O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

SKVĚLÝ BUBÁK - POKRAČOVÁNÍ... PDF Tisk E-mail
Úterý, 22 duben 2008

 Ahoj Danielo, díky za radu. A pokud Tebe a další čtenáře zajímá, jak to u nás pokračovalo dál, tak musím říct, že první den šel manžel s igelitkou a já dělala, že jsem si toho nevšimla. Druhý den vyrazil s novou aktovkou, já zase dělala, že o tom nevím. Jen jsem si v duchu řekla, že to trucování mému skvělému manželovi moc dlouho nevydrželo...

 

 

 

     Ještě bych ráda napsala něco k diskusi, která se rozproudila. Někteří píšete, že jsem mu dala dárek, který potřeboval, ale nedala jsem mu to, co by chtěl. Kdybych se ho zeptala, co chce, tak řekne, že nic. Bohužel nemá žádné koníčky, když neprovozuje zrovna domácí práce, tak si čte stokrát přečtené detektivky od Erbena, bohužel Erben nenapsal nic nového, abych mu to koupila. Když jsem mu kdysi koupila detektivku od jiného autora, stejně ji nikdy nezačal číst. Když můj skvělý manžel zrovna nečte Erbena, tak kouká na TV. Opravdu je těžké koupit mu něco, co mu udělá radost, když po ničem netouží...

 

     Někdo tady napsal, že ho nerespektuji, protože jsem mu přendala svoje věci do nové aktovky a co bych dělala, já, kdyby mi předělal věci do kabelky, kterou by mi koupil, že by se mi to taky nelíbilo. Jo, kdyby mi můj skvělý manžel koupil kabelku, tak bych si řekla, že mám super skvělého manžela, který na mně myslí a koupí mi dárek, a nebylo by nutno, aby mi věci do kabelky přendával, protože bych mu nenadala, že ji neměl kupovat a určitě bych ji nosila, a i kdyby se mi nelíbila, tak by si ji občas vzala, abych mu udělala radost.

 

     Protože vím, že když mi někdo dá dárek, že mi chtěl udělat radost a je mojí povinností projevit radost a poděkovat a ne mu vynadat. Ale to se mému manželovi nestane, že by mi koupil nevhodný dárek. Před 23 lety se stalo, že jsem byla v odborném léčebném ústavu respiračních chorob a nástup jsem měla koncem listopadu a konec léčení byl až v lednu. Na vánoce jsem dostala propustk u, přijela jsem domů a můj skvělý manžel mě čekal na nádraží. Bylo to den před Štědrým dnem. Protože jsem si zapomněla ve vlaku své jediné kožené rukavice, tak po cestě domů jsme se stavili na obchodním domě, kde jsem si koupila rukavice.

 

     Aby můj skvělý šetrný manžel nenadával, že utrácím, protože tenkrát jsme na tom nebyli finačně nejlépe, byla jsem na mateřské, tak jsem řekla, že mi je může dát na vánoce. Jaké bylo moje překvapení, když jsem pod tím stromečkem našla jen ty rukavice. Takže kdybych si je nekoupila, nebylo by pod ním pro mě od mého skvělého manžela nic. Zatímco já táhla až z Tater z léčebny několik dárků pro něj. Tehdy jsem mu to vyčetla, takže teď už se nikdy nestane, že by mi nekoupil dárky. Každoročně vymyslí skvělé dárky - dostanu punčocháče a lak na vlasy. Vždycky mu poděkuji a projevím radost, že mi koupil tak dobré dárky. Nikdy jsem mu za ně nevynadala, ž e je neměl kupovat, že zbytečně utrácí. A fakt mě ty punčocháče a lak na vlasy potěší, protože vím, že na mně myslel, když mi je kupoval.

 

     Nemyslím si, že jsem udělala něco tak strašného, když jsem mu přendala věci z jedné aktovky do druhé. Já se taky nerozčiluji, když mi manžel vleze do kabelky a vybere mi z peněženky peníze a nenechá mi tam ani floka, protože doma už žádné prachy nejsou. Jiné ženě by to asi vadilo. Prostě můj skvělý manžel to dělá, aby nešel do práce bez peněz, protože odmítá vyřídit si platební kartu a spoléhá na to, že kartu mám a když mi dojdou prachy, tak si vyberu z bankomatu. Když se mi to stalo poprvé, tak jsem zjistila v práci, když se vybíralo na kolegu, že jsem bez peněz. Tak jsem vyběhla do bankomatu, vyzvedla prachy a bylo to. Dnes si ráno prvně než jdu do práce zkontroluju peněženku a vím, jestli mám nejprve běžet k bankomatu nebo do práce. A nerozčiluji se a nenadávám mu. Vím, že je to skvělý manžel a že s ním nehnu a udělá to zase.

 

     No a k tomu, jestli se nemám raději rozvést, tak k tomu nevidím důvod. To že mi řekl, že jsem kráva, to je mimořádné, to mi řekl tak 5x za celé manželství a neznám manželství, kde by občas jeden druhému nevynadal. Mám ho ráda a přes všechny mouchy má i svoje přednosti. Já taky nejsem bez chyb. Myslím, že mě má taky rád. Máme společné zážitky. A jednou ročně, když spolu jedeme na dovolenou, je to s ním jako v líbánkách. Ovšem při příjezdu domů jsme zase ve všední realitě.

 

     No a proč měnit manžela? Zamilovanost za rok za dva přejde a měla bych jiného chlapa a možná ještě horšího.

 

     Těším se, až my dva skvělí manželé oslavíme zlatou svatbu.

 

 

Rozmarýna

 

 

 

Komentáře (125)add feed
No, : Míša šíša
mě docela zarazilo, že se všichni upnuli na tu aktovku, ale nechtělo se mi do toho míchat.
Proč se ale nikdo nepozastavil třeba u tohoto: "... Můj skvělý manžel je introvert, vůbec se se mnou nebaví, pouze se pozdravíme při příchodu z práce a když spolu prohodíme pár slov, tak jen o provozních záležitostech domácnosti - co mám uvařit nebo co on má nakoupit, případně, že by mohl spravit vodovodní kohoutek apod. Můj skvělý manžel je spolehlivý a taky obětavý (udělá pro mně vše, i když se musím vždy dlouho doprošovat i kvůli blbosti).
S mým skvělým manželem žijeme už od revoluce vedle sebe jako dva cizí lidé, sex už skoro nepěstujeme (je mi 48 a mému skvělému manželovi 55). Můj manžel je šetrný člověk. Když mu koupím na vánoce nějaký dárek, tak nikdy neřekne "děkuji" nebo "mám z toho radost". Vždycky řekne: "proč to kupuješ, proč zbytečně utrácíš, to je zbytečné"..."
??? Podle mě je tady v tom jádro pudla a vystihuje, jak to soužití asi tak vypadá.

Rozmarýno, možná by ještě stálo za to doplnit, byl-li tvůj manžel takový od počátku soužití, anebo až po té revoluci, kterou zmiňuješ v prvním článku. Bylo rozhodujícím momentem to, že jsi ty začala vydělávat více? Anebo byl introverten vždy a tato situace jeho založení jen prohloubila? A nemohlo by být tím spouštěcím impulsem ještě něco jiného? Jinak si myslím, že ti Daniela u prvního dopisu poradila dobře. Řekla bych, že Kudlančina věta "On by potřeboval, abys ho potřebovala" je klíčová. Tvůj manžel se asi opravdu může cítit nepotřebný, zneuznaný, nedoceněný,... plus jeho problematická povaha a neumění radovat se i ze všedních dnů. No nevím, takhle to vidím já a třeba to vidím blbě.
duben 22, 2008 14:44
Rozmarýno, není ten manžel : Myška
nějak moc skvělý? Mě by ta jeho skvělost unavovala, a to tak, že hodně.
Nějak mi uniká, co jsi po nás na diskuzi vlastně chtěla. Tak trochu mi to připomíná inzerát v rubrice seznámení - "Jsem mladý, pohledný, finančně zajištěný, vlastnící dvě vily a tři luxusní auta, jachtu a půl karibského ostrůvku. Zn. nehledám nikoho, jen se chlubím."
duben 22, 2008 14:46
Mamčo, : Míša šíša
Rozmarýna se určitě nechlubila. To jsi to pochopila špatně.
duben 22, 2008 15:02
Myško, Myško, : Péťa
tobě toho uniká podstatně víc smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
ale nic si z toho nedělej, každej máme něco...
duben 22, 2008 15:02
Mně zase unikl : Míša šíša
rozdíl mezi Myškou a mamčou. Omlouvám se smilies/wink.gif
duben 22, 2008 15:03
Možná, že mi toho uniká víc, : Myška
ale podle prvního mailu mám pocit, že to Rozmarýně nevyhovuje, a podle druhého, že snad vyhovuje. Nějak se mi ve světle toho, co se nakumulovalo v současné chvíli v mém životě, a o čem tu psát nebudu, ale jde o život, zdá problém Rozmarýny celkem nedůležitý. Kladla bych si otázku - chci s ním žít a zestárnout? A když bych si odpověděla kladně, tak bych musela ty jeho negativa překousnout a překusovat dál, a pokud záporně, šla bych pryč. Já bych volila druhou variantu, protože život je příliš krátký na to, abych ho prožívala s někým, kdo mi nevyhovuje.
duben 22, 2008 15:10
Pro Míšu šíšu : Rozmarýna
No introvert byl vždycky, ale po revoluci se to fakt zhoršilo. Ale můj manžel ví, že ho potřebuju. Já se bojím sama jezdit autem, jezdím jen naučené trasy po našem městě, on ví, že když potřebuji jet někam dál, že ho vždycky moc prosím, aby mě zavezl a taky mu vždycky poděkuji a říkám mu, že jsem ráda, že on je tak dobrý řidič na rozdíl ode mně. Vždyť já mu často dávám najevo, že ho potřebuji (nejen jako šofér,jak mi asi někteří napíší, že je mi dobrý jen jako šofér).
duben 22, 2008 15:11
. : Míša šíša
Ono se tohle introverství časem dost prohlubuje, ozvlášť když je doprovázeno malým sebevědomím a nějakým komplexem. Přidá se třeba ještě to, že dotyčný přijde o práci nebo nějak onemocní a je zaděláno na pořádného mrzouta, jak napsala Daniela - bubáka. Vlastně je vnitřně nešťastný a nespokojený sám se sebou a neví, co s tím. Je těžké s takovými lidmi žít, ale těžce žijí i oni sami se sebou.
duben 22, 2008 15:30
Rozmarýno, a stojí tvůj skvělý manžel opravdu za to ? : mamča
Mně připadá, že není introvert, ale rozmazlenej zneuznanej mamánek, co má vztek na každého, kdo je úspěšnější než on, dokonce žárlí i na úspěch své ženy.
Já bych tedy manželovi jeho uťápnuté ego takhle nepulírovala.

Chápu, že máte společného kus života, asi i děti, ale vztah je potřeba pěstovat celoživotně, ne jen vzpomínat na to hezké co bylo kdysi, a prožívat to blbé teď, a do konce života.
Je vidět, že se manžel dokáže o dovolené překonat, a chovat se jako příjemný člověk. Proč to nedělá pořád ?
Nemá třeba nějaké psychické problémy ? (deprese, nahromaděný stres...ap.)

duben 22, 2008 15:33
Na mě to dělá dojem, : Lotka
že je možná manžel nemocný, a to psychicky. To, co popisuje Rozmarýna, sedí na mého tchána, ten má ovšem schizofrenii a deprese.
Jinak to nechápu - já bych v takovém mrtvém vztahu žít nemohla. Vím, že Rozmarýna si už asi zvykla a že lidé jsou různí, takže nepotřebují tak intenzivní vztah, jako potřebuji já, ale tohle, tohle je fakt děs. Nepovídat si za celý den nic, jak jsem se měla, co mě trápí, co trápí manžela, koho potkal, co mu kdo říkal... brrrr, připadá mi to jak dva cizí lidi, kteří mají společnou max. domácnost a občas ten sex, nic víc.
duben 22, 2008 16:05
ne nejak unika : Polarka
o co jde.....je Rozmaryna spokojena, nebo si stezuje? Nedovedu si teda predstavit, ze by mi manzel rekl jen jednou jedinkrat ze jsem krava, ale kdyz ona to povazuje za normalni je to jeji vec. A kdyz tak chce zit dal tak je to taky jeji vec. Ale o co teda tady uz dve pokracovni jde???????
duben 22, 2008 16:17
hmmmm....... : skaz,jo nejsem přihlášená
docela jsem alergická na slovo skvělý,/zvláště ve spojení manžel a opakované v každé druhé větě/.Zdá se mi příliš afektované.Původně jsem myslela,že se jedná o ironii,ale ono asi ne.Jako by Rozmarýna ujišťovala hlavně sama sebe,že to tak je.Já bych jí přála raděj dobrého parťáka místo skvělého manžela,žít bezva život celý rok a ne pouze 14dní v roce.
Víš,Rozmarýno,pro mne je hrozná představa,že třeba za dalších 20let společného života si ty odžiješ/20*14dnů/ asi jen třičtvrtě roku pohodových,zbytek ti propadá.Nenávratně se ztrácí každým okamžikem,kdy vedle sebe žijete jako cizí lidi,bez citu,emocí,jako kalkulačky.
Je mi to docela líto - kolik lidí nemá tolik času a dovedlo by nejen sobě i ostatním rozdat spoustu radosti a lásky.No,volba je tvoje,ale já bych s tím určitě bojovala.Ale tobě to vyhovuje.Hmmmmmm.......
duben 22, 2008 16:45
z aktovky do aktovky : bb
Nemyslím si, že jsem udělala něco tak strašného, když jsem mu přendala věci z jedné aktovky do druhé. Já se taky nerozčiluji, když mi manžel vleze do kabelky a vybere mi z peněženky peníze a nenechá mi tam ani floka, protože doma už žádné prachy nejsou

....ale o tom jsme právě psali - nelze posuzovat druhého podle toho, že mu vadí/nevadí totéž co mně, on si třeba zase říká "kdyby ona mě nechala tak na pokoji jako já ji a nevšímala si mě, to by byla paráda"
duben 22, 2008 16:50
jinak toto pokračování beru už spíš jako fejeton, : bb
jestli to tak míněno nebylo, tak je mi způsob, jakým Rozmarýna líčí své manželství, až odporný. Směs ironie, rezignace, pohrdání, přitom zjevně se neodehrává nic, co by bránilo to změnit nebo odejít. Moc to nechápu, když se rozhodla v tom zůstat, nachází v tom vztahu snad nějaký smysl pro sebe, nebo ne? Pokud ano, pak by o tom ale takhle nepsala... Zoufalá manželka Rozmarýna. Budeš příštích 25 let psát fejetony o svém manželovi, Rozmarýno?
duben 22, 2008 16:56
Když mně se Rozmarýno pořád zdá, že si myslíš, že MUSÍ člověk dělat vždycky věci, které je jaksi normální dělat. : toulavej
Čili, lidi si MUSÍ dávat dárky, tak to má být. Lidi za dárky MUSÍ projevit radost, tak to má být. Lidi MUSÍ něco chtít – dárky. Určitě si nedovedeš představit, že NEMUSÍ, je to jen na vzájemné domluvě, jak to u nich bude chodit. Když se domluví, NEMUSÍ si dávat dárky. Je sice slušnost neurazit někoho, kdo mně něco dal a jistě mu to udělalo radost, když ten dárek vybíral přímo pro mě, ale na druhou stranu nebudu předstírat nadšení, když se mi vysloveně nebude líbit, nebudu ho chtít. A nebudu „vyžadovat“ dávání dárků, protože to chci, tak to má být . . . Na co pořád hrát jenom divadlo po dvaceti letech, když si nikoho nenamlouvám, proč pořád něco předstírat . . . Proč neříkat věci, jak jsou.

Mám dobrý příběh od kamaráda. TAKY byl z rodiny naučený DĚLAT VĚCI, KTERÉ SE MAJÍ DĚLAT. Resp. , když ti někdo něco nabídne jako pohoštění na návštěvě, tak SE MÁ ODMÍTNOUT poprvé, je to slušnost . . . , aby neřekli, že jsi se přišel nacpat. Podotýkám, kamarád MĚL celkem hlad. A necháš se přemlouvat, TAK JE TO SPRÁVNÉ a nakonec si vezmeš. Ale, v rodině jeho nastávající měli zavedeno, že se nikdo k ničemu nepřemlouvá – když řekne nechci, myslí nechci . . . Kamarád řekl – nechci, nemám hlad, tak nic nedostal :-), víc ho nepřemlouvali :-). Tak rychle pochopil, že v rodině jeho vyvolené nemůže dělat, co se jaksi patří, tedy nechat se přemlouvat, jak ho učili doma, že to je správné. Už nikdy neřekl, já nechci, když chtěl . . . :-)

Ten článek je povzdechnutí nad tím, že mně něco moc štve, ale nevím, jak to změnit a tak potřebuju poradit, JAK HO PŘEDĚLAT, ABY SE CHOVAL NORMÁLNĚ, JAK SE MÁ . . . Ale není to tak zásadní, aby to smazalo dobrý stránky partnera, tak proč nějaký rozvod, jak tu kdosi radí . . .
Označení „skvělý“ je přece zdůraznění ironie, to pro Lotku i skaz . . . to aby to pochopil ÚPLNĚ každý.

duben 22, 2008 17:14
No já sem věděl, že tam něco muší bejt! : Krakonoš
Něco, co vás spojuje. A teď už to vím - společný zážitky. Třeba ten s těma rukavicema, to je zážitek nezapomenutelnej. smilies/grin.gif Hele, Rozmarýno, ty si tu z nás prostě děláš pr..hvězdu, je to tak? Co věta, to popis naprosto vyšinutýho neakceptovatelnýho chování, který se se spojením "partnerskej vztah" zcela vylučuje, ale vždycky pak následuje ujištění a sebeujištění vo tom, jak je to skvělý. Takže taky nechápu, proč to sem vlastně píšeš. Když je to tak skvělý, tak nic neměňte a doklepejte to spolu až do smrti, čeká vás ještě spousta skvělejch společnejch zážitků. A nebo to stojí za prd, tak s tím něco začněte voba dělat a nevykládejte vo tom, jak je to skvělý.
duben 22, 2008 17:17
Tak teď fakt nevím, ale mně to stále přijde jako dost humorná a v zásadě roztomilá historka : Eva
ze zákulisí jednoho manželství smilies/grin.gif Si nemůžu pomoci, stále tam žádnou tragédii, důvody k rozvodu ap. vůbec nevidím smilies/grin.gif
Prostě mám za to, že do vztahu 2 lidí, ani zblízka, nikdo jiný nevidí, tudíž oceňuji ten Rozmarýnin nadhled, který má nad mrzoutským manželem a ani ten její postarší chlapec mne nijak podstatně neirituje. Tak, má své mouchy, na dálku mi (asi i díky Rozmarýně), připadají spíš neškodné smilies/grin.gif Živě si ho představuji, jak mašíruje do práce s igelitkou, a pak s novou aktovkou, bych se taky potichu smála, jak si s námi lidské (a manželské obzvláště) vztahy zahrávají smilies/wink.gif
Je fakt, že to v reálu může být jiné, ale že by byl schizofrenik nebo v těžké depresi, to bych tedy rozhodně nemyslela. To by nebyl schopen především běžného provozu.
Tak, je to chlápek s malou fantazií, trochu škrt a bubák, tak můžeš mu nenápadně, Rozmarýno, třeba podsunout hormóny, nebo ho nasměrovat k odbornému "vymluvení se z bolů", ale oni v tom slyší většinou: do blázince ještě se mnou, to by se vám hodilo" smilies/grin.gif , tak uvidíš, dovolená pomalu na krku smilies/wink.gif Mně teda zoufalá nepřipadáš ani trochu málo smilies/wink.gif
duben 22, 2008 17:18
no, však jsem psala : bb
fejeton zoufalé manželky
jestli ne - tak ať si v tom srabu libuje dál
duben 22, 2008 17:49
Toulavej, : Míša šíša
k těm dárkům: takhle to přece ale vůbec není. Že by se dávaly dárky jen proto, že se to musí a že to tak má být. Dárek dávám někomu proto, že ho mám ráda, že na něj myslím (a chci dát najevo, že na dotyčného myslím) a že mu chci udělat radost. A současně i já mám potěšení z jeho radosti. Pokud někdo z takových pohnutek darovanou věc nedokáže přijmout, tak je něco špatně. A na druhou stranu - i já chci dostávat dárky, a to ne proto, že se to tak nějak sluší na oplátku. Ale proto, že tím chci být ubezpečována, že mě má ten druhý rád, že i on na mě myslí (nebo si aspoň vzpomněl) a že mu stojím za to, aby mi něco vybral. Pokud někdo z takových pohnutek nedokáže darovat, zase je něco špatně. Tudíž nejde o žádnou komedii a předstírání, ale o podarování se navzájem z těch nejčistších principů. Pokud po tomhle Rozmarýna touží a chce-li, aby to tak fungovalo i u ní doma, vůbec nechápu, proč jí to nějak zazlíváš. Ona přece neříká, že jí její muž MUSÍ dávat dárky. Ona jen naznačuje, že by si to moc přála, kdyby to tak u nich vzájemně fungovalo.
duben 22, 2008 18:08
S tím obdarováváním : Ariana
to ale může být i jinak. Lidé si vzájemně přece nemusí dávat jen "hmotné" dárečky, aby se ubezpečili, že se mají rádi. Mohou to být i "nehmotné" dárky, třeba tím, že si spolu pěkně popovídají, vzájemně se utěší, zavzpomínají, pozvou se někam na dobrou večeři nebo třeba jen do hospůdky na pivo, jdou na procházku, prostě vzájemně sdílejí nějaké zážitky, radosti i starosti. Připadá mi, že tohle právě Rozmarýně chybí.
duben 22, 2008 19:06
Dvojitá vazba : Petronila
přesně takový pocit mám z Rozmarýny. Popisuje, jak se její manžel (z jejího pohledu) chová nemožně, ale přitom pomalu v každé větě říká "můj SKVĚLÝ manžel". Kdyby si opravdu myslela, že je skvělý, řekla by to jinak, ale v tomhle kontextu to "skvělý" zní spíš jako dost sprostá nadávka.

Oba ty texty působí dvojace a jaksi ubíhavě - tak buď jsem na někoho naštvaná, nebo o něm říkám, že je skvělý, ale obojí? Jako ironie by to snad obstálo jednou dvakrát, ale takhle to neustále omlacovat o hlavu.... Užuž jsem sázela na to naštvání, ale Rozmarýna nakonec sama tvrdí, že je všechno v nejlepším pořádku a vlastně ani není co řešit. A ta její dvojakost jí vlastně zdánlivě umožňuje být "nad" komentujícími, protože ať řeknete to či ono, může vám namítnout, že to vlastně myslela úplně opačně.

Nevím jak kdo, ale já mám ráda, když se věci nazývají pravými jmény. Rozmarýny manžel mi přijde hodně divný, ale ona taky. V reálu bych se jim asi obloukem vyhnula. Oběma.


duben 22, 2008 19:58
Evi, : skaz
bylo by to zábavný,kdybych nečetla první část,kdyby opravdu šlo jenom o tu historku s taškou - taky jsem se párkrát netrefila,no můj ne "skvělej manžel" to komentoval - jé,to je nádhera,ale dyť mě znáš,jsem úplně blbej,já ten novej telefon nezvládnu,hele,já ho dám holce,ta ho užije a já mám radost na dvakrát,jednou od tebe,podruhý od holky - teda si ale vymyslela dárek.No,vlastně měl pravdu,jenom není blbej,je konzervativní a mne neurazil,ale pochválil - není to trochu rozdíl? Kdyby mi řekl,že jsem kráva,že mu něco takového kupuju,no....
Jinak snad dělat si radost - jen tak - slovem,gestem - nebo úsměvem?Probírat spolu nejen chod domácnosti,ale i ostatní v čem žijem. Není a nebyl "skvělý" manžel.Ale je prima parťák do nepohody a táhneme to spolu 36let.A tři děti.A nemohoucí mámu.No prostě parťák,s kterým se občas děsně chytnem,je totiž jinej.No - on to je mužskej,že.Ale normální.Asi?
duben 22, 2008 20:47
Všechno tady jsou jen spekulace : carie
ale já bych si tipla, že je fajn pocit mít TO pod kontrolou. Ten, u koho by se předpokládala nějaká revolta, je tady Rozmarýna. A taková ta věta-"Všude je něco" člověka s lecčíms smíří, mohlo by být i hůř, že? Stal se ze mě ale pragmatik a taky mám leccos za sebou a tak by mě, být Rozmarýnou zajímalo např. jestli nemá babu, jestli Rozmarýna všechno nefinanceje sama a on si svoje neulejvá. Blbý na tom je, že člověk když s někým dlouho žije, tak je mu tak nějak podobnej a pak mu nepřipadají hnusný věci nijak divný.
duben 22, 2008 21:09
Milá Skaz, : Eva
jasně, že všichni toužíme mít vedle sebe parťáka smilies/wink.gif A vím to já , Ty, Rozmarýna......
Jenomže, všechny vztahy jsou prostě hodně, ale hooodně různé. Já to nemůžu posuzovat osobně, když do toho nevidím a vytrženě z kontextu, ale pravdivě z mého pohledu, říci, že když já se snažím udělat k 55. narozeninám mužovi radost, ačkoliv je škrt, nemluví se mnou atd. a nazve mne krávou, tak mu hodím celou slavnou aktovku na hlavu??? smilies/grin.gif A poradím Rozmarýně, ať se rozvede? smilies/grin.gif
Já se tedy omlouvám všem za následující terminologii, ale podle mne je Rozmarýnin muž jen to, čemu se říká prostě sociální debil (výhradně jen v této oblasti), není to žádný neobvyklý případ a nedá se s tím nic moc dělat, když to sám nepřipustí, že má problém třeba s chováním, reakcemi, komunikací. Kromě toho stárne a pohodlní a jeho ego to těžko snáší. Nic neobvyklého. Zase, Rozmarýna nemá moc šancí ho z toho, i třeba násilím, vytrhnout. Ale určitě má jejich soužití pro ně výrazně hlubší smysl, mi ta holka přijde jako soudná, realistická, snažící se být nad věcí. A z toho, co píše, nemám vůbec dojem, že jemu by na tom soužití nezáleželo. Tak ano, určitě jí je občas z chování muže smutno a komu z Vás nikdy nebylo? smilies/grin.gif A naopak. Taky bych si i Vám přála, aby to fungovalo volněji, radostněji... smilies/wink.gif
duben 22, 2008 21:51
Míšo šíšo : kolemjdoucí
s těmi dárky je to trochu problém. On to opravdu každý vnímá trochu jinak. A velice, převelice často se dávají proto, že se to "očekává". Já sám z nich žádnou radost nemám. Buď jsou to nesmysly bez užitné hodnoty, nebo jsou to věci sice užitečné, ale naprosto nevhodně vybrané, takže taky pro mne nepoužitelné. Jako ta aktovka. Píšeš to moc krásně ("Dárek dávám někomu proto, že ho mám ráda, že na něj myslím"), ale to funguje jenom u někoho. Já vidím buďto krám, který se bude někde válet a překážet anebo věc, kterou bych sice rád používal, ale to bych si ji musel vybrat sám. A to, že mám někoho rád, že na něho myslím se dá dávat najevo i jinak.
duben 22, 2008 22:17
no tak jo,Evi, : skaz
máš pravdu,každej jsme jinej,všude to funguje jinak,nakonec všechno je relativní.Já třeba rozvod neradila,jenom jsem se zamyslela nad tím,že některé věci - situace - se dají udělat i jinak.A na to jinak je potřeba toho chlapa naučit.Dnes jsme v pohodě - děti sondují,my se zařídíme - oboustranně.Ale mám daleko v mysli - no hodně let nazpět,nejkrásnější vánoce,co se nevhodných darů týká.Já manželovi koupila super ploutve a on mně super sněhule.Akorát,jak jsme byli v té momentální itálii,jsme každý koupili nevhodnou velikost - no,u stromku jsme koukali,potom tlapkali - já teda v těch ploutvích , on v těch sněhulích a itálie? Co že to vlastně je? Prostě potřebuju chlapa,se kterým se mimo jiné můžu občas i smát/já dnes radši ten smích/PŮSERŮ JINÝCH JE TAKY DOCELA DOST.
duben 22, 2008 23:05
Ale Skazíčku, : Eva
to musely být nádherný Vánoce, pohled "pro bohy", jak obíháte nazdobený stromek v ploutvích a sněhulích smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Víš, já už mám ze všech těch lidských příběhů nejraději ty drobné úsměvné historky, které třeba ani původně až tak úsměvné nebyly. Přijde mi, že nejlépe postihují to naše pinožení se životem smilies/wink.gif Já také vítám a jásám, když se můžu s chlapem smát, leč spousta lidí bere život, i v maličkostech, ukrutně vážně a zase my dvě bychom jim třeba připadaly asi také "trochen divné" smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif A tak se musíme shlukovat výběrově, abychom se navzájem neprudili. A moc opožděné velké díky za Tvou nabídku telefonu, já se ozvu, jen teď musím moc fakt neodkladných věcí dodělat, ale vedu to v patrnosti a vážím si toho moc smilies/wink.gifTak Ti přeji pár dávek smíchu pro každý den! smilies/grin.gif
duben 22, 2008 23:39
... : Smetanová
On to teda není dotaz, ona je to literatura...
duben 23, 2008 05:16
Krajkonoši - simi promluvil z duše : NČ
Než jsem přečet Tvůj komentář, chtěl jsem podotknout něco dost podobnýho, v tom smyslu - "voco jí vlastně jde?"
duben 23, 2008 06:06
Pardon - Krakonoši (fakt jsem se překlep) : NČ
.
duben 23, 2008 06:07
No ještě přecijen něco : NČ
Jak jsem to skutečně teď důkladně přečet, i to její neustálý ironizování "skvělý manžel", tak bych řek, že se jedná o zcela rezignovanýho chlapa, kerej už dobře ví, že se svou generálkou, řídící mu život, si pěkně naběhl. Ale už si nějak zvyk, nechce se mu do jiný nejistoty, tak raději útrpně snáší tuhle upocenou, upatlanou, jistotu.
duben 23, 2008 06:26
slepice : maja
Naprosto nechápu o co jde. máte ještě jiné starosti?
duben 23, 2008 07:23
Kolemjdoucí, : Míša šíša
samosebou, že vím, že "to, že mám někoho rád, že na něho myslím se dá dávat najevo i jinak" než kupováním dárků. Jenom říkám, že to obdarování se nemusí brát jako nějaká povinnost, přetvářka či komedie, jak to popsal Toulavej. To bysme taky mohli říct malým dětem o Vánocích: "Víte co, milé děti, my se teď dohodneme, že žádné dárky pod stromečkem nebudou. To si totiž jen jednou někdo vymyslel takovouhle ptákovinu a teď si všichni myslí, že se to jako musí. Takové divadlo přece spolu nebudeme hrát. Takže letos nic. Jo - a utřete si slzičky, žádnou komedii mi tu hrát nebudete."
duben 23, 2008 08:45
Citace "skvělý manžel" je podle mě lehce ironická, je, : wendy
nemůže to Rozmarýna myslet stopro vážně. A v globálu to na mě dělá dojem, že tam jen málo by stačilo ke spokojenosti, a to málo chybí. Je to takové sucharovité soužití. On se nezmění, přizpůsobit by se měla ona ? Měli by přidat oba, ale on už je takový a nemůže ? Nonono...
Mám něco lehce podobného za sebou. Musí oba.
duben 23, 2008 09:02
Wendy Wendy : NČ
já teda bych spíš řek, že von už dávno VÍ, že jakýkoliv přidání z jeho strany stejně nemá smysl.

duben 23, 2008 09:15
NČ, : Míša šíša
proč myslíš? Mně se zdá, že Rozmarýna se snaží, ale jemu se nechce pro zlepšení vztahu nic udělat. Asi tak něco v tom smyslu, jak napsala Eva - stárne a leniví.
duben 23, 2008 09:37
Ironoe? : Milena
Mě to tedy také přijde spíš jako ironie, protože nějak nevím, proč je ten její manžel tak skvělý. Že jí občas někam doveze a jede s ní 1x za rok na dovolenou. To se mě zdá dost málo. A dárky. Vím, někteří muži opravdu neradi kupují dárky ale když s někým žiju, tak stačí poslouchat a to by bylo abych si nezapamatovala alespoň jedno přání. Něco takového bych chtěla taky, mě by se líbilo nebo potřebovaly bych...... Každý přeci občas něco takového řekne. Tak to dělám já ale musím si to někam poznamenat. Potom se vybírá pro blízké daleko líp.
duben 23, 2008 09:44
NČ njesou všechny manželky generálky : wendy
co svý muže otravují až otráví. A někdo ke stáru zase naopak prozří. Uvědomí si, koho vlatně na tom svět má, že nemá cenu se trápit maličkostma, a že se budeme mít dobře když temn druhý bude spokojený. Vždycky za to mohou dva. Oba dva. Pokud jeden z nich netrpí duševní poruchou či přímo úchylkou.Je teda fakt, že to beru ze svého pohledu - vždycky jsem se snažila být vstřícná, neuzavírat se do sebe a tak. No, někdo to asi holt neumí.

Bylo by zajímavé, co by sem napsal on. Třeba i to, že má nějakou neposednou ženu, která mu nedopřeje toužený klídek. Život nmezi sporákem, žehlicím prknm a televizí...
duben 23, 2008 09:45
Vidím, že se tu objevily nové nicky, : strejda
smetanová, slepice, maja...
Chybí kakaová, čokoládová, oříšková..., hergot, opět jsme v trapné menšině. Hmmm, tak smetanová...

To je přece jasné. Říká to Daniela, opakuje to Míša. Rozmarýnová, on potřebuje, abys ho potřebovala. MY, ješitové, tedy i ON, potřebujeme, abychom byli chváleni, aby nám bylo říkáno "co bych si bez tebe počala", "ještě že tě mám" a podobná milá a známá slovíčka a fráze. Poslouchej, Rozmarýnová, že ty mu - kromě té aktovky - nijak neoplácíš tu jeho domácí dřinu a starost o tebe? Existuje u vás doma dělba práce? Zamysli se a zavzpomínej, kdy on se naposledy cítil třeba jako hřebec. (Psal jsem sice kanec, ale pak jsem to přepsal na hřebce). Vidím to tak, že ON se vedle Tebe bude cítit tak trochu jako nechlap. A to ho děsně žere, Rozmarýnová.

