 Jak se blížil konec toho nechvalně proslulého šestinedělí, tak jsme se s Kryštofem už docela všichni seznámili a dokonce jsme konečně rozkódovali, na koho se naše miminko podobá. V určité poloze vypadá přesně jako jeho starší bratr. No, přesně - určité drobné odlišnosti jsou patrné. Např. má jednu bradu navíc a odstává mu jen jedno ucho... Ale hlavně je náš Kikýsek - na rozdíl od vekého bratra - miminko plešoun. Nedávno jsem byla svědkem jedné úžasné a také nesmírně důležité věci. Náš chlapeček dal poprvé najevo, že nás bere na vědomí a že je ochoten s námi i komunikovat. Po nepočítaně pokusech se mu bezzubá pusinka roztáhla do kouzelného úsměvu a všechny probdělé noci mu byly rázem odpuštěny. 
Od té doby se my všichni zbývající členové naší rodiny chováme jako banda trotlů. Trávíme dlouhé minuty nad Kryštůfkovou tvářičkou, všelijak se pitvoříme s nadějí, že se miminko znovu usměje. Občas se zadaří. Malý pán si je nejspíš vědom, jak dokonalý takový šestitýdenní úsměv je, proto s ním šetří a rozdává jen pokud je výborně naladěn - tj. napapán, vykakán, vyspinkán. V dobrém rozmaru se miminko i rádo koupe. Tedy - ne že by slastí chrochtalo v teplé vodě, to nějak přetrpí. Dokonce jsme mu pořídili místo vaničky kyblík. Údajně si v něm miminka připadají jako v bříšku, nemají strach, nerozhazují křečovitě ručičkami, jsou zkrátka blažená. Narazili jsme ovšem na jednu malou závadu, jak to křehké miminčí tělo uchopit, aby hlava neblemcela a chlapeček si náhodou nelokl. Několik koupání jsme zvládali metodou pokus - omyl. Po mateřském mléku a kapičkách na prdění, Kryštof vodu přece jen ochutnal a vyváděl, jakobychom ho koupali minimálně v octu. Ale zase, s koncem oné magické šestky jsme se naučili i jak na to: stačí trochu míň vody, chytnout chlapečka doslova pod krkem a náš malý poklad neřve. Je to výkon. Nutno podotknout, že to dokázal jeho tatínek. Já na to nemám nervy a raději se na koupání nedívám, co kdyby se náš chlapeček náhodou v nějaké nestřežené chvíli ocitl hlavou dolů a my jsme nestihli včas zareagovat.... Jen aby se ty moje splašené hormony daly po šestinedělí dohromady... Paula
|
Jsem zvědavá, jak to půjde letošní léto - ve vaně dvou a čtyřletá a mimino v kýblu, no, snad ho neutopí 
