 Takovou otázku si možná klade
nejeden obchodník či obchodní ředitel. "Jak se stát z průměrného,
snaživého obchodníka lepším a nejlepším? Jak mám udělat, abych byl
plný energie a vše šlo jako po másle?" Samozřejmě, že dobří a úspěšní obchodníci jsou životně nezbytní pro své firmy. A když už takový nějaký JE - tak si zaslouží obrovské uznání. Mimochodem - uznání, ocenění či pochvala, to vám řekne většina psychologů,
je základní psychologickou potřebou každého člověka. Po uznání touží váš partner doma, vaše
dítě, každý člověk, s nímž se setkáte. No, ale takového super-obchodníka, jako byl tenhle Kohn, nový příručí u Sterna ... :-)))
Známý obchodník Stern přijme
nového příručího Kohna, který má skvělá doporučení. Nechá ho na zkoušku ve
kšeftě a odejde. Když se vrátí, vidí, že v krámě stojí elegantně oblečený
zákazník a právě si prohlíží rybářský prut. A příručí Kohn jede jak sentinel:
"... samozřejmě jeden prut
jim nestačí, tenhle je od Steinenberga, nejlepší kousek; pán pochopitelně
nebude chytat jen na jeden, každej odborník jim doporučí aspoň tři pruty, takže
to máme ještě jednoho Steinenberga a k tomu si vezmou tenhle speciální kousek,
to je zakázková výroba od Fish&Fish, ty si kupujou opravdoví majstři;
chytaj' raděj natěžko nebo na třpytku? - no já vim, tím se teď nezatěžujou, to
jak je zrovna chuť, oder? - jednou zajdou na pstruhy, jindy na rybník - to jim
můžu doporučit: u Zbraslavi je takovej fajnovej flíček, sekční šéf Meinlig to
tudle povídal, tam je krásně, tam si báječně odpočinou; takže to máme kompletní
sadu na kapry, líny a karase, tohle náádrherný balení - viděj to provedení, to
se hned pozná kvalita - třpytek, to maj' na štiky a candáty; a
S-A-M-O-Z-Ř-E-J-M-Ě mušky!
Mušky, pane, to tu máme tuhle
jedinečnou sadičku - ty se dělaj až v Orientě, ruční práce, kvůli každý
oškubají jednoho páva, takový nekoupěj' ani ve Vídni.
Ja! A natürlich stolička, přece
nebudou sedět na zemi - ale - mezi náma - takhle k vodě asi nepůjdou, že jo:
voni šijou u Lipperta, nicht war - to by zničili takový kvádro, až by tahali
toho obrovskýho sumce - ale nebojej se, tady maj' tenhle nepromokavý overal,
viděj tu módní fazónu, to se pozná i u tý vody, že voni nejsou žádnej nýmand -
a ten se jim nepromočí, ani kdyby za tím sumcem skočili až doprostřed rybníka -
a vemou si hnedka dva, co kdyby se přece promočil; na ja, na ryby, to se musí
nemlich po ránu, věděj voni, jak je krásnej východ slunce u vody - to jim až
závidim - ale jakýho maj' voni budíka - to aby nezaspali, to by o to
nejkrásnější přišli, že jo - tadydle máme unikátní kousek, ze Švicrlandu, to je
orloj, vašnosti, to si sem k nám podle něho chodí řídit hodinky i ratmajstr -
že jsou tak kulantní kunčaft, tak je jejich, ať jsme plajte; ale jak voni
pojedou do tý Zbraslavi?
Koukám před krámem stojí
pragovka, to je jejich, nicht war, na ja, fajnovej vůz; ale jestli jim můžu
doporučit, vono to nějak rychle nejede - mám recht, že jo - to by museli
vstávat moc brzo a prošvihli by ten kráásnej východ slunce na Zbraslavi; já jim
udělam košer cenu - máme na skladě epesní sedánek: Mercedes, vašnosti,
Mercedes-Benz, s tím budou u vody natošup - a to je jim tak elegantní
automobil, s tