 Mezi školními dětmi se rozmáhá nevítaný trend. Místo výuky plní nebezpečné výzvy, k nimž je vybízí kamarádi na TikToku. Například o přestávce vyvolají umělou rvačku, kterou ostatní natáčejí, a po zvonění namísto do třídy jdou hromadně na toalety, kde si natočená videa sdílejí a komentují. Cokoliv provádějí, se natáčí - například zničení přepážek mezi kabinkami záchodků, obrovsky počmárané zdi, rozbitá okna, či nesmírně nebezpečné vyklánění se z oken – kdo víc, kdo dál. Provokují se navzájem, kdo vyvede větší lumpárnu.
Na základce v pražské Libni se během vyučovací hodiny ozvala z chodby
hlasitá rána. Vystrašení učitelé později zjistili, že do jedné z toalet hodili
žáci druhého stupně dělobuch, který mísu roztříštil. Partička žáků napříč
třídami se totiž domluvila, a po desáté dopoledne se všichni uvolnili na
toaletu. Tam vhodili dělobuch do záchodové mísy. Naštěstí se nikomu nic
nestalo…
Samozřejmě to ale bylo všechno ze všech možných úhlů natáčeno a
publikováno.
V poslední době se k podobným aktivitám náctiletí vyzývají hlavně v
aplikaci TikTok.
V Česku vzrostl za poslední čtyři roky podíl dětí mezi 11 a 15 lety, které
už jsou závislé na sociálních sítích. Celá polovina našich dětí užívá sociální
sítě běžně. Bývají na nich sice většinou každý den, ale ne každou volnou
chvíli. Intenzivně, v každém volném okamžiku, kdy je k tomu prostor, se na
sítích pohybuje 23 procent dotázaných. Znaky problémového užívání a závislosti
jsou patrné u osmi procent dětí.
Pochopitelně, jede i
kyberšikana. Šikana byla ve školách před sto lety i dnes. Mobilní telefony nabízejí jen její moderní verze.
Dívky např. donutily tlustého
spolužáka, aby se vyfotil nahý; a ten skutečně hned šel na záchod, vyfotil se a
poslal jim to. Ony to daly hned na internet. Soutěžily v počtu dosažených a zvěřejněných "naháčů".
Sedmáci zase nosí elektronické
cigarety a také se často sebepoškozují. Některé dívky mají ruce plné jizev.
A co je ještě vážnější: roste
počet sebevražd dětí. Dětí s těžkými psychickými potížemi přibývá.
Dětské psychiatrie jsou naplněny
na maximum. Noví malí pacienti končí na dlouhé čekací listině.
Kvůli neměnícímu se stavu mluví
někteří dětští psychiatři o rezignaci, kterou vnímají nejen mezi sebou, ale i
mezi rodiči, kteří se zoufale snaží sehnat péči pro své dítě.
Ale sehnat odborníka je většinou
bezúspěšné.
Bohužel, dětští psychologové a
psychiatři mají o dost nižší platy než ti pro dospělé.
Což je nejspíš jeden z důvodů,
proč "nejsou".
Co o tomhle víte vy?
Umíte víc než
telefonovat a poslat fotku?
KUDLANKA
|