Ale ta krásnější, chytřejší, bystřejší a voňavější většina zde už o tom napsala mnohem chytřejší závěry.
duben 23, 2008 10:04
Pro všechny, kdo nepochopili, : Rozmarýna
proč píšu "skvělý" manžel. Ano je to ironie, kterou jsem chtěla zdůraznit, že já jsem podle něho v tu chvíli byla "kráva", zatímco on si asi myslí, jak není skvělý manžel. Skvělý manžel opravdu není, podle mně je to manžel morousovitý, který je někdy skvělý a někdy na zabití.
Pro NČ - nemyslím si, že jsem neposedná žena, když z práce běžím rovnou domů a uvařím večeři a zase sednu k práci. Toužený klídek má téměř denně, protože se už ani většinou nesnažím s ním zapřádat hovor a rušit ho a vyžadovat po něm, aby mi na něco odpovídal (třeba jak se celý den měl) nebo aby mě poslouchal, jak se mu snažím něco, co mě zaujalo povyprávět.
Míšo šíšo - máš pravdu, manžel stárne a leniví
Evo, znovu musím napsat, že jsi asi muška zlatá, která lítala v naší domácnosti a máš nás přečtené.
duben 23, 2008 10:09
Carie, domácnost nefinancuji sama : Rozmarýna
na tom se podílíme oba. Moje výplata jde na běžný účet a téměř celá padne na pravidelné platby zaplacení nájmu, životních pojištění, stavebních spoření, splátek úvěru atd. Manžel celou výplatu donese domů, hodí do skříně a z toho se financují nákupy potravin, oblečení apod. - normální výdaje. Každý z nás si z té skříně vezme kdykoliv, kolik potřebuje a až ty peníze dojdou, tak se vybírá platební kartou. Zahraniční dovolené a nákupy drahých věcí financuji já ze svého podnikání.
duben 23, 2008 10:15
Carie, : Rozmarýna
ještě jsem Ti zapomněla napsat, že žádnou ženskou manžel určitě nemá a žádné prachy si bokem určitě nešetří.
duben 23, 2008 10:15
Tak tohle bych viděl přesně tak, : NČ
jak to kdysi kdysi bylo vyjádřený E. Cupákem v Takový normální rodince.
On, když do tajů manželství zasvědcoval Hanzlíka, tohle nazýval "pasivní rezistence". Prostě chtěl mít už konečně pokoj.
duben 23, 2008 10:26
NČ, jo - jasně : Míša šíša
Cupák alias Péťa byl línej jak veš a zajímalo ho akorát žrádlo a noviny.
Jinak ten díl o zasvěcování Hanzlíka do tajů manželství byl skvělej, musím se smát, jen si na to vzpomenu.
duben 23, 2008 10:47
Rozmarýno, : Míša šíša
tvůj manžel je tedy nekomunikativní a nemluví s tebou (což bych řekla, že dělá tak 90% mužů po dlouhodobém soužití s ženou). Zmínila jsi, že už se ani nesnažíš mu vyprávět něco sama o tom, co tě zaujalo. Proč? Neposlouchá tě, nezajímá ho to? A nekomunikuje pouze s tebou, anebo s lidmi obecně? Má nějaké přátele, se kterými se dokáže bavit? Nebo si žije v nějakém svém vnitřním světě? To je asi důležité...
duben 23, 2008 10:52
Rozmaryno, tak vlastne nevim, PROC sem pises o radu, kdyz si se vsim vis rady... : mila1
a mala poznamka - vase skvele manzelstvi vam teda nezavidim, je to fraska a ne manzelstvi
duben 23, 2008 11:06
NČ - chtěl mít konečně svůj klid - není to podle stejný šablony všude, : wendy
svůj určitej klid bez stresování, hádanic, to chce každej, ale tenhle klid je jako ze hřbitova. A co chce ona, na to se nehledí ? Jak už psaly holky, ona fakt envypadá na vysírku.
Ach jo, to jsou věci...

Míšane, myslím si, že společenský život včetně přátel, nebo jediného nejlepšího, nic moc. To je bída, a jestli to Rormarýnka potvrdí, je to dost signifikantní.
duben 23, 2008 11:33
teda : Kamila
já si sice taky nemyslím, že by tohle manželství bylo bůhvíjak ideální, ale co furt máte vy, kteří si myslíte, že sem vlastně Rozmarýna ani neměla psát? To tu musej bejt samý zásadní povídání ve smyslu mlátí mě, chlastá, prohrál barák? Já myslela, že se lze svěřit i s menším trápením, případně se jenom "vykecat". Milo1, tvoje napadení je fakt zbytečný...
duben 23, 2008 11:34
Kamí, : Míša šíša
pod tvoje slova se podepisuju. Na otázku, proč sem Rozmarýna píše, mě jako odpověď napadá vtip, který ve filmu Sedm statečných vyprávěl Steve Mc´Queen. Byl o chlapíkoví, co se svlékl a nahý skočil mezi kaktusy. Taky se ho ptali, proč to dělá. Odpověděl: "Zdálo se mi to jako dobrej nápad."

Tož tak.
duben 23, 2008 11:44
Jo, zasloužilo by se dodat, : Míša šíša
pokud to někdo nezná, že ten vtip vyprávěl "Vin" vůdci banditů "Calverovi", když ten se ho ptal, proč ostřílení pistolníci přišli zachraňovat vesničany, když jim vlastně z toho nic nekápne a je to předem prohraný podnik.
duben 23, 2008 11:47
Míšule : Kamila
dík. Ani nevíš, jak moc jsi mne potěšila smilies/smiley.gif
duben 23, 2008 11:53
Proto jsem na emjedničku ani nereagovala : wendy
proč bychom měli předepisovat, co se může psát a co ne ? Mantinely jsou nastaveny za výše uvedeným "Upozorněním redakce" a to stačí, nee?
A kolkrát stačí se jen vykecat...
smilies/kiss.gif
duben 23, 2008 12:47
tak se do mne vsechny pustte.. OK, je to tady jen pro vykecavani.. : mila1
smilies/smiley.gif.. jen bych podobny vztah asi nechtela, je tam neco shnileho a neni snaha to resit.. a a si by mne taky nebavilo byt s chlapem, ktery nema zadne konicky a nic ho nezajima
duben 23, 2008 12:50
Míšo šíšo : Rozmarýna
on je fakt nekomunikativní. Kdysi jsme dělali u jednoho podniku a byl oblíbený u spolupracovníků, ale sám od sebe s nimi taky nekomunikoval. Prostě jen odpověděl na otázky. Ale lidi ho měli rádi, že nebyl podrazák. Myslím, že oblíbený je i nadále u svých spolupracovníků. Ale že by měl takové kamarády, s kterými by se scházel po práci to ne. Jenom jednou ročně vyráží s jejich firmou slavit "konec roku ve firmě". Ve společnosti více lidí se do hovoru nezapojuje, jenom sleduje cvrkot, rád se zasměje, ale mluví jen, když je tázán.
Zajímavé je, že když jsme spolu chodili, tak se tak neprojevoval, to se se mnou vybavoval o všem možném.
Docela je mě přijde divné i to, že když se u jeho rodičů setká se svým bratrem, s kterým se vidí, tak 3x 4x do roka, tak si sednou vedle sebe na pohovku a nebaví se spolu ani když jsou v pokoji sami dva. Prostě si asi nemají co říct, přitom nejsou pohádaní.

duben 23, 2008 13:07
Míšo šíšo, ptala ses : Rozmarýna
proč už se mu ani nesnažím něco vyprávět, co mě zaujalo. Protože praktikuje tu pasívní rezistenci jako Cupák. Ani se na mně přitom nedívá, kouká na TV nebo čte noviny. Když se ho zeptám, jestli mě poslouchá, tak řekne, že ano, ale přitom vidím, jak ho vyrušuji a jak chce, abych už sklapla. Když řeším nějaký vážný problém třeba v práci a chci od něho radu, tak se vždycky dočkám takové poraženecké rady ve smyslu najdi si jinou práci, nikdy nedostanu radu a povzbuzení ve smyslum, že bych měla bojovat a jak. Naštěstí takový problém řeším 1x za několik let.
duben 23, 2008 13:18
No jo, : Míša šíša
tak v tomhle věku už ho asi těžko předěláš, aby z něj byl ukecaný zábavný společník. Spíš bych řekla, že jak bude stárnout, bude se jeho mlčenlivost ještě dál prohlubovat.
Anebo: Kudlanko Moudrá Veliká, znáš nějaký recept, jak rozpovídat chronického nemluvu introverta? smilies/kiss.gif
duben 23, 2008 13:22
Strejdo, nevšimla jsem si, : Rozmarýna
že by šlo o domácí dřinu. Nacpat prádlo do automatky zvládne každý, to že myje nádobí je jeho problém, máme dospělou dceru, tak ho může umývat ona, nemusí se k tomu hrnout on. A žehlit na ni taky nemusí. Možná jsou ty domácí práce jeho koníček. Dělba práce - co dělám doma já, jsem napsala v prvním dotazu. Mimo to, já mám zaměstnání a kromě toho ještě i podnikám, tzn. že přijdu domů a pracuji i doma. Takže, co všechno bych měla stíhat? Zatím manželovi nikdy nevadilo moje podnikání. Kdybych nepodnikala, tak žijeme od výplaty k výplatě a nebudou žádné dovolené v manželových milovaných Alpách nebo u moře. Prostě někdo musí životní úroveň rodiny zajišťovat. A já nejsem z těch, kdo by mu předhazoval, že přinesu domů víc peněz.
A takové to, že má vědět, že ho potřebuji, to mu předhazuji na několikrát týdně. Zrovna včera jsem ho žádala, ať koupí novou sprchovou hadici s tím, protože on tomu rozumí a já ne (i když bych si ji troufla koupit i sama, ale nemám čas). Za všechno mu vždy poděkuji a pochválím ho. A když se ptáš, kdy on se cítil naposledy jako hřebec? Myslíš, že se chce jako hřebec cítit? Já myslím, že ani ne. Já sama bych chtěla, aby se choval víc chlapsky, aby zařval na dceru, že má skočit automaticky na nádobí ona a že on jí nebude žehlit, když má 23 let. Prostě já jsem na dospělou dceru žehlit přestala a on začal. Je to moje chyba?
duben 23, 2008 13:30
On by ani nemusel být ukecaný lev salonů : wendy
stačilo by se kdyby se choval tak - nějak - lidsky. JAko tvor, co se nenaučil mluvit zbytečně. Oni to mají koukám ale v rodině, pan bratr taky jak němá barikáda, že.
duben 23, 2008 13:30
Nojo, : Lotka
tak to vypadá, že je tam problém z původní rodiny, asi neměli nikdy vřelé vztahy. A on to prostě neumí a ani nechce umět. Ono, nechat toho druhého "přijít blíž" stojí hodně odvahy, kterou manžel Rozmarýny asi nemá.
Nechtít, je někdy horší než neumět...
duben 23, 2008 13:31
wendy, : Rozmarýna
fakt to mají v rodině. Loni v 84 letech zemřel jeho otec. A teprve nedávno vypadlo z jeho maminky, že děda byl sice hodný, ale vůbec se s ní nebavil, že jako manžel nic moc. A to mi tchán přišel jako totální bavič, protože jsme s manželem a tchánem dělali v jednom podniku a na všech oslavách tchán hýřil vtipem a taky hrál ochotnické divadlo. Takže můj manžel je asi horší morous než byl doma tchán.
duben 23, 2008 13:38
Tak jsem si početla už druhé pokračování i ty diskuze k tomu, : Vodoměrka
ale pořád nějak vlastně nechápu, co Rozmarýnka chce. Poradit? Postěžovat si? Mě to přijde jako jen takové mezi kamarádkama jako že ten můj starej je ale strašnej, no ale už jsem si zvykla, tak mi to neva... a že spíš čeká takové to souhlasné odkývání a ujištění, že by na tom mohla být ještě hůř, kdyby třeba pil nebo ji bil... a nechce nic měnit...
duben 23, 2008 13:41
vodomerka, mam stejny pocit, chce, abychom ji rekly, ze ten jeji vlastne neni strasnej, ale jen morous... : mila1
ja ji to psala hned v prvnim pokracovani, ze divne se chova spis ona, ne on..
duben 23, 2008 13:49
Takže nakonec zustává jedinej problém - nechce si povídat : NČ
No to je teda sviňák! To si už fakt dovoluje dost!
Ale co když není o čem? Nakonec, mlčeti - zlato!
To si jako ženská nedokáže najít jiný baby s kterejma se vykecá doalelujá?
duben 23, 2008 13:51
No ale na druhou stranu, NČ, : Vodoměrka
umíš si představit, že bys měl doma ženskou, se kterou byste si neřekly ani ťuk?
duben 23, 2008 13:54
NČ: Rozmarýna si baby na pokec určitě dokáže najít. : mamča
Myslím, že jí štve jen to, že manžel je takovej šutr. Jak ho tak líčí, tak kdyby jí doma u TV umřel, tak si toho všimne jen podle hromadícího se nádobí ve škopku.
duben 23, 2008 14:00
mamčo, : Petronila
ale on už x-krát za život prokázal, že prostě takovej JE. (Viz epizoda s rukavicemi před mnoha lety.)

