 Včera u mě byla na navštěvě jedna
fajn kamarádka. Přinesla s sebou čtyři kusy koláče, které právě upekla, já
uvařila kafe, a každá jsme si ty své dva snědly. Byla to lahůdka, óch... stopro to všichni
znáte - ovocný koláč, sypaný a posypaný.
Když talířky i hrnky zely prázdnotou, tak s mírným uzarděním a velkými rozpaky
vytáhla z tašky čtyři ampulky, ve kterých bylo růžovo-hnědé cosi. Ampulky polepeny
papírem, který vypisoval, jak se to zove a k čemu jejich obsah je. Což je OK, pokud
ovšem bychom byly Číňanky, anebo alespoň čínsky uměly…
Kámoška se začala zpovídat, jak podlehla reklamě, která
teď houfně nabízí věci, které Amazonu
přišly nedoručené zpět. Firma to vše sesype a do nových balíčků prý dá vždy pár
věcí, které mají odpovídat určité ceně, kterou zvědavý tvor zaplatí a pak čeká,
co mu poštovní panáček donese.
Kamarádka tedy zaplatila (naštěstí relativně malou
částku) a za pár dnů jí bylo ono překvapení doručeno. Nebyly to oči pro pláč, spíš se chechtala sama
sobě s tím, že jednak je lepší se smát, než brečet nad svou blbostí. Co ještě dostala? Prťavé gumové sandálky velikosti 37, ale byly prý menší. 
„A teď co s tím, prosím tě, Danielo, neznáš
někoho, kdo umí čínsky?“ Nejspíš doufala, že ty čtyři ampulky jsou nějaké
úžasné zdravotní doplňky, a že po nich bude nejen zdravější, ale i moudřejší…
Já v té době ještě neznala, že milej mobilek dokáže všechno
přesně určit i z fotky, a tak jsem se vydala na výlet po zdejších čínských
restauracích. V té první, která je
nejblíž, se na čínské písmo tři šikmovocí mládenci dívali nechápavě - ukázalo se, že nejsou Číňani, ale Vietnamci,
co to tam mají v nájmu.
Chápu když jsou naštvaní, že je nerozeznáme, že si je
pleteme, slyšela jsem, že i i pro ně jsme všichni stejní, na jedno brdo…
Ale zpět k tématu: u druhého čínského restaurace
jsem se vše dozvěděla. Seděla tam babička,
maminka a dvě holčičky, ano, teď už jasně Číňanky. Babička vzala lahvičku do
ruky, podívala se na ni, a s úsměvem mi ji podala zpátky s tím, že je
to návnada na ryby, chytaný na divokých bystřinách. A pak mi ještě přečetla
seznam těch rybiček, kterým to stopro bude chutnat. 
Takže jsem pak kamarádce zavolala, jaký udělala terno.
Střevíčky už někomu už dala, ale tohle
mi nechala s tím, že když mám Kudlanku, tak snad spíš najdu nějakého
chlápka, co s tím dlouhým klackem chodí lovit tyhle extra ryby, a abych mu
to dala.
Čímž vyvstává první otázka: drahé kamarádky a kamarádi, pokud znáte nějakého rybáře, kterému by to
udělalo radost, ozvěte se!
Další otázka: přiznejte se, naletěli jste někdy v něčem
podobně? Nechali jste se někdy nachytat?
Ahoj a mějte
se všichni fajn
d@niela
P.S. Pokud byste někdo nevěděl, jak se pouhým ofocením
čehokoliv dozvíte o tom cokoliv,
napište, napíšu.
|
Znám. Můj manžel rád nakupuje věci výhodně. Většinou se mu to daří, pokud jde o různé nářadí a udělátka do domácnosti a na zahradu. 
