To takhle sedí v hospodě dva chlápci a povídají si. "Představ si, že manželka chce, abych jí koupil šicí stroj a já nemám žádné prachy." "Ale vždyť ty děláš v továrně na šicí stroje, ne?" "No jo, ale přece ho neotočím." "Když to budeš brát po částech, tak si toho nevšimnou. A pak si to doma složíš." "Dobrej nápad, díkes." Asi po měsíci se opět setkají v hospodě. "Tak co? Už sis složil ten stroj?" "Člověče, mám všechny součástky, které se u nás používají. Skládám a skládám, ale furt mi z toho vychází samopal."

 

 

 

 

Sedí chlapík na baru a všimne si na polici sklenice od okurek plné stokorun. Ptá se barmana, na co tam ty prachy jsou. A ten vysvětluje: „To je taková soutěž. Dáte stovku a když splníte tři úkoly, je sklenice vaše.”
„Ale co, zkusím to,” pomyslí si už podnapilý chlap a dá barmanovi stovku.
„No, tak za prvé musíte vypít půl litru tequily na ex. Za druhé, máme na dvorku vzteklýho pitbula s bolavým zubem, ten mu musíte vytrhnout.

A za třetí, nad námi bydlí osmdesátiletá bába, která ještě nikdy neměla chlapa, a s tou se musíte vyspat,” vyjmenuje barman úkoly a nakonec podotkne: „Upozorňuju vás, že se ještě nikdo nedostal dál jak přes první úkol, takže hodně štěstí.”
Chlap bez mrknutí oka vypije tequilu a ožralý se vypotácí na dvorek.

Odtud se chvíli ozývají zvuky zápasu a potom strašné vytí.

Po nějaké době do baru vpadne náš chlapík uválený, otrhaný, vítězně se rozhlédne po přítomných a s kuráží zvolá: „Tak, a kde je ta bába s tím bolavým zubem?”

 

 

To jsme takhle jednou seděli v hospodě, když najednou dovnitř vpadnul Pepa, s tupým šťastným úsměvem na rtech, zpocenej.

Tak se ho ptám, co se děje. Heh, to byste nevěřili. Za hospodou je v dodávce jedna super baba, co dá každému zadarmo. Stačí tam jen zajít, a nemusíš nic dělat, ona tě v podstatě vtáhne dovnitř.

Tak jsem si řekl, že proč vlastně ne. Vyšel jsem ven, dojdu k dodávce, zaklepu, otevřely se dveře a ženské ruce mě energicky vtáhly do tmy, strhaly ze mě oblečení a po pár veřinách už jsme se oddávali vášnivému sexu.

Zrovna jsme byli v nejlepším, když dovnitř vpadl proud světla. Rychle jsem natáhl kalhoty, v duchu nadávaje, a stáhnul okýnko.

Policistova tvář vypadala ve světle baterky docela nekompromisně. Zeptal se mě, co tam jako dělám.

No co by, miluju se se svojí ženou! Ach, tak to mi promiňte, nevěděl jsem, že to je vaše žena.

To já taky ne, dokud jste sem neposvítil.

 

 

 

 

 

Jednou pozdě v noci se opilec chlubí kamarádovi novým bytem. Když vejdou do obýváku, kamarád si všimne velkého mosazného gongu.
„Na co máš ten gong?” ptá se zvědavě.
„To není gong, to jsou mluvící hodiny.”
„Mluvící hodiny?” diví se kamarád. „A jak fungujou?”
„Sleduj,” vezme palici a vší silou práskne do gongu. Ten se samozřejmě rozezvučí na celý panelák.
Na to se z vedlejšího bytu ozve: „Ty ses snad zbláznil, magore, jsou tři hodiny ráno!”

 

 

 

Vsadí se v hospodě na srazu myslivců jeden z nich se všema o flašku vodky, že když mu zavážou oči, tak poslepu sáhne na kůži a řekne, kdy bylo zvíře střeleno a jaká je jeho cena.

Tak mu je zavážou, dají mu do ruky kůži a on řekne: „Srna střelená loni, cena je 2 500 korun.”
Tak vypije celou flašku, ráno se probudí z opice a vidí, že jeho manželka brečí: „Že jsi přišel ve tři ráno, to bych ti prominula, ale že jsi mě celou noc osahával a křičel: Krtek za 3,50 - to ti nikdy neprominu!”

 

 

KUDL@NKA

 

 

Komentáře (1)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Franta hezký, díky! Ten "krtek" je úžasnej, ale netroufnu si použít září 05, 2024 12:21