Ano, z mého pohledu je taky děsně divnej. Ale konzistentní. A Rozmarýna chce, aby byl jinej. Asi jako kdyby si na zahradě vysadila hrušku a pak celý život nadávala, jak to, že na ní nerostou jabka. A kvůli tomu tu hrušku prudila.

Souhlasím s Vodoměrkou a milou1. Rozmarýno, myslím, že Ti nezbývá než smířit se s tím, že je takový, jaký je (eventuálně položit na druhou misku vah jeho klady, i když mám dojem, že to, co by se za klady dalo považovat - třeba ta domácnost - Ty tak vůbec nevnímáš). A buď Ti to vadí natolik, že od něho odejdeš, nebo Ti ty klady převáží a zůstaneš. Ale ať tak či onak, počítat s tím, že se změní, je ztráta času a energie.

Nebo je ještě třetí možnost - zůstane to tak, jak to je, ale Ty budeš neustále prudit tu hrušku....
duben 23, 2008 14:15
z posledniho prispevky Rozmaryny konecne vyplyva, ze jeji morous ma taky sve konicky - asi rad lyzuje, zminila Alpy.. : mila1
ale porad mam pocit, ze ona je ta, co si pripada doma neuznana, protoze ona prece rodine vydelava na nadstandardni dovolene, zatimco ten jeji divny morous jenom zehli pradlo a myje nadobi.. proste vidim tam divny a trochu preziravy postoj z jeji strany, tak at se nedivi, ze jeji muz reaguje jak reaguje
duben 23, 2008 14:23
Mamčo, : Míša šíša
teď jsi mě teda rozesmála. Jak první, tak i druhá věta = skvělý hlášky smilies/grin.gif
duben 23, 2008 14:24
a JE O TADY - rodina je základ : wendy
Rozmarýnko, tohle znám. Když chybí srdečnost doma, když je ta rodina citově chladná, když nic jiného ten člověk nepoznal, pak se třeba i diví, že to lze i jinak. Ten můj byl taky z podobné rodiny. Nebylo to až jako u vás, to ne, ale teprve až když mu zemřel bratr, otec i maminka, si uvwědomil, že je vlastně na světě sám a má jen nás, svoji současnou rodinu. ZAčal se chovat srdečněji.Tím nechci říci, abys jeho rodině namydlila schody...ale člověka dokáže srovnat ledacos, je to jen postřeh zkrátka. Ono je pěkné že je pracovitý a nebije tě, to je ok, ale tohle je tichá domácnost, dusno, tím se přece lidi navzájem v mnoha rodinách vytrestávají! To není nic, nad čí lze mávnout rukou. Zkusila jsi odborníka ?
duben 23, 2008 14:25
Ta vzájemná komunikace mezi mužem a ženou bývá občas i kouzelná. : strejda
Rozmarýnko rozmarýnová, jestli jsem se tě nějak dotkl svým nejapným příspěvkem, prosím o odpuštění. Nejsme holt všichni ukecaní a někteří z nás mluví tak, jak mu zobák narostl a jak to cítí. A pokud si přečteš i jiné příspěvky zde, zjistíš, že na tom nejsi zas až tak špatně. Možná. Já nevím.

Moje žena mě zase, jako každým rokem, tak i dnes, nachytala na švestkách. Volá mi a mezi starostlivými otázkami, zda jsem něco jedl, zda se neodbývám, mi podsunula dost nepříjemnou otázku. Ptá se, zda vím, co je dnes za den. Bože můj..., co to jen dnes může být za den? Povídám, že je středa a pak mi to náhle docvaklo. Výýýýročí svatby. Já vůl nejapný, já hlava dubová, já jsem opět zapomněl. Na tu svoji zapomnětlivost, na to, že musím myslet na spoustu technických věcí, mám však spoustu omluv. A jsem také jen člověk, že?
Povídám jí, že to oslavíme až přijede, že něco dobrého uvařím a že jí přijdu naproti a pak že půjdeme na pivko či na vínko. (Přijede busem, abych se nezdržoval.) Záhy mě ovšem zamrazilo a hovor jsem směroval raději do oblasti stavby komína a materiálu, který mi mají přivést, protože kdyby se mě zeptala, zda vím, kolikáté že to máme vlastně výročí (každým rokem mě takto zkouší jako malého kluka), styděl bych se, červenal bych se a musel bych si vzít na to kalkulačku.
Takže Rozmarýnko, nevěš hlavu. Zkus tomu svému skvělému bubákovi najít nějakého koníčka nebo ho pověř nějakou smysluplnou prací, kde by byl užitečný nejen tobě, rodině, ale i sám sobě. Bloumání a nuda je ubíjející.
Tak já jdu zase pracovat...
duben 23, 2008 14:35
No vidíš, ty se s tou svou bavíš : wendy
bavíš aspoň o komíně...
smilies/cheesy.gif
duben 23, 2008 15:20
Mila1 : Rozmarýna
manžel nelyžuje, protože to neumí. Do Alp jezdíme na túry na dovolenou. Přiznávám, že já bych raději k moři, ale on k moři nechce, tak posledních 7 let jezdíme do Alp.
duben 23, 2008 15:22
wendy, : Rozmarýna
zkusila jsem odborníka, ale bylo mi řečeno, že si mám najít citově založeného milence a doma to tajit. To mi přijde jako pěkně blbá rada.
duben 23, 2008 15:25
strejdo, víš jak jsme oslavili 25. výročí svatby? : Rozmarýna
Přišla jsem domů, doma nikde nikdo. V ložnici na posteli mi ležela jedna růže a jedno balení o pěti kusech bonbónů Ferrero Rocher. Tím to bylo vyřízeno. Když se večer manžel vrátil od maminky, tak dělal, jako by se nechumelilo. Tak jsem za ním přišla, dala jsem mu pusu a dárek a byla jsem poklizená. Sednul si k AXN a sledoval tam Myšlenky zločince.
duben 23, 2008 15:32
uf, Rozmaryno, to zni jako z hororoveho filmu... : mila1
a jeste nerozumim vyrazu "byla jsem poklizena"
duben 23, 2008 15:34
Ta rada odborníka : Míša šíša
je docela vyfrčená smilies/grin.gif
Hele, na druhou stranu, plno ženskejch by bylo vděčnejch aspoň za tu jednu růži, protože ten jejich by si ani nevzdech. No uznávám, pět kusů Ferrero je docela blbý, ale hlavně, že si vzpomněl, ne? A nepřednesl třeba poznámku, že není co slavit, protože to bylo 25 let zmařenýho života. Vidíš, to strejda si nevzpomněl! smilies/grin.gif smilies/grin.gif
duben 23, 2008 15:40
Růže a bombony? : Káča
Vždyť to je super, vzpomněl si! Po 25 letech mi to nepřipadá málo...a jaká je, Rozmarýno, tvoje představa oslavy 25letého výročí?
duben 23, 2008 15:42
Panebože! : Krakonoš
Ten chlap je 55 let stejnej. Trochu se rozpovídal, jen když byl ve stavu splašenšjch hormonů v období chození. A ty ho teď chceš předělat? I kdyby se on sám z vlastní potřeby strašlivě moc chtěl změnit, dá mu to nesmírnou fušku, ty ho změnit nedokážeš ani o milimetr, tím si můžeš bejt jistá. Takže si prostě rozmysli, jestli chceš dožít život vedle něho, a nebo chceš hledat někoho lepšího. V případě a) se nauč respektovat to, jakej je, v případě b) se to učit nemusíš a můžeš směle hledat toho pravýho citovýho a povídacího. Co jinýho by sis přála slyšet? Má to snad nějaký jiný řešení?
duben 23, 2008 15:55
Rozmarýnko, : Vodoměrka
a co vlastně chceš? Buďto ho chceš i s pěti Ferrerama po pětadvaceti letech, nebo ti na něm vadí tolik věcí, že chceš někoho naprosto jiného a toho nezískáš nějakou transformací toho starého. Když se nezměnil za ty roky, tak přece nečekáš zázrak teď... a myslím, že ve svém věku už bys měla vědět, co chceš a za jakou cenu. A jestli Taky si nemyslím, že najít si akčního milence je to pravé řešení, a určitě je těžké jen tak po těch letech ukončit manželství, ale žádné jiné východisko nevidím. Jen ty sama si musíš hlavně sobě ujasnit, co vlastně dál od života chceš, co pro to uděláš a co jsi ochotna tomu obětovat. Jen ty sama....
duben 23, 2008 16:57
ok, tak jak asi oslaví výročí : Péťa
zdejší "strejda" se svou milovanou?
Docela by mě to zajímalo...
Jestli to taky bere - jedna růže a pět cukrdlat
duben 23, 2008 17:03
Káčo, : Rozmarýna
moje představa oslavy 25. výročí svatby je taková, že mi ty bonbóny a růži nedá na postel a nezmizne, ale že mi je předá osobně. Docela bych přivítala, kdybychom si zašli někde na večeři nebo si na to aspoň doma otevřeli láhev vína.
duben 23, 2008 17:54
Takhle by to brala pochopitelně každá... : Péťa
a není divu. Nemyslím si, že se to, co píše Vodoměrka, o "transformaci toho starého", je to pravé ořechové. Přitom by určitě stačilo jen trošku víc ... přesně, jak to napsala Rozmarýna.
duben 23, 2008 18:01
Péťo, : Vodoměrka
takže máš dojem, že když to něco navíc neudělal doteď, tak že to udělá teď? Přečti si dobře, co jsem napsala - že chce někoho jiného, takového, co udělá tu trošku navíc, a toho nezíská transformací toho starého. Jestli máš návod, jak ze starého suchara udělat nového lepšího muže, tak ho sem napiš. Každá chce mít toho nejskvělejšího muže, ale ně každý muž je ten nejskvělejší. Ostatně, to přece píše sama Rozmarýnka.
duben 23, 2008 19:39
Rozmarýno, : saffron
mám pocit, že potřebuješ ve svém životě pořádný jarní úklid - Tvoje komentáře mi připadají jako pokus o bilancování, který se, ale zatím zaměřil pouze na manžela, jako na snadný terč. Pokud si potřebuješ touto kudlančí diskusí ujasnit vlastní názory a postoje, tak je to dobrý začátek, ale jinak vše, co tu píšeš, bys neměla sdělovat nám, ale hlavně životnímu partnerovi. Zkus si postavit pomyslnou bilanční pyramidu. Základna je o tom, jak jsi sama se sebou a se svým životem spokojená - s tím jak jej prožíváš, co se Ti podařilo, co nevyšlo, jaké máš očekávání, plány a sny (taková poctivá životní bilance typu "zbývá mi poslední rok života a chci je prožít, ne jen přežít, tak jak bude vypadat?".) Druhé patro jsou vztahy s blízkými lidmi - opět stejná bilance.O této představé by sis už měla promluvit s těmi, kterých se to bude týkat, zvlášť pokud bude rozdílná od toho, co v reálu prožíváš - asi nejvíce se to dotkne manžela. Pokud jsi si jista, že s ním chceš zůstat, ale chceš, aby se mezi vámi něco (je potřeba definovat co konkrétně) změnilo, měla bys to s ním řešit. Píšeš, že je nemluva - přesto jej popros o jeho názor - chce být i nadále Tvůj manžel a jak chce strávit další roky manželství? - stejně , jako doposud? Je ochotný si s Tebou promluvit o stavu vašeho partnerství a o podobě v jaké bude do budoucna pokračovat?(tím promluvit myslím pokusit se vzájemně akceptovat vyjádřený názor a hledat možný kompromis - nenech se strhnout k obviňující debatě za promarněná léta bez kytek a dárků apod. ) Pokud bude chtít, můžeš mu předložit svoji bilanci a zajímat se jeho pohled. Pokud se s Tebou odmítne o čemkoliv bavit, zvaž, jestli chceš v takovémto partnerství pokračovat - lépe řečeno sousedství, protože to asi o partnerství moc není. Všechno je to nesmírně náročné a nemusí se to podařit hned, ale pokud budete oba chtít, máte první úspěšné vykročení za sebou. Možná budete Ty i Tvůj muž potřebovat čas si všechno promyslet a sebrat odvahu k takovému hovoru (hovorům). Už je na Tobě, abys poznala, jestli je ochotný pracovat na nějaké změně, jen neví jak, nebo prostě nechce a basta. Nemusí to být pro Tebe procházka růžovou zahradou - možná se dozvíš věci, které pro Tebe bude těžké přijmout, ale o tom to je - nelze požadovat od druhého to, co sama nejsem ochotna dát. Už jsem to na Kudlance psala mockrát, ale "pokud chceš něco (někoho) změnit, začni od sebe" - by se mohlo tesat do kamene. Žádnému člověku není lhostejné jeho štěstí a spokojený život, jen se často bojíme toho úsilí, které je třeba na takový život vynaložit a jsme nespokojeni z toho, že se to neděje, tak nějak samo od sebe - už proto věřím, že lze s Tvým mužem na toto téma mluvit, protože je společné všem lidem. Držím pěsti!
duben 23, 2008 19:52
Péťo, : strejda
vzhledem k tomu, že tady v horách není žádné květinářství (kytky z naší zahrady ještě nerozkvetly abych jí natrhal pugét), všechno je tu jaksi v rozpuku, oslavíme to tak nějak klasicky. Snad až příliš normálně. Kalkulačka mi řekla, že se jedná o 37. výročí. A kalkulačce já věřím. Víš co to je Péťo? Být s jednou ženskou 37 let? Naslouchat jí, když mi povídá veledůležité věci, které jí zrovna řekla kamarádka v práci a naslouchat jí v době, kdy jsou zrovna zprávy ze světa, soucítit s ní, s tou kamarádkou, přitakávat...(to byl prosím pouhý příklad, nebývá to však pravidlem). :-))
Žena přijede, bude mít prostřeno. To má ale vždy i když není výročí. Možná, že přiveze i jakousi sladkost. Něco na zub. Já uklohním nějakou dobrůtku (na mrazáku je věcí...habaděj) no a večer si buď otevřeme lahvinku vína nebo půjdeme do zdejší hospůdky. Ale to víno si má žena otevírá i tehdy, když není výročí, takže já bych raději do té hospůdky. Uvidíme. Překvapilo mě ale, že mě na to neupozornil mobil. Když jsem ještě chodíval do práce a neodíral jsem Kalouska, jemu svěřenou státní pokladnu a všechen pracující lid svým současným rentiérským všimným, upozorňoval mě na důležitá data můj PC. V 9 hodin píp a já jsem si přečetl, že nemám zapomenout na narozeniny. Třeba. Ještě jsem to jistil mobilem, ale jak vidno, chybička se dnes vloudila.
Dfm, že jsem Ti podal vyčerpávající odpověď. Jestli pak bude nějaké to ňu,ňu,ňu nebo dokonce ťu,ťu,ťu, to se uvidí. Třeba mě žena naštve hned jak vystoupí z autobusu... smilies/cheesy.gif



