomuhle fakt někdo věří???), tak tyhle týpci byly ve svý době nejatraktivnější pro okolní samičky. To je prostě evoluce a feministický kecy na tom těžko něco změněj. V dobách válčení, pokud byla u moci žena, vedla války stejně krutý a z dnešního intelektuálsky povýšeneckýho pohledu stejně nesmyslný, jako chlapi. Veškerá honba za mocí, postavením, majetkem, je motivovaná zase jenom potřebou zaujmout samičku a reprodukovat se, tak velí příroda, jejíž zákony si fakt (i když tomu Alena nebude věřit) nevymyslel chlap. Pokud budeme příslušníky živočišnýho druhu, kde největší šanci na výběr samičky a reprodukci mají soucitní jemní altruističtí intelektuálové, kde bude důležitější spolupráce než přežití i v situaci, kdy nebude dost zdrojů pro všechny, války opravdu zmizí. Obávám se, že takovej živočišnej druh ovšem na planetě není a ani lidi se jím nestanou, snad jedině lidský klony, až se genetickýho inženýrství zmocněj hlasatelé podobnejch blbostí. Alena a spol si bohužel není schopná připustit, že i kdyby dějiny lidstva byly dějinama pouze samosnubnejch Ev a dětí a mužů by vůbec nebylo, byly by to dějiny úplně stejně drastický a krvavý, jako ty, kterejma člověk prošel. David se to tu pokoušel vysvětlit, ale bojím se, že zbytečně. Osobně nepotřebuju speciální svátky, svoji úctu projevuju konkrétním lidem, kterejch si vážím. Svátek matek trochu podsouvá, že všechny matky si zasloužej úctu - není tomu tak. Ani všichni otcové, ani všechny ženy, ani všichni muži - vždycky jen někteří. Tak na co svátky?

Žijete v poušti s tlupou lidí. Máte jednu studnu. Studna vyschne. O deset kilometrů dál je jiná studna. U ní žije jiná skupina lidí. Ve studni není dost místa pro všechny. Ti druzí Vám vodu nedají. Nemůžou. Máte žízeň. Vaše děti mají žízeň. Bez vody nepřežijete. Už to chápete?

Za vodu a studnu si dosaďte dle libosti...

Ve studni není dost VODY pro všechny, pochopitelně...

boje o přežití snad chápe i malé dítě a samozřejmě v krajní situaci budeme konat co bude nezbytně nutné, aby ze dvou dětí přežilo to naše, ale o to přece v téhle diskuzi nejde, my mluvíme o tom, že tím, kdo častěji rozpoutává boj o moc, vliv, majetek je muž, ne žena
je to jasné biologicky, protože ale nejsem jen samice, ale taky člověk-žena, nepožaduji pouze samce rváče, ale člověka-muže-partnera, který vede jen nezbytně nutné obranné boje a boje o přežití, nezabije kvůli svým mocenským touhám cizí děti

Váš muž pracuje v nadnárodní firmě. Nedávno byl konkurz na lépe placené místo v rámci firmy. Kritérium výběru bylo zlepšit hospodaření firmy. Váš muž v konkurzu vyhrál. Dostal přidáno. Máte víc peněz, Vám i Vašim dětem se zvedla životní úroveň. Máte hodného pracovitého muže, který se o rodinu postará. Jste ráda?

-----

Jo, a někde v Ugandě zemřelo dítě. Zánět slepého střeva. Rodiče si nemohli dovolit návštěvu u doktora. V oblasti je vysoká nezaměstnanost, protože nadnárodní firma, která odebírala veškerou produkci místních surovin změnila dodavatele... Ale to se nedostane do zpráv ani v Ugandě, natož v ČR...

neobhajuju tady válku ani násilí. Jen popisuju věci tak jak jsou. Tím, že si nasadíme růžové brýle a budeme spřádat utopistické konstrukce, které jsou proti lidské přirozenosti, realitu nezměníme.
Je pravda, že muž je více disponován pro obranu svých genů než žena - z toho pramení jeho agresivita a orientace na rozšiřování svého teritoria. Je to prostě jen výsledek evoluce - geny mužů, kteří takoví nebyli se dochovaly jen v minimální míře. Je taky pravda, že pokud se žena stane poslední překážkou mezi útočníkem a svými dětmi, dokáže bojovat ještě nesmiřitelněji než muž.

