|
 Milá Kudlanko, nemám žádný velký problém - tedy problém ohledně nějakého domácího násilí, hádek a tak podobně. Ale přestávám se s partnerem shodovat v otázkách milování. Já to beru jako něco velice hezkého, příjemného, jako projev lásky, že ho mám ráda. Vzrušuje mě už jeho blízkost. Ale můj partner se nějak poslední dobou změnil.
Ne že by naše frekvence se nějak změnila, to ne, i průběh je velmi dobrý, ale mám pocit, že mě můj přítel bere poslední dobou stejně, jako příjemné jídlo, pití, televizní program.. Připadám si někdy jako ta sklenice s pitím, která je prostě při ruce, když má člověk žízeň. Je to už hodně dlouho, kdy bych z jeho strany cítila něco víc, projev citu. Prostě se mu chce (nezastírám, že mě taky), tak si to tedy odbude a žije dál. Nevím, jestli se vyjadřuju dobře, ale cítím se spíš jako něco, co se dá příjemně použít. Předesílám, že jsme spolu tři roky, z toho dva a půl spolu žijeme, tedy vlastně je to už jakési manželství. No, spíš to tak beru já, mám stále větší dojem, že pro něj jsem jako dobré zázemí pro současnou dobu. Nechci na toto téma zavádět řeč, protože přiznávám, že se bojím, kam by se pak debata mohla dostat. Jednoznačně jsem já ta závislejší, to vím. Chtěla bych vás všechny požádat o radu, o váš názor, jestli to tak má být, nebo jestli pro něj náš vztah vlastně pomalu končí a když se mu naskytne něco jiného, jestli pak klidně neodejde. Vím, že bych proti tomu nic nezmohla. Děkuju vám předem, Krystýna
|