duben 23, 2008 21:58
já to vidím tak : kolemjdoucí
že máš prostě doma vyjímečnýho chlapa. Protože až do teď jsem si myslel, že jedinej chlap co žehlí (a baví ho to) jsem já. smilies/smiley.gif A že toho moc nenamluví, to bych bral spíš jako přednost. Jinak to podstatný už napsal Krakonoš.
duben 23, 2008 22:05
... : Minnie
Já teda bych se asi pokusila najít toho citově založeného milence, mlčenlivý manžel by si toho nejspíš ani nevšiml, že nejsi občas doma... A kdyby si všiml, tak by mu možná ani nedošlo proč. A kdyby mu došlo proč, tak možná by se konečně rozkecal a to se dá považovat za změnu k lepšímu... smilies/grin.gif
duben 24, 2008 03:10
Fakt by mě strašně zajímalo, : NČ
co by o tom všem napsal manžel tý nešťastnice.
Řek bych, že by se dost podivila (teda - kdyby napsal pravdu, samozřejmě)
duben 24, 2008 06:09
Ještě mě napadlo, že by se mohla dát k Jehovistum : NČ
třeba by jí dali nějakýho ukecanýho na příděl
duben 24, 2008 06:13
To už jsi druhý NČ, : wendy
co by ho zajímala reakce druhé strany. Ale toho se asi nedočkáme.

Ještě jednu praktickou poznámku k jednomu postřehu ze strejdova příspěvku: píše, že na něj žena chrlí rozhovor v okamžiku, kdy kouká na zprávy. Já tedy nejsem všech ctností futrál a kolikrát ujedu, ale když jsou zprávy nebo fotbal či tuzemský hokej, zásadně nechávám toho svého v klidu. Pokud nehoří nebo tak něco. Naskočí hlasatelé zpráv nebo záběr na tribuny a ze mě se stane vzorná manželka...

K příspěvku od saffron - když je člověk ochoten k ústupkům, dohodě, kompromisům, ke klidné debatě, ale ten druhý nemá zájem, můžeš se stokrát chtít řídit onou, jinak velmi správnou zásadou - všechno marno. Je stejný, i kdybys vyletěla z kůže a sedla si vedle.
duben 24, 2008 07:32
Wendy, psala jsem o tom stejném. : saffron
Jenomže něco jiného jsou moje dohady - takový to...on by se mnou o tom stejně nemluvil, on vůbec nemá zájem etc.,který nemusí odpovídat skutečnosti a něco jiného je, když to budu mít potvrzené - pak se podle toho můžu zařídit. Je hodně těžké, zvlášť po dlouholetém soužití, nepodlehnout dojmu, vždyť já přesně vím, co si ten druhý myslí. Většinou sklouzneme do toho, že si vytváříme na všechno vlastní názory (podle svého vidění světa), vkládáme druhým do hlavy naše myšlenky a soudy a ani nás nezajímá, jak to ten druhý ve skutečnosti má.
duben 24, 2008 07:52
Wendy, Saffron, tak tak, máte zase pravdu, : Eva
já si teda říkám už moc dlouho, že prazákladní lidskou vlastností je LENNOST smilies/grin.gif Člověk nic nezmění, dokud to jen trochu funguje a může to skřípat, jak chce, dokud fakt doslova nejde o krk smilies/grin.gif, to pak, a ještě jen někteří, náhle svůj pohled, hodnoty a chování změní smilies/wink.gif
duben 24, 2008 08:17
Je to i věkem : wendy
když jsou v práci nějaké změny, mnoho starších kolegů má k nim odpor a ještě ani nevědí o co půjde. Mně nevadí ani stěhování, ani změna počítačového programu, ale já jsem akční typ a totéž nemohu přece požadovat od všech ostatních, to nejde. ČLověk musí někdy překonat sám sebe - sakryš, to už někde slyšela....

