 „Lidé nedovedou žít. Musí se naučit žít. Musí se naučit, že všecko, co se děje a co se stane v jejich vesnici zrovna tak jako ve světě, je jejich starost. Že jsou za to za všechno odpovědni. Musí se naučit, že se věci nesmí nechat v rukou hrstky profesionálních politiků, protože to mohou být zloději, gauneři, dobrodruzi, hrdlořezové, kariéristi a kšeftaři se životy celých folků.“ - (A teď hádejte, kdo je autor tohoto citátu.)
Dva ministři jedou v
limuzíně na inspekci po Česku. Přijdou do školy, střechou zatéká, omítka
opadaná, všude zima - ředitel žádá 0,5 mil/Kč na opravu.
Ten „přes peníze“ mu vysvětlí, že je krize a musí se šetřit.
Druhou návštěvou je věznice - střecha perfektní, nové omítky, všude teplo na
každém pokoji televize , vyhřívaný bazén, golfové hřiště, volejbal, spousta
zájmových kroužků.
Ptají se ředitele, zda něco nepotřebuje.
Odpovídá že nic, že mají vše potřebné.
Pan ministr mu přesto dá 5 mil. na vylepšení posilovny.
Sednou do limuzíny a ten druhý se ptá prvního: „Tak to mi vysvětli, tamta škola
potřebovala tolik oprav, tolik práce - a tys jim nic nedal?"
Dotázaný se shovívavě usměje
a říká: "My dva ale už do školy chodit nebudeme."
Po České republice putuje
výprava zahraničních novinářů. Při návštěvě jednoho ministerstva je zaujme, že
ministr má ve své pracovně kozu. Jeden z novinářů se tedy ministra zeptá na
důvod. Ministr se příšerně rozčílí a začne řvát, že je to jeho koza, a tak ji
může mít, kde chce.
Na jiném ministerstvu
novináře prozměnu zaujme, že si ministryně suší na topení rozvěšené podprsenky
a jiné prádlo. Po dotazu následuje stejná rozzlobená reakce: „Vy jeden
zatracený čmuchale, to jsou moje podprsenky a mohu je mít, kde chci.”
Na závěr návštěvy pro
novináře pořádá předseda vlády party na vládním zámku v Kolodějích. A tam se
jeden novinář zmíní o těch dvou reakcích ministrů.
Premiér mu to žoviálně
vysvětlí: „Ale to jsou prostě idioti... vy máte doma své a my zase tady ty
naše...”
„Promiňte, pane premiére,
ale když jsou to idioti, tak proč zastávají tak významná místa?”
Premiér zbrunátní a naštvaně odsekne: „To jsou moji
idioti a mohu je mít, kde chci!” 
Ptá se synek tatínka: „Táto,
co jsou to volby?”
„Pojď, já ti to ukážu.”
Na zahradě přistoupí ke keři
plnému vrabců a zatleská.
Frr, všichni vrabci uletí,
ale za chvíli jsou zpátky.
„Táto, vždyť jsou zase
zpátky.”
„To ano, synku, ale každý na
jiné větvi.”
Politik jde do nebe. Zaklepe
na nebeskou bránu, otevře svatý Petr: „Jéé, to jste vy! Máte dvě možnosti, buď
tady zůstat, nebo se můžete dojít podívat do pekla, a je jen na vás, co si
vyberete.”
Politik se podívá za svatého
Petra, poletují tam andělíčci, příjemná hudba, všichni jsou na sebe hodní,
nikde žádný alkohol.
„No, já bych se podíval
ještě rád do toho pekla, abych byl informovaný.”
Zabouchá na pekelnou bránu,
otevře mu čertice: „Jéé, to jste vy, pojďte dál.”
Všude jídlo, pití, krásné
holky, hudba, pohoda, zkrátka večííírek.
Politik letí zpátky do nebe,
omluví se svatému Petrovi a že by raději do toho pekla.
Vrátí se do pekla, zabouchá
na bránu, vtom vyletí čerti, chopí se ho a šup s ním do kotle. A začnou topit.
Politik nadzvedne poklici a
říká: „Jak to, vždyť tady před chvílí bylo veselo, tancovalo se, jedlo,
chlastalo, holka na každém rohu, co to je?!”
A čert mu povídá: „No jo, to
jo, to jsme ale měli zrovna předvolební kampaň!”
Víte, kdo bude prvním
nezaměstnaným ve vládě?”
„Nemám ponětí.”
„Přece ministr financí! Nač
ho zaměstnávat, když žádné finance nemáme?”
Víte, která je první dochovaná zmínka o
krádeži bicyklu? Tahle: konkrétně ve znění:
"Cyril a Metoděj přišli
o kolo roku 863."
Ahoj, berte to s humorem... d@niela
P.S. Tak co, uhodli jste autora úvodního citátu? nápověda: český politik 1886–1948
|
