Tak jsem včera zase
vařila - respektive už podruhé tenhle měsíc jsem vyráběla sádlíčko. Vyškvařila jsem si ho tři skleničky, a tentokrát
jsem rovnou nechala všechno pohromadě, tedy ani jsem nevyndavala škvarky. Pak
šup s ním na lodžii, kde za chvíli ztuhlo a poté se přestěhovalo do
lednice. Vydržela jsem to jen do snídaně, kdy jsem si namazala hned celé dva
krajíce. Tedy – krajíčky, protože ten nejdelší měl na délku 14 cm, na šířku sedm. Pár kousnutí, a byly ve mně. A byla to opravdu lahoda…
Existuje
opravdu veliká spousta lidí, kteří neustále mluví o škodlivosti sádla. Zdravý
životní styl propagovaný hlavně během
posledního desetiletí zavinil pokles konzumace sádla. Mnozí se dnes na tuto
potravinu dívají skrze prsty. Jenže - zkuste se podívat na lidi, kteří mají
sádlo a slaninu rádi. Uvidíte, že naopak většina obézních lidí sádlo vůbec nejí
a lidé středních a hubených postav si ho opravdu užívají.
Ačkoli
se vedlo mnoho sporů o živočišných tucích, ukázalo se, že jsou pro lidské tělo
mnohem zdravější než rostlinné – podle dosavadních studií je proto sádlo mnohem
zdravější než jakýkoliv rostlinný olej.
Nejzdravějšími
typy nasycených tuků jsou mononenasycené tuky. Sádlo však kromě
mononenasycených tuků obsahuje také dlouhou řadu dalších živin, a to zejména:
kyselinu
olejovou, která zabraňuje depresím, nebo pokud se objeví, výrazně je
snižuje;
velké
množství vitamínu D, který pomáhá tělu lépe vstřebávat vápník a
fosfor a podílí se na produkci mnoha hormonů - což je především ve stáří velice
důležité. Ale mnoho lidí tento vitamín postrádá, a potom trpí apatií, impotencí
nebo ospalostí.
Sádlo také posiluje obranyschopnost imunitního
systému a dodává nám energii: obsahuje totiž i cholin, který je velmi
důležitý pro funkci mozku a zlepšení paměti. Cholin se podílí navíc na regulaci
hladiny inzulínu a chrání játra.
Nejpoužívanější
je vepřové, přičemž jeho energetická hodnota je okolo 775 kcal/ 100 g. Protože
má vyšší tepelnou stabilitu, nevzniká při smažení na sádle tolik karcinogenních
látek a škodlivých sloučenin, mnohem více se hodí na pečení a tepelnou úpravu
než rostlinné oleje. Co se týče kardiovaskulárních chorob, je vepřové sádlo
méně rizikové než máslo. Sádlo
obecně obsahuje 1/3 cholesterolu v porovnání s máslem. Sádlo je tvořeno z 85%
lipidy, nasycenými a nenasycenými mastnými kyselinami a kyselinou olejovou.
Poslední jmenovaná navíc významně zapříčiňuje snížení vlivu nasycených mastných
kyselin, tím pádem působení cholesterolu v sádle na naše cévy.
Mj.
víte, co obsahují voňavé krémy, mýdla a šampony v krásných lahvičkách?"
Sádlo jako pleťový krém používaly naše babičky běžně a věřte, že když libý hlas
v TV reklamě pěje ódu o lipidech vyhlazujících vrásky, nebaví se v zásadě o
ničem jiném než o tucích. Využívá se například i v kosmetickém průmyslu a
výborně hojí jizvy. Je v podstatě určitou alternativou vazelíny. Kůži dobře
promastí a podpoří její hojení. Některé lidové rady dokonce sádlo označovaly za
přírodní lék na problémy s dýcháním.
Ostatně,
o praseti víme, že je nám geneticky nejblíže a podle klinických studií je
vepřový tuk téměř shodný s lidským kožním tukem (tzv. ceramidy). Vepřové sádlo
má schopnost vstřebávat účinné rostlinné látky a pronikat s nimi do pokožky, je
vhodné pro problematickou a citlivou pleť.
Nejčastěji
se kombinuje s měsíčkem lékařským, heřmánkem, levandulí, nebo marihuanou, lze
ho používat i samotné jako zábal na popraskaná chodidla a ruce.
Sádlo
se výborně hodí k léčbě jizev, popálenin, atopického ekzému, lupénky, oparů,
suché kůže a pleti, na vyhlazení vrásek.
Mj. vzpomínám si, jak jsem od jedné milé kamarádky dostala dvě skleničky čehosi na cosi, a myslím, že základem tady bylo sádlo :- )))
Obligátní
otázka na závěr:
JÍTE TAKY SÁDLO?
Hodně
pozdravů super-prokrastinátor
d@niela
|