Lenost- holky, tak to platí pro sapiensy jaksi globálně - podívejte se na rovníkovou populaci -vznikly tam nějaké převratné technické ynálezy ? Ne. Lidi tak provádějí sběr a lov, nemusejí řešit vytápění, energetickou krizi apod., odějí se listem a třásněma, a zbytek ležej pod palmou. No, nakonec takovej lev 90% dne taky proleží.
duben 24, 2008 08:40
A ta lenost je taaaak veliká, převeliká, : Eva
že já jí ještě zvýrazním a hlavně ještě napíšu se dvěma NN, ačkoliv tím porušuji pravidla českého pravopisu smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
duben 24, 2008 09:19
Asi už k tomu není co dodat : Míša šíša
Safron to napsala moc hezky a Wendy má pravdu v tom, že na změnu musí být ale dva. Ono je hezký si říci, že když chci někoho změnit, musím začít u sebe. No jo, ale co pak dál??? Pokud Rozmarýny manžel bude zastávat postoj (tak jak to tlumočí Krakonoš): "Já už jsem prostě 55 let takovej a jinej už nebudu", tak se nic nezmění ani o píď a Rozmarýna se může rozkrájet na milimetrový kousíčky.
Safron, řekla bych, že Rozmarýna za těch 25 let soužití určitě s manželem na tohle téma mluvila a vyjádřila svoji nespokojenost (nedokážu si představit, že ne). Ale znáš to, jak je to s chlapama - jak když mluvíš do dubu smilies/grin.gif
duben 24, 2008 09:27
Míšo šíšo, : Rozmarýna
to víš, že jsem s ním o tom už několikrát mluvila a ptala se ho, jestli je spokojený v manželství a jestli se mám nějak zlepšit a že bych přivítala, kdyby se se mnou bavil. Ale taková debata vždy byla v zárodku udušena tím, že on je v manželství spokojený a nevidí důvod, proč by se něco mělo měnit. Taková diskuse nám netrvala déle než 5 minut.
duben 24, 2008 09:40
... : bb
a ty sis teď natvrdo uvědomila, že to tak skutečně bylo, je a bude, nic s tím neuděláš, léta běží a ty buď odejdeš nebo příštích (zbylých) 26-30 let prožiješ vedle něj, pak ho pohřbíš a bude z tebe stará vdova
spokojená viditelně nejsi, jeho spokojený poklid vnímáš negativně, takže můžu jen zopakovat - zůstaneš a občas napíšeš podobný fejeton zoufalé manželky, nebo odejdeš a zkusíš to jinak
duben 24, 2008 09:47
Rozmarýno, ale pak je míč na Tvé straně, : saffron
protože on je spokojený a Ty jsi nespokojená (teda pokud skutečně jsi a nechceš v tom zaběhnutém setrvávat). Pokud chce on zůstat nadále ve svém spokojeném manželství, musí začít podílet na řešení Tvoji nespokojenosti - to jsou spojité nádoby. Pokud to pro Tebe není ochoten udělat, tak proč s ním zůstávat? Na to si musíš odpovědět. Jak se ptala Míša šíša, co v takových chvílích dál - to je právě ten okamžit volby, ale Tvojí volby - pokud je manžel spokojený a záměrně se nedívá dál než za špičku svého nosu, tak je parazitující sobec, který žije na úkor druhých a v tom případě se podle toho zařídím - nenechám ho na sobě parazitovat, zatřesu mu tím jeho zaprděným teplíčkem, protože je to i můj život a mám právo se snažit dosáhnout v něm spokojenosti. Asi to neumím vysvětlit a stručně už vůbec ne smilies/grin.gif
duben 24, 2008 10:33
ještě k té lenosti : Káča
mě napadl citát velkého Jaroslava Skály, který měl se změnami lidských životů sakra co do činění: "Člověk musí v životě dělat i nepříjemné věci. Ty příjemné totiž umí dělat každý blbec."
Vždycky si na něho vzpomenu, když se mi do něčeho vopravdu, ale vopravdu nechce...i když to ne vždy zabere teda smilies/smiley.gif
duben 24, 2008 11:17
Takže ještě jednou a naposled: : Krakonoš
Z toho, co píšeš, evidentně vyplývá, že on nic měnit nechce a nebude. Takže pokud se s tímhle nechceš smířit, měla bys udělat vážně míněný kroky k odchodu. Jestliže ani tahle situace tvýho skvělýho chlapa nerozpovídá a nerozpohybuje, je naprosto jasný, že tvoje tvrzení "má mě taky rád" se nezakládá na pravdě, má tě úplně na háku a je mu naprosto jedno, jestli s ním budeš nebo ne. Dost možná, že se mu dokonce uleví. Takže platí skutečně to saffronino: Je to jen a pouze na tobě. Ale ty bys musela najít ty "koule" na to jít sama dál životem a to je trochu něco jinýho, než plkat na Kudlance, žejo? smilies/wink.gif
duben 24, 2008 11:56
Káčo, dobrej citát jsi vyhrabošila, to si musím pamatovat ! : wendy
Kráťo, notak, co by si někdo nemohl poplkat na Kudle ? I kdyby to jednomu pomohlo, bylo to dobrý, ne ? Někdy stačí málo.
duben 24, 2008 12:24
Prosím Tě, Rozmarýnko, : Eva
jsi napsala fakt vtipný fejetonek, já jsem se smála, jako bych s Tebou byla na kafi, což ostatně doufám, že někdy v budoucnu třeba i provedeme smilies/wink.gif
Tak když to tu pozoruji, tak se tu mnozí vyjadřují, jakoby existovaly na této zemi jen učebnicové příklady manželství a ONI je tedy určitě doma mají. Už vůbec si nezasloužíš slova pohrdání, že vůbec v něčem takovém můžeš žít a vidí, asi tak ze stovek, jen 2 cesty, smířit se nebo odejít. Jakoby na světě byl nějaký sklad, kde jsou volně k dispozici samí partneři vzorňáci! Nenech se, prosím, rozhodit a vynervovat. Vaše 26 leté manželství a jeho smysl můžete posoudit jen Vy dva, ale trochu o sebe pečovat více bys třeba mohla, například letos na líbánky striktně k moři, co říkáš? A dohoda tradiční, do 5 minut. smilies/grin.gif Po pravdě, oni Ti introverti a stárnoucí, mají v hlavě občas taky doooost fofr, tak ho nenech úplně zlenivět smilies/grin.gif Moc Ti držím palce!
duben 24, 2008 12:26
Jo! Evo, dobrá tečka. : Míša šíša
No jo, nikdo se vlastně nepozastavil nad tím, že tu Rozmarýna napsala, že manžel má rád hory a tak se posledních 7 let jezdilo do Alp. A přitom Rozmarýna by ráda k moři ...
Rozmarí, taky ti držím palce! smilies/wink.gif
duben 24, 2008 14:52
Wendy?! : Krakonoš
Můžeš mi vynadat do idiotů, ale Kráťa? To byl těžkej kalibr a nevím, jestli se nemám urazit! smilies/grin.gif
duben 24, 2008 14:57
Evo, máš pravdu, : Krakonoš
ještě jsem zapomněl na vraždu nebo sebevraždu, takže mi fakt nějaký ty možnosti unikly. Prosím, hoď do placu z těch stovek aspoň půl tuctu dalších, rád se něco přiučím smilies/wink.gif.
duben 24, 2008 15:04
jj, krata : mura
protoze zpravidla ctu komentare odspodu, nejdriv jsem narazila na wendino osloveni "krato, no tak.." a zaradovala se, ze exot je zpatky a bude veselo. jake rozcarovani, ze to byl jen krakonos... smilies/cheesy.gif
duben 24, 2008 15:43
Evo, : Rozmarýna
neboj se nenechám se rozhodit ani vynervovat. Nevidím důvod, proč bych od něho odcházela, když ho miluju. Navíc jsem se dočetla někde na internetu v nějaké manželské poradně tohle:
Existuje i družné (přátelské a hojivé) ticho, umění mlčet ve dvou.
Tak jsem si řekla, že to je asi náš případ.
Když jsem psala poprvé do poradny, tak jsem byla trochu vytočená a potřebovala jsem to někomu sdělit, rozhodně jsem nechtěla řešit rozchod, protože ten mě vůbec nenapadl. To že jsem to napsala do Kudlanky bylo proto, že si nebudu "stěžovat" podřízeným kolegyním v práci. A kamarádkám jsem to taky nechtěla říkat, protože jedné umírá manžel, další je pracovně dlouhodobě v zahraničí, tak telefonovat se mi to nechtělo, aby neměla vysoký účet za telefon kvůli roamingu a další kámoška nedávno porodila a kvůli miminu nemá na nic čas.
No a podruhé jsem na Kudlanku napsala, v podstatě proto, abych odpověděla na diskusi. Takže se tímto omlouvám, těm několika lidem, kterým vadilo, že jsem to sem napsala, ale aspoň měli co číst.
Na to kafe, bych s Tebou Evi docela ráda šla, protože mám pocit, že bychom si rozuměly. Mimochodem, jsme jmenovkyně.
Jinak, co se týká moře, tak uvažuji o kombinaci - týden moře v Itálii nebo v Chorvatsku a po cestě zpět domů Alpy taky na týden. Teď ještě jen budu muset podstoupit vyjednávání. Nejde to říct striktně, jedeme k moři, to bych taky mohla jet sama.



duben 24, 2008 20:03
Krakonoši, : Rozmarýna
varianta sebevraždy mi nevyhovuje, na to bych nenašla odvahu, mám velmi silný pud sebezáchovy. Vražda taky nepřipadá v úvahu, on by už měl ode mně navždy pokoj a svůj klídek v hrobě, ale co já? Bručela bych někde v kriminále! A to se mi nechce. Ale kdyby tě napadla jiná rada, tak napiš:-)))
duben 24, 2008 20:05
Míšo šíšo, : Rozmarýna
dík za držení palců
duben 24, 2008 20:06
Mlčení ve dvou znám a je krásné, : Vodoměrka
ovšem myslím, že vypadá trochu jinak... ale když ho miluješ, není co řešit... držím palce, ať je vám spolu už jen líp a líp...
duben 24, 2008 21:32
... : bb
Míšo šíšo, proč se nad tím nikdo nepozastavil - asi jim to zapadlo přesně do kontextu celého toho životního příběhu.
Ale oni k moři jezdili, Rozmarýna to píše:Kdybych nepodnikala, tak žijeme od výplaty k výplatě a nebudou žádné dovolené v manželových milovaných Alpách nebo u moře
Tak předtím asi jezdili k moři, nebo tam jezdila Rozmarýna sama. Co se změnilo před 7 lety, že se rozhodla jezdit s mužem do Alp, které nemusí?

Mluvilo se tu o pasivní rezistenci manžela, jenže jde o pasivní rezistenci obou manželů, 26 let je strašně dlouhá doba. Že o tom Rozmarýna začala psá znamená jen to, že se svojí pasivitou není spokojená, zatímco on asi ano. Proto nevidím šanci něco změnit.

Evo, proč to vidím na doživotní zoufalý vztah nebo odchod? Ty to tak vidíš taky. Nebo ti to připadá jinak? Když čtu tvé rady a hodnocení té situace, tak myslím, že ne. Jen já to asi víc natvrdo řeknu. Však podívej:
quote]podle mne je Rozmarýnin muž jen to, čemu se říká prostě sociální debil (výhradně jen v této oblasti),
quote]Vždyť s ním zůstaň, ale radost, vřelou komunikaci a psychickou pohodu doma už radši nehledej, ber to jako "organizační jednotku", najdi si jí ve světě kolem.
To Tě zachránit může, a nemyslím tím přímo nějak milence, ale jiné lidi, koníčky atd. Je to smutné, vím, ale hodně chlapů po 50 jsou po většinu času nemožní tvorové

její "skvělej manžel", takhle na dálku, mi přijde jen jako takový celkem neškodný, slabě průměrný mrzout


Ty bys to tedy překousla a dožila příští čtvrt století s někým, koho vnímáš takhle. No a já si myslím, že by to byla jen změna z pasivní rezistence na aktivní, frustrace ze vztahu by zůstala. Možná by se zvýšila četnost výskytu přívlastku "skvělý".
duben 24, 2008 21:45
aha, neumím napsat hranatou závorku :-) : bb
podle mne je Rozmarýnin muž jen to, čemu se říká prostě sociální debil (výhradně jen v této oblasti)


Vždyť s ním zůstaň, ale radost, vřelou komunikaci a psychickou pohodu doma už radši nehledej, ber to jako "organizační jednotku", najdi si jí ve světě kolem.

duben 24, 2008 21:47
Žasnu, co se dá nakecat : NČ
o jednom flegmoušovi a jedný nevykecaný.
duben 25, 2008 08:08
bb : Rozmarýna
Před tím jsme jezdili k moři, každý rok, ale jezdili jsme současně i do hor - do Tater tak na 4-5 dní, ale protože to bylo jen pár dní, tak jsme tomu neříkali dovolená. Před 7 lety se stalo to, že dcera, která vždy chtěla jet k moři, s námi přestala jezdit na dovolenou, protože už začala mít jiné zájmy.
duben 25, 2008 08:51
Rozmarýno, : Ariana
doporučuji k přečtení knihu Každý svého štěstí strůjcem od Evy Marie Zuhorstové. Mohla bys tam najít hodně inspirace.
duben 25, 2008 09:35
vodoměrko, mlčení ve dvou je pěkné : wendy
když chcete a ne když musíte, žejo, já vím žes to tak myslela, to je úplně něco jiného, bez té dusné atmosféry napjatého ticha, to nesnáším taky.

Krakonošovi se zuřivě omlouvám a až budu na chalupě vybírat popel z kamen, ještě si posypu hlavu...

Rozmarýno, jestli nedopadne klidné vyjednávání ve stylu - tak kam letos, co bys řekl na tohle -tak to už taky nevím. Ale je to podobné ledaskde - já pamatuju, jak jsem se klidně muže zeptala - tak co, co letos plánuješ za zedničení ? A odpověď : jestli mě budeš honit do práce, přestanu tam jezdit. A nepomohlo nic, až se sám zklidnil. Zda to tak bude i v případě vaší dovolené..?
duben 25, 2008 09:53
Moje maličká rada: : KITI
Příspěvky jsem vzala rychločtením, času málo, ale myslím, že tato rada unikla. Já bych mu (i sobě) koupila dárek. Domácí zvířátko. Se psem by možná vylezl ven a s kočkou by nemusel od TV, každému, co jeho jest. A na zvířátko mluvit bude, když mu do toho nikdo nebude kecat, bude mít možnost starat se o vděčnou živou bytost, která ho bude mít ráda jen tak. Všichni myslíme jen na sebe, ale dle mého mínění je ten chlap chudák, tak bych ho už netrápila, když už tedy spolu chcete dožít. I hodně zaměstnaná ženská může mít spoustu kamarádek a zájmů a může se realizovat jinak, vždyť ten chlap doma sype celou výplatu a nic nechce, co by za to některé potvory daly smilies/wink.gif
duben 25, 2008 09:57
Milá bb, : Eva
jsem tedy tuze ráda, že mým příspěvkům věnuješ tolik pozornosti smilies/wink.gif, ale, děvče, vytrhlas z kontextu vždy jen polovinu smilies/grin.gif, všude totiž pokračuji, že to je běžný, nikterak zoufalý úkaz.

