 Hezký den, jsem vdaná už třináct let, máme spolu tři děti. Ale už život s manželem nějak nesnáším, tak prosím o radu, jak to všechno řešit. Víte, on je strašně lhavý. Je hodně inteligentní a kreativní, takže ty lži umí fakt vyprávět věrohodně. Používá lhaní ve všem, jako by se nechumelilo. Dost špatně se s tím smiřuju, protože nevím, kdy mluví pravdu a kdy ne. On se chce udělat hezký a vymýšlí si různé příběhy, co se staly, nebo co udělal, ale je to vymyšlená lež.. Nebo plno věcí naslibuje, ale to už ví, že to nikdy nezařídí.
Danča
Jenže když na to přijdu a řeknu mu,
že vím, že lže, tak to se vždy vzteká, útočil na mně, že naopak to já si prý vymýšlím,
to já jsem nemocná, žárlivá, šílená a mám se jít léčit. Až když jsem měla v
ruce 100% důkaz, tak začal, jak ho to celou tu dobu trápilo, že se sám
vytrestal, a nevěděl, jak mi to vysvětlit, a že to bylo poprvé. A pak se
nějakou dobu chová dobře. On opravdu umí být hodný a říkat, že jsme „jen my“,
ale pak najednou „cvak“ a už je to jen on, samostatná jednotka, a mě je do toho
nic, co a kde s kým dělá...
Někdy mám pocit, že už to nevydržím.
On se mnou jedná formou střídání
cukru a biče. Momentálně bič. Kolikrát bych chtěla být raději sama s dětmi a
mít klid. Ale pak přijde cukr a zase si říkám, že není tak špatný, co vlastně
řeším. Je to schýza. Je to horší a horší a mám někdy fakt pocit, že jsem to já,
kdo za to může. Protože mi opakuje, že jsem negativní a žárlivá, proto se mnou ani nikam chodit nechce.
Když pak z toho ponížení brečím, tak říká, jaká jsem nula, že zase fňukám
a co zase hraju na jeho city.
Prosím, opravdu nevím, co je to za
člověka, proč ho miluji a zároveň nenávidím. Ale já jsem v permanentním stresu
a už se mi začíná hnusit.
Děkuji všem, kdo mi
odpovědí, a přeju pěkný den .
DANČA
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nechám napřed prostor pro vaše názory, pak napíšu ten svůj a případnou radu.
KUDLANKA
|
