 Pokud ano, tak nemáte na co. Inteligence je z velikánské části dárek od genetiky, takže když tak poděkujte rodičům. A pokud vás během dětství rozvíjeli, tak děkujte dvakrát, protože i genetická výbava je trochu pružná – do plusu i do mínusu. Ten úžasný dar, pracovat s informacemi a myšlenkami, si taky můžeme zkazit sami vlastním ne/jednáním – něco jako kdybychom na geparda navěsili závaží a sebrali mu tím rychlost. A to je škoda a hřích.
Dnešní povídání o
psychologii bude o obyčejných a nenápadných věcech, které nám kradou rozlet,
mozkové jiskření a gepardí tempo při přemýšlení. Podíváme se tedy na pět faktorů, kterými svou inteligenci a
přidružené mentální funkce zhoršujeme:
:: Děláte pořád totéž?
Chodíte/jezdíte
stejnými cestami, potkáváte se se stejnými lidmi, upřednostňujete jistotu před
změnou?
Neměnnost nám přináší jistotu a klid, což je pro mnoho lidí příjemné.
Je
tu ale druhá strana: Pokud se věnujeme jen známým činnostem, v mozku nevznikají
nové spoje a vše nevyhnutelně chátrá. Mozek tedy chátrá po dvacítce každopádně,
ale tempo a velikost úpadku se mohou značně lišit u člověka, který mozek
stimuluje, od jiného, který ne.
Řečeno
odborně, stereotyp snižuje hladinu acetylcholinu, který stimuluje tvorbu nových
spojů.
Rada
je jasná – občas (často) zkusit něco jiného:
Jinou
cestu, jiný způsob trávení večera, prohodit si sem tam u jídla vidličku a nůž,
oblékat si věci v jiném pořadí (ale pořád tak, aby ve výsledku člověk nevypadal
jako uprchlík z uzavřeného oddělení), řešit nějakou zapeklitou úlohu.
:: Spíte dobře?
Málo
spánku nebo spánek v nedostatečné kvalitě, to taky není zrovna nic, co by naše
myšlenkové procesy kdovíjak povzbudilo.
Během
spánku dochází mimo jiné k opravám v organismu včetně mozku. Uklízejí
se ohromné hromady informací, které jsme nabrali přes den, a které se
musí přebrat a zařadit.
Stabilizují
se též nové paměťové stopy a platí, že málo spánku = horší paměť.
A
dál i horší dostupnost glukózy, tedy mozkového paliva. Výzkum mezi studenty
ukázal, že trojkaři spí v průměru kratší dobu než dvojkaři a ti zase spí v
průměru méně než jedničkáři. I tady je resumé jasné.
A jaká je ideální doba spánku? Taková, po níž se člověk probudí
sám a je schopný celý den fungovat bez velkých známek únavy.
:: Hýbete svým tělem?
Sedavý
lid má nižší hladinu růstového hormonu a neurotropního faktoru. Tyto chemické
látky přitom ovlivňují činnost hippocampu (takže zase paměť) a také vznik
nových nervových buněk.
Líní
lidé se hůř učí novým věcem a také trpí znatelně více demencemi, největšími zloději inteligence a
osobnosti.
Přesněji
– demence na neaktivní lidi přicházejí mnohem dřív, než by musely.
Takže:
Hýbat se, hýbat se, hýbat se (velice to pomáhá i náladě, pohyb je skvělé
antidepresivum). A není
potřeba moc. Za ideál se dnes považuje ekvivalent 6 km chůze denně, ale
jako základ úplně stačí půl hodina ostřejšího pohybu 4 x týdně. Počítá se třeba
i tanec, který navíc zvyšuje hladinu dopaminu souvisejícího s tvořivostí.
:: Jste v dlouhodobém stresu?
Dlouhodobé
problémy, nervozita a napětí rovná se vysoká hladina kortizolu, který naleptává hippocampus.
A špatný hippocampus znamená, jak už víme, narušené paměťové funkce. Stres také
zhoršuje soustředění – cpe nám úplně jiné myšlenky, než které
bychom třeba chtěli, a neudržíme se u soustředěné činnosti.
Dlouhodobý
stres není nic, co bychom měli vyhledávat. Ale občasné krátkodobé nepohodlí,
problém a těžká situace, to jsou naopak vítané stimuly pro náš mentální aparát
(viz první bod).
:: Věříte si?
Kdo
sám sebe opakovaně přesvědčuje, že je k ničemu, že je blbec, že se mu stejně
nic nepovede a že všichni jsou mnohem chytřejší než on, tak nechává kus svého
intelektového potenciálu ležet ladem. Dlouhodobé sebepodceňování a nevíra v
dobrý výsledek vede k tzv. sebenaplňujícímu proroctví, což je dobře
prozkoumaný jev, který říká zhruba to, že jak si to představujeme, tak to
budeme mít.
Kdo
si předpoví, že něco nezvládne, míří k neúspěchu.
Nízká
sebedůvěra je zátěž nesená z raného dětství. Člověk se s ní může
poprat, jde to. Nejsnazší je to pomocí pěstování odvahy: Denně udělejte jednu věc, která je
pro vás obtížná, ale kterou můžete zvládnout. (Což opět pomáhá i proti stereotypům).
Stereotyp
– spánek – pohyb – stres – sebedůvěra
S tím vším jde něco dělat.
PhDr
Michaela Peterková
Psychologické weby, testy,
programy Se souhlasem autorky
převzato z blogu psycholožky
www.michaelapeterkova.cz
|
