Ahoj Danielo, díky za radu. A pokud Tebe a další čtenáře zajímá, jak to u nás pokračovalo dál, tak musím říct, že první den šel manžel s igelitkou a já dělala, že jsem si toho nevšimla. Druhý den vyrazil s novou aktovkou, já zase dělala, že o tom nevím. Jen jsem si v duchu řekla, že to trucování mému skvělému manželovi moc dlouho nevydrželo...
Ještě bych ráda napsala něco k diskusi, která se rozproudila. Někteří píšete, že jsem mu dala dárek, který potřeboval, ale nedala jsem mu to, co by chtěl. Kdybych se ho zeptala, co chce, tak řekne, že nic. Bohužel nemá žádné koníčky, když neprovozuje zrovna domácí práce, tak si čte stokrát přečtené detektivky od Erbena, bohužel Erben nenapsal nic nového, abych mu to koupila. Když jsem mu kdysi koupila detektivku od jiného autora, stejně ji nikdy nezačal číst. Když můj skvělý manžel zrovna nečte Erbena, tak kouká na TV. Opravdu je těžké koupit mu něco, co mu udělá radost, když po ničem netouží... Někdo tady napsal, že ho nerespektuji, protože jsem mu přendala svoje věci do nové aktovky a co bych dělala, já, kdyby mi předělal věci do kabelky, kterou by mi koupil, že by se mi to taky nelíbilo. Jo, kdyby mi můj skvělý manžel koupil kabelku, tak bych si řekla, že mám super skvělého manžela, který na mně myslí a koupí mi dárek, a nebylo by nutno, aby mi věci do kabelky přendával, protože bych mu nenadala, že ji neměl kupovat a určitě bych ji nosila, a i kdyby se mi nelíbila, tak by si ji občas vzala, abych mu udělala radost. Protože vím, že když mi někdo dá dárek, že mi chtěl udělat radost a je mojí povinností projevit radost a poděkovat a ne mu vynadat. Ale to se mému manželovi nestane, že by mi koupil nevhodný dárek. Před 23 lety se stalo, že jsem byla v odborném léčebném ústavu respiračních chorob a nástup jsem měla koncem listopadu a konec léčení byl až v lednu. Na vánoce jsem dostala propustk u, přijela jsem domů a můj skvělý manžel mě čekal na nádraží. Bylo to den před Štědrým dnem. Protože jsem si zapomněla ve vlaku své jediné kožené rukavice, tak po cestě domů jsme se stavili na obchodním domě, kde jsem si koupila rukavice. Aby můj skvělý šetrný manžel nenadával, že utrácím, protože tenkrát jsme na tom nebyli finačně nejlépe, byla jsem na mateřské, tak jsem řekla, že mi je může dát na vánoce. Jaké bylo moje překvapení, když jsem pod tím stromečkem našla jen ty rukavice. Takže kdybych si je nekoupila, nebylo by pod ním pro mě od mého skvělého manžela nic. Zatímco já táhla až z Tater z léčebny několik dárků pro něj. Tehdy jsem mu to vyčetla, takže teď už se nikdy nestane, že by mi nekoupil dárky. Každoročně vymyslí skvělé dárky - dostanu punčocháče a lak na vlasy. Vždycky mu poděkuji a projevím radost, že mi koupil tak dobré dárky. Nikdy jsem mu za ně nevynadala, ž e je neměl kupovat, že zbytečně utrácí. A fakt mě ty punčocháče a lak na vlasy potěší, protože vím, že na mně myslel, když mi je kupoval. Nemyslím si, že jsem udělala něco tak strašného, když jsem mu přendala věci z jedné aktovky do druhé. Já se taky nerozčiluji, když mi manžel vleze do kabelky a vybere mi z peněženky peníze a nenechá mi tam ani floka, protože doma už žádné prachy nejsou. Jiné ženě by to asi vadilo. Prostě můj skvělý manžel to dělá, aby nešel do práce bez peněz, protože odmítá vyřídit si platební kartu a spoléhá na to, že kartu mám a když mi dojdou prachy, tak si vyberu z bankomatu. Když se mi to stalo poprvé, tak jsem zjistila v práci, když se vybíralo na kolegu, že jsem bez peněz. Tak jsem vyběhla do bankomatu, vyzvedla prachy a bylo to. Dnes si ráno prvně než jdu do práce zkontroluju peněženku a vím, jestli mám nejprve běžet k bankomatu nebo do práce. A nerozčiluji se a nenadávám mu. Vím, že je to skvělý manžel a že s ním nehnu a udělá to zase. No a k tomu, jestli se nemám raději rozvést, tak k tomu nevidím důvod. To že mi řekl, že jsem kráva, to je mimořádné, to mi řekl tak 5x za celé manželství a neznám manželství, kde by občas jeden druhému nevynadal. Mám ho ráda a přes všechny mouchy má i svoje přednosti. Já taky nejsem bez chyb. Myslím, že mě má taky rád. Máme společné zážitky. A jednou ročně, když spolu jedeme na dovolenou, je to s ním jako v líbánkách. Ovšem při příjezdu domů jsme zase ve všední realitě. No a proč měnit manžela? Zamilovanost za rok za dva přejde a měla bych jiného chlapa a možná ještě horšího. Těším se, až my dva skvělí manželé oslavíme zlatou svatbu. Rozmarýna
|