Veronika je číslo… Veronika je něžná duše. Veronika
je úžasná ženská. Veronika je i dobrodružka. Kdo z vás čte Kudlanku delší dobu, tak si
jistě vzpomenete na její zážitky z mnoha úchvatných, obdivuhodných a
příjemných, ale někdy i nesmírně divokých a nebezpečných částí světa, kde se
všude rozhodla „pobejt“. Ano, Veronika je důkaz, že když si člověk něco přeje, moc
přeje, tak to opravdu může dokázat.
Obdivuju ji a závidím jí, pochopitelné v dobrém,
že se do toho všeho opravdu pustí! A teď budu držet palce nejen jí, ale i všem, kteří se dostanou k ní "nebezpečně blízko".
První jízda ve velkém městě za
plného provozu…
Nestíhala jsem sledovat
značení na cestě a ještě značky, tak jsem prostě prosvištěla tam, kde bylo
zrovna místo a kde jsem si myslela, že se jet může.
Jednosměrka sem, zákaz vjezdu
tam.
Přijela jsem na obrovský
kruhový objezd se třemi pruhy a šesti výjezdy.
Instruktor mi říká:
"Zařaď se do pravého pruhu."
Blbka Veronika se zařadila do
levého. Do toho nejlevějšího, ze kterého se nedalo vyjet ven.
A tak jsem kroužila kolem
dokola, jako ochrnutý orel. Objela jsem ten kruháč kolem dokola 1x, 2x, 10x …
Ostatní příslušníci provozu si
asi pomysleli: "Ta přebarvená blondýnka má nového Mercedesa, tak nám ho
musí ukázat."
Ale aby mě pustili ven, to je
ani nenapadlo.
Jakmile se někde objevila
skulina, vyjela jsem první výjezdem ven. Vjela jsem do zákazu vjezdu a málem
srazila pošťáka z elektrického vozítka.
Instruktor mě donutil
zaparkovat příčně plošně. To jsem asi na pošesté zvládla.
Učitel autoškoly se přestal
třást a křižovat se a povídá mi: "Vjela jsi do zákazu. Za to ti hned
vezmou řidičák."
Já na to naivně: "Jak mi
můžou vzít řidičák, když ještě žádný nemám?"
Kruháč to byl v Luzernu, je to na kraji města, kde se vyjíždí i na
dálnici.
Jezdí tam hodně kamiónů, proto je to tam široké…
Instruktor jen povzdechnul a
pronesl: "Ty jsi rozený chodec."
Děcka, já vám říkám, že ten
řidičák jednou udělám, i kdybych nechtěla.
Vždy a všeho schopná
VERONIKA
|