na světě je pomalu 7 miliard lidí. Ano, i mně by se líbila představa, kterou přináší východní filosofie, a sice, že postupným duchovním vývojem je člověk schopnej dosáhnout stavu, kdy v druhým jedinci vidí pouze další část sebe sama, tedy božský podstaty, která nás všechny spojuje. Někteří východní mistři dokonce tvrdí, že takovýho vývoje je schopen každej jedinec a že dokonce lidstvo jako celek do tohoto stádia už brzo dojde. Jo, říkám upřímně - je to moc pěkný, všichni se budeme milovat a válek nebude. Má to jeden háček, teda spíš hák jako prase. Paní bb a další asi 1% podobně šťastnejch paní na planetě mají doma mikrovlnku, můžou si na Kudlance sdělovat zkušenosti ohledně nejlepšího modelu myčky, pračky, ledničky či dokonce domácí pekárny. Žijou v rodinách, kde jedno auto je spíš podstandard, jezdí a lítá se po celým světě na supr dovolený a tak dál a tak dál. Průser č.1 je v tom, že tohle nemůže mít těch zbejvajících 99% paní po celým světě. Průser č. 2 je, že ale všechny ty paní by to taky chtěly. Všichni pánové po celým světě vědí, že životní úroveň Američana či Západoevropana je to, k čemu se jejich touhy ubíraj. Průser č. 3 je v tom, že na týhle planetě není dost zdrojů pro to, aby se tenhle sen splnil všem, kteří po něm toužej, i kdyby byli sebepracovitější. Takže ona osvícená společnost, kdy je každej člověk každýmu člověku bratrem, by musela fungovat na daleko nižší hmotný úrovni a štěstí hledat ouplně v něčem jiným. Jaký řešení tohodle problému nabízíte vy ženy, který tvrdíte, že vás nezajímají chlapi loktaři, že chcete chlapa citlivku, kterej se o poslední sousto rozdělí se sousedovic malým Mirkem? Jak chcete v míru a lásce řešit základní problém planety, kde žije příliš mnoho lidí s naprosto nereálnějma představama o životní úrovni a kde jenom zlomek lidí tý úrovně dosahuje, což je ale daný jenom tím, že se narodili jako příslušníci momentálně úspěšnější tlupy, která si zabrala zdroje pro sebe? Dokážete vyhodit ty elektrický krámy do šrotu a žít šťastně se svým vyvoleným v chýši jako zbytek světa? Jehovisti rádi kreslej vobrázky, kde lev s beránkem vedle sebe šťastně leží a trávu přežvykujou. Tak nějak reálný to celosvětový osvícení a nenásilí asi bude. Není přece náhodou, že ani u těch nejkultivovanějších samiček, co říkají, že nechtějí muže - rváče, nevítězí ošuntělí dobráci s trabantem, ale ekonomicky úspěšní, zajištění (ó jak se tohle slovo často vyskytuje v inzerátech! ) vítězové na pracovním trhu. A to je ten princip, ten motor, kterej souvisí s násilím a válkama na celým světě. Sundejte, holky, růžový brejle, zvlášť, když stojíte před zrcadlem!