Zda bych já osobně v něčem takovém žila 25-30 let je úplně irelevantní dotaz, neznám Rozmarýnu, ani jejího muže, ale z toho, co píše, mi to nepřijde stále katastrofální. Zato jsem přesvědčená, že to bych tedy musela mít tu nesmírnou drzost "poradit", při troše optimismu" asi tak 1/3 populace, aby s tím svým/svojí už nezůstávali??? Protože sociální inteligence se u nás nijak neučí, nerozvíjí, model, který celý život nevesele uplatňujeme, se odvíjí většinou zhusta výhradně od toho, jak "pěkně to mamka s taťkou vedli", takže v bleděmodrém podobné NEZOUFALÉ problémy má asi tak každý 2.- 3. člověk? Takže, víceméně celkem všichni něco, třeba drobného, kompenzujeme. Jasně, že i mne osobně napadlo, třeba, že pokud by se takhle se mnou muž nebavil a já bych vydělávala na všechny dovolené, tak bych tedy já tedy nevedla, ač demokrat, žádná dlouhá diplomatická vyjednávání o tom, kam za peníze, které vydělávám na úkor svého volného času, manžela jakoby "vyvezu", jela bych úplně klidně sama nebo s někým jiným. Což tedy není vůbec myšleno tak, že to Rozmarýně nějak radím. To je každého osobní věc a postoj, to nejde nijak zgeneralizovat na všechny vztahy.

Co mi tedy ale celkem vadí, je to, že ti někteří chlapci nad 50 prostě své nahromaděné stresy, smutky až deprese, třeba razantní úbytek hormonů, mužské klimaktérium atd. , které je nijak před námi, ženami, nediskvalifikují, úporně popírají i sami před sebou, ač řešení prostě nejenom existuje, ale je i elegantní, celkem bezbolestné. To se v praktickém životě klasicky "pořeší" a nechá vysvětlit: naší hysterií, nevykecaností, nepochopením, nedostatkem péče, nedostatkem logického uvažování, naším menstruačním a premenstruačním syndromem, naším klimakteriem atd.
smilies/grin.gif A taky mi vadí moc často uplatňovaný skutečný mýtus, že výhradně MY za to neseme vinu (třeba, že se necítí, jako hřebci) smilies/grin.gif a tudíž je nutno "rozveselovat", povzbuzovat a chválit, až do roztrhání těla a duše! smilies/grin.gif To není často žádný "flegmatismus", ale faktický stav nemoci a popřením se tedy určitě nevyléčí, nerozchodí smilies/wink.gifJá třeba chápu, že to je velmi citlivá záležitost, ale to jaksi předpokládá, že se pokusíme spolu domluvit, spolupracovat, bez nesmyslného zraňování.
duben 26, 2008 10:15
Evo, : Petronila
možná jsem Tě špatně pochopila, ale připadá mi, že ve druhém odstavci mluvíš o tom, že je takové chování vlastně úplně normální (což si nemyslím, ani to, že to dělá každý druhý), ale ve zbytku příspěvku se vlastně proti tomu samému ohrazuješ. Nebo je to tak, že považuješ za normální tu flegmatičnost a vadiloi by Ti až to, kdyby za to partner vinil Tebe?

Já si tedy nemůžu pomoct, ale mně to normální poravdu nepřipadá. Souhlasím s tím, že jsou na světě mnohem horší věci a že se skutečně o zoufalou situaci nejedná, souhlasím i s tím, že je velmi často nutné nějakou drobnost kompenzovat (ostatně většinou musí partneři něco kompenzovati i u nás, takže se to, pokud se jedná opravdu jen o drobnosti, v pohodě vyrovná), souhlasím i s tou dovolenou - když se nedohodneme, pojedeme jeden rok tam, kam chce partner, druhý rok tam, kam chci já, přičemž pokud jeden nebude chtít, ten druhý se může sebrat a jet sám.

A ten závěr - to s tou domluvou je svatá pravda, ale člověk by si měl uvědomit, že snažit se je hezká a dobrá věc, ale pokud s druhou stranou ta domluva není a není a není, tak zbývá se buď smířit s tím, že to tak prostě je a zařídít se podle svého, nebo se smířit s tím, že sice ta domluva nebude úplně podle mých představ, ale určité pozitivní kroky tam jsou, nebo jít od válu. Myslím ,že snaha toho druhého předělat podle svých představ je předem ztracený čas a zbytečně vynaložená energie, kterou by šlo využít někde jinde a efektivněji.
duben 26, 2008 15:41
Milá Petronilo, : Eva
jen pro vyjasnění: když je něco běžně rozšířené a nezoufalé, tak to nemusíme automaticky chápat jako normální (tento termín já dost z duše nesnáším smilies/grin.gif ) a nebo snad jako dokonce šťastný trend, vzorec chování ap.
Ale je taky dávno známo, že naše smýšlení o tom, jak drtivá většina párů vede "bezproblémový a šťastný partnerský život" je prostě mýtus! Ideální představy o vztahu ženy a muže, jsou prostě často nabubřelé, nerealizovatelné a tím mají na nás prokazatelně destruktivní účinek. Zvláště, když si připustíme, že splnění těch ideálů vyžadujeme spíše od partnera smilies/grin.gif Ale to myslím všeobecně, ne vůbec na Rozmarýny manželství, na manželství části z nás (abych se nikoho nedotkla) smilies/grin.gif
Jinak jsem, Petronilo, nemyslela, že nám tu "mlčí každý 2.-3. muž/žena v manželství" smilies/grin.gif Tak mají zase jiný NEZOUFALÝ problém smilies/wink.gif
Ale to mlčení, i když je to třeba z velké části nápodoba z původní rodiny, tak nemusí být výrazem souladu, naopak je to poměrně drsná zbraň! Kdysi jsem četla: "že žádnému z bohů není přinášeno tolik obětí, jako bohu, který mlčí." Mlčící muž může ženě vnutit pocit jakékoliv pseudoviny, zoufalství nebo bezmocné agresivity, donutí ji nezodpovědně, že s ním vede nekonečný vnitřní dialog, klidně ve dne v noci. A jedině, když mlčí, tak upevňuje její závislost na něm! On mlčící, depresivní muž vypadá, jako jednoznačně ten slabší, hodný politování (taky se tak sám cítí), ale tím třeba i Rozmarýně vyráží všechny zbraně z rukou a scénu ovládá nakonec jen on!
A s tím zbytečným výdejem energie na "nic neřešící opatrovnictví" s Tebou, samozřejmě, souhlasím. Ale ona existuje ještě jedna široká cesta, že svojí roli v partnerství přebudují oba. A kupodivu, protože je manželství, jako živý organismus, tak když se změní jeden, tak druhému nic jiného nakonec ani nezbývá, než svou dosavadní roli taky změnit, když ve vztahu chtějí oba setrvat. Tak bezbolestné to není, ale já to tak u Rozmarýnky tipuji, ona už kus cesty ušla a "bubák" mi na dálku také nepřijde jako úplně beznadějný případ. Až třeba překoná ta všechna "ohrožení" a pochopí, že to není nic "proti muži", ale pro partnerství smilies/wink.gif Tak já porád věřím, že se nakonec nějak dohodneme, ku prospěchu obou stran smilies/wink.gif
duben 26, 2008 17:33
Evo, : Petronila
to s těmi ideály je určitě pravda, jen si myslím, že by v soukromé bilanci dlouhodobě měla pozitiva převažovat nad negativy. A že by člověk na jedné straně neměl hledat neexistující ideál, ale na druhé straně by se neměl spokojovat s tou negativní bilancí.

A ještě bych si dovolila poopravit - mlčící muž nemůže ženě vnutit nic, pokud mu to ona sama nedovolí...
duben 26, 2008 18:20
Petronilo, tos napsala a rozvedla fakt pravdivě : Eva
a přesně.
I s tím mlčícím mužem máš zase pravdu, nic jí vnutit fakt nemůže, ale...urputně se mnohdy tedy snaží, protože má předlouhou historickou pozitivní zkušenost, že žena je zodpovědná za jeho rozpoložení a má bytostnou povinnost o něj pečovat, k tomu je předurčena smilies/grin.gif a ony často prostě zatím NEVÍ, že mu to mohou odepřít, nepřistoupit na to, bez pocitu viny smilies/grin.gif
Což není návod k revoltě, ale jen konstatování, že mlčící deprese není automaticky partnerova vina a nelze ji odstranit a vyléčit "radostným křepčením partnerky", to je taky šílený mýtus. A panečku, jak se má k životu smilies/grin.gif
duben 26, 2008 19:28
Evo, : Petronila
je fakt, že když s někým žiješ tak natěsno, jak to s partnerem bývá, smilies/wink.gif, tak tě ovlivní i to, co by jinak vůbec nemuselo.

Ale stejně, to, co říkáš o tom, že on se snaží atd., tak si myslím, že to je úplně obráceně. To je problém té ženy, pokud tedy má pocit, že má bytostnou povinnost o něj pečovat. Ne toho partnera. Pro něho je to prostě jen pohodlné, nic víc. Žádnou jinou vinu mu za to netřeba připisovat.

Je nutné si uvědomit, že pokud cítím za někoho přehnanou odpovědnost, je to v prvé řadě MŮJ problém. Ne jeho. On toho může jen využívat až zneužívat, protože je to pro něj bezesporu pohodlnější, ale stále to zůstává mým problémem.

Historická zkušenost je IMHO grandiózní nesmysl. Promiň mi tu upřímnost, ale mně se nedostalo tradiční výchovy, takže žádnou takovou zkušenost ani odpovědnost necítím smilies/grin.gif
duben 26, 2008 23:50
Petronilo, tak to jsi vlastně průkopnice, originál : Eva
ve vztazích smilies/wink.gif A je fajn, že tím nejsi zatížená.
O historické zkušenosti máš naprosto právo říci, že je grandiózním nesmyslem a já bych se nemohla zlobit, ani kdybych si jí včera navečer jen sama, samotinká vymyslela smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
Přesto je to faktor, který se tu a zemi prostě objevuje a nějak funguje, operuje s ním sociologie i psychologie. Ale to by bylo na dlouho...
Jen se jedná o určení rolí, jejich hierarchii, pro muže a ženy vůbec ve společnosti, ne pouze v partnerských vztazích, kdy díky tisícileté tradici vývoje společnosti byly poskytnuty vzory, které byly závazné pro muže i ženy a jsou uloženy, minimálně hluboko v podvědomí, každého z nás. A ty vzory se sice též vyvíjejí, ale ne zatím úplně tak, aby muž a žena byli univerzálně bráni jako rovnocenní partneři, lidské bytosti. Takhle to zatím funguje, není to žádný středověk, ale takový ten zhruba "pečující" a "materiálně zajišťující" vzor stále funguje a předává se, ale ukazuje se, že prostě to už dávno nelze brát jako definitivní a dlouhodobě oboustranně výhodné nastavení rolí.
Třeba Ti to přijde nadále jako nesmysl a já ani nemám žádné ambice to nějak změnit, ale třeba z tohoto pohledu "povinnost pečovat" o muže je a zároveň i není výhradně problém určité ženy

smilies/grin.gif Tak hezkou neděli Ti přeji smilies/wink.gif
duben 27, 2008 09:27
Nicméně to nic nemění na tom, : Eva
že se s tím stejně bude muset případně poprat jen a jen sama smilies/wink.gif
duben 27, 2008 09:30
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]