O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


KŘEST KAMENEM PDF Tisk E-mail
Neděle, 03 listopad 2024
Znáte ty situace, kdy se náhodou nachomýtnete k situaci, ke které nemáte fyzické/mentální dispozice, nikdy jste to nedělali, nevíte, jak se to dělá, je vám to vzdálené na míle daleko, ale už jste v tom, tak prostě musíte držet krok? Tak to se mi děje pořád. Stejně, jako dneska. Měla jsem domluvený vandr s jednou známou, ale na poslední chvíli mi napsala, že má vlastně už dlouho domluveného něco jiného, ale můžu jít s ní. Neopomněla zmínit, že mám velké štěstí, protože je to organizovaná akce, na kterou se jen tak někdo nedostane, je to jen pro zvané a vedené profesionály a ještě větší náhoda, je, že někdo odřekl, proto se uvolnilo místo právě pro mě.

 

 

 

 

Pořádá to švýcarský alpinistický klub (první varování),

je to vandrování v jeskyních a jen občas - velký důraz na slovo občas -

jsou tam lezecké úseky (druhé varování),

a bude to velká zábava (třetí varování).

 

Honem narychlo jsem si nachystala požadované vybavení (staré oblečení, starý batoh, čelovku, helmu, rukavice) a těšila se tedy na pohodovou procházku v jeskyních.

Už při vstupu do jeskyně, kde jsme se museli slaňovat, mě polévalo horko a mdloby. Já nikdy v životě nikdy nikam neslaňovala. Pak následovaly úseky, které byly úzké, nebezpečné a čím dál tím příkřejší. Jeden krok vedle a člověk skončil někde v díře.

 

Klouzalo to jako sviňa a bylo velmi málo částí jeskyně, kde se člověk mohl postavit nebo narovnat. 90 procent toho "pohodového vandru" jsem strávila na čtyřech, na břichu, sjížděla po zadku, nebo se marně snažila na laně vytáhnout nahoru.

 

Vrátit se zpátky nebylo možné, museli jsme se držet minimálně po dvou a hrozně se mi chtělo čůrat. Zhruba v polovině se jeden z průvodců zeptal, zda to chce někdo vzdát, protože pokračujeme dále k labyrintu, kde je ještě více slaňování. Všichni drželi ústa, tak jsem se přizpůsobila a potichu se pomodlila. Ve čtyřech čtvrtinách položil otázku znovu a velmi se mi ulevilo, když se někteří vyjádřili, že už raději nebudou pokračovat, protože nás přece jen čeká cesta nahoru a je třeba šetřit síly.

 

 

 

Pokud jsem si myslela, že cesta dolů do jeskyní bylo peklo, tak oproti cestě nahoru to bylo teprve předpeklí. Hrozně se mi chtělo čůrat, ale kam, když trávite veškerý čas v uzoučkých chodbách, kde se ani neotočíte? Můj zodpovědný průvodce si tedy diskrétně zhasnul čelovku a nechal mě vykonat potřebu přímo uprostřed horolezecké štreky, která byla kluzká i bez toho. Když musíš, tak musíš.

 

Zvuk proudu čůránek se rozléhal jeskyním komplexem, od tepla stoupala v chladných chodbách skála a mě bylo úplně jedno, že kousek ode mně stojí nádherný chlap, který vyučuje na univerzitě a o kousek dál jiný, neméně hezký, který je mmj. i ve Švýcarsku mediálně známý. Příroda volala a s prázdným močovým měchýřem se lezlo po stěnách mnohem lépe. Ke konci už jsem byla na konci svých sil, tak mi statní chlapi museli pomoci tlačením do zadních částí těla, ale dala jsem to a jsem na sebe nesmírně pyšná, protože jsem si sáhla opravdu na dno svých sil.

 

Ale ten zážitek, ten mi nikdy nikdo nevezme.

 

Vždy a všeho schopná

 

Veronika

 


Komentáře (3)add feed
... : mamča
Moc hezký ! :-)
Pokud by mě někdo řekl, že "mám velké štěstí", že se můžu něčeho adrenalinového zúčastnit, nejen, že by mi blikla kontrolka, to by se mi přímo rozhoukal alarm.
Ale zase máš zážitek na zbytek života, a s touhle "známou" se příště necháš vylákat jenom do kavárny... smilies/grin.gif
listopad 04, 2024 06:36
... : *deeres*
Ještě během středních školy jsme s partou holek jezdivaly do kempu v Sedmihorkách, v Českém
Ráji, kam jezdivali horolezci z NDR. Jen jednou jsem se nechala vylákat na nejméně obtížností stupeň pískovce a vyzkoušela jsem si slaňování. Pak už jsem se ukecat nenechala nikdy. Pozadu se spouštět přes převis dolů desítky metrů není nic příjemného.
listopad 04, 2024 09:42
... : mamča
*deeres*: Jo, nahoru to jde dobře. Horší je to dolů, zvlášť když nevidíš, kam se to "soukáš".
listopad 04, 2024 10:15
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]