 Green Deal plánuje dosáhnout klimatickou neutralitu v Evropě do roku 2050, což znamená, že do té doby by mělo být dosaženo vyrovnání mezi emisemi skleníkových plynů a jejich absorpcí nebo odstraněním. Tento plán obsahuje různá opatření, například zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost budov, modernizace dopravy, udržitelné zemědělství a ochrana biologické rozmanitosti. Jenže, i když Evropa sníží své emise, globální klimatické změny vyžadují celosvětovou spolupráci. A pokud i ostatní země světa nepřijmou podobné opatření, vejde celé toto snažení vniveč.
Ze sedmadvaceti členských zemí Evropské unie jen Chorvatsko, Estonsko,
Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko nejsou přímo zapojeny
do GD, ale i tyto země jsou stále povinny dodržovat cíle a legislativu EU v
oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.
Zastavím se u pár těch „hlavních“
Takové Holandsko. Tahle krásná a bohatá země, je jedním z hlavních
podporovatelů této iniciativy. Už v minulosti přijalo ambiciózní opatření ke
snížení emisí CO2 včetně uzavření uhlových elektráren do roku 2024 a zavedení
řady opatření na podporu energeticky úsporných budov a udržitelné mobility.
Např. do roku 2030 snížit emise CO2 o 49% oproti úrovni z roku 1990. Součástí
nizozemského přístupu je i podpora tržně řízených opatření, jako jsou
obchodovatelné emisní povolenky a ekologické daně. Tato opatření mají zajistit
hospodářské pobídky ke snižování emisí a podporovat přechod na čistší
technologie. 
Jenže – současně je Holandsko jedním z největších producentů vepřového
masa v Evropě a jeho vepříny pokrývají potřeby nejenom vlastní země, ale také
mnoha dalších (a nejen evropských) států. Mimochodem, své velké lesy Holandsko
vykácelo. V oblastech, které kdysi byly pokryty hustými lesy, byly kvůli
urbanizaci, zemědělské činnosti a těžbě dřeva (ony lodě) v průběhu staletí
stromy vykáceny. Dnes je v Holandsku rozloha lesů ve srovnání s jinými
evropskými zeměmi velmi malá…
Ale abych nepomlouvala jen Holandsko – vůbec největším producentem vepřového masa v Evropě je Německo. Německá
vepřová produkce je tradičně velmi vysoká a země má dlouholetou tradici
vepřového chovu a zpracování masa.Další významní producenti vepřového masa v
Evropě jsou Španělsko, Dánsko, Francie a Polsko. Ale to jsou řeči jen o
vepřovém… A my toho jíme víc! Jednoduše: jedněmi z největších producentů emisí skleníkových plynů jsou prdící zvířata a - pak používání hnojiv, která obsahují dusík. (Takže se staneme vegetariány a vegany?) 
Dále - když čtu články na téma „solární technologie“, vstávají mi
hrůzou chlupy na nohách.
Co jsem tak načetla a viděla - jsou soláry šíleně drahé, a pokud
započítáme back-up (baterie), jsou násobně dražší než jiné technologie. Ale jo,
například taková Indie, ta je bohatá a může si to dovolit. Ale každý ekonomicky
vzdělaný člověk vám řekne, že čistá technologie má několik dalších zdrojů.
Termální, větrná u pobřeží (ale jen na podobně vhodných místech), či jaderná.
Jenže zelení mužíčci tu jadernou zdiskreditovali. Hodně i inteligentních lidí
si třeba myslí, že Fukušima byla tragédie srovnatelná s ukrajinským Černobylem.
Houby. Jen v tomto století bylo kvantum dalších. Jen se o tom už tak nepíše,
nemluví. Ale zas musím obdivovat neuvěřitelné enviromentální město MASDAR CITY, kde zdrojem elektrické energie je solární elektrárna čítající bezmála 90 000
solárních panelů a další střešní instalace. Neexistují tam
vypínače světel ani tradiční vodovodní kohoutky... Vše je řízeno senzory
tak, aby byla spotřeba co nejmenší. Přesněji řečeno, pohybové senzory
ovládají osvětlení a vodu, aby snížily spotřebu elektřiny a vody až o 55
%. Zastavěná plocha tohoto města, které je zelenou oázou
uprostřed pouště, je plánována na 6 km2. Ve výsledku to má být do budoucna stálá živá laboratoř dalších udržitelných, nízkouhlíkových a ekologických měst. Inu, neberte to...  A kde to je? V Abú Dhabí, ve Spojených arabských emirátech. Jen pro zajímavost – také se vyhrožuje přelidněním – takže: Země má cca
7 mld. lidí. Četla jsem zajímavost: kdybychom každému vyhradili 1m2, bylo by to
7000 km2. Což je cca rozloha Jihomoravského kraje. Pokud si tedy představíme,
že bychom každého obyvatele Země postavili na čtverec o rozloze 1m2, zabrali by
všichni obyvatelé Země pouze Jihomoravský kraj. Vypadá to, že Země zas tak
přelidněná není.
Čísla o hustotě obyvatel jednotlivých zemí jsou sice hezká, ale i když
ve spoustě zemí je zatím obývaná plocha třeba jen z 15 %, protože zbytek jsou
pouště, pralesy a tak. Stejně si myslím, že se současnými technologiemi je
lidstvo schopno obývat velmi pohodlně i pouště, pralesy a tak. Což už mnoho
podobných zemí kvalitně dokázalo.
Naše biologické nastavení je primitivní, ale velice účinné. Bylo
nastavováno pár set milionů let (pokud počítáme vyspělejší formy života) a díky
tomu jsme tady my. Kdyby naše nastavení bylo jiné, naše geny by skončily v
popelnici. Uvědomme si, že u přírody jde o jediné. Zachování a předání našich
genů. Tohle dokážeme modifikovat díky kultuře a rozumu. Proto, pokud jsme rozumní, neútočíme na
vedlejší kmeny. Naopak, kooperujeme s nimi. Ale jen do rozumné hranice. Když mi
někdo poleze na banánovou plantáž, vezmu oštěp a zarazím mu ho tam, kam slunce
až do toho okamžiku nesvítilo.
D@niela
(a
pokud je něco špatně,
tak
se předem prohlašuju za dementní stařenku)
|