Kolik procent chlapů bude loktařit a zápasit o krásnej barák, audinu v chromu a dovolený u móře a v Alpách, když budou mít jistotu, že stejnou šanci na získání tý krásný, citlivý, inteligentní, mírumilovný, milující a SPOKOJENÝ ženy budou mít i v manšestrákách s tím trábošem? Opravdu si myslíte, že chlapa baví boj o moc jen tak sám pro sebe? Opravdu si myslíte, že by Paroubek s platem 12000,- brutto mohl vodejít vod Paroubkový k mladší blondýně? Opravdu si myslíte, že boje o moc se odehrávaj v nějaký jiný dimenzi, která s váma ženama nijak nesouvisí?

můj, tedy subjektivní, postoj - většina žen koná ku prospěchu svých dětí, své rodiny, svých zájmů aniž by měla potřebu zasahovat nějak výrazněji, natož negativně, do života jiných lidí za účelem jejich oslabení nebo zničení, a to, co zahýbalo světem s tragickými následky má naopak na svědomí téměř vždy muž

Krakonoš, takže souhlasíš, že muži to nečiní vždycky jen proto, aby ochránili,zabezpečili svoje lidi - já nebudu expandovat do Ugandy abych se vytáhla před samcem

tippler, ano, vím, a neodmítli bychom výborně placenou práci v nadnárodní společnosti ze soucitu s ugandskými nemocnými dětmi
protože jsem si vědoma svého výsadního postavení ve srovnání s většinou obyvatel Země, tak přispívám na Unicef, posílám desítky dms na projekty člověka v tísni, na sirotky v Africe apod. Myslím, doufám, že takhle uvažuje víc žen, než mužů, oni víc než ženy žijí heslem "život je boj a někdo má smůlu".

než mužů. Zajímá mě, jak jsi na to přišla, podle čeho tak soudíš. To, že víc žen při romantickém filmu pláče a lituje hlavního hrdinu, když má problémy, neříká nic o tom, že tak to je i v reálném životě, že ženy víc pomáhají . . . Myslím, že muži jsou racionálnější a tak pomáhají tam, kde si myslí, že to bude mít celkově větší efekt.

to sis přeložil špatně :-)
o ušlechtilosti a citlivosti ne, o menší agresivitě, o menší soutěživosti, o větší schopnosti vcítění se do problémů druhých, a o větší schopnosti řešit věci s nadhledem, v klidu a věcně, bez bojůvek kdo s koho, kdo dřív a víc

ale i dědečkům. Když vám takové škvrně začne říkat "dědo" a to slovo je asi tak jedno z osmi nebo z deseti, které zná, chytne vás za palec a táhne vás mezi hračky, to je pro každého dědka svátek. To by mě zajímalo, která bába si umí tak hrát jako děda. Žádná neumí vymyslet takové ptákoviny, aby to dítě - zafixované na mámu, na ní úplně zapomnělo. Na to vemte jed!

o tom bych vážně moc pochyboval - podle mých zkušeností nejspíš NE, ovšem výjimky existují, to ano :-)

když jde o city, emoce, vztahy, tak možná ano, když jde o práci, tak ne
znám to z rady a zastupitelstva, je věc k řešení, my s místostarostkou a ostatními ženami hledáme jak nejlépe, nejrychleji, nejsnáze a nejlevněji, pánové VŽDYCKY nějak dospějí k tomu, že se stočí řeč kdo z nich nejlépe, nejrychleji tuto věc běžně řeší/kdysi vyřešil, a má to tudíž zmáknutý, druhý ho přebije, třetí kontruje a nemůžou přestat. My ano, chceme to udělat a jít domů, oni by ještě hodinu hráli přátelskou vybíjenou :-)

když nominujou soutěživý typy, sportovce, co se vzájemně trumfujou a potřebujou přebít ostatní, pak máš pravdu. V některé partě se ale nesoupeří - není proč, protože buď je vítěz předem dán znalostmi, autoritou, zkušeností, postavením, nebo nejde o to zvítězit, ale SPLNIT ÚKOL, VYŘEŠIT PROBLÉM a tak se spolupracuje, nebojuje. Musí to být skupina moudrých lidí, těch není mnoho, uznávám. V naší vodácké partě to třeba takhle funguje, chlapi spolupracují, nesoutěží při řešení problémů.

to je přece něco jiného, relax s vodáckou partou a práce (což i zastupitelstvo je), kde se nescházejí přátelé, ale kolegové (zastupitelé) a šéfové (veřejnost, návštěvníci, hosté)
ne že by nespolupracovali, ale nahodí u toho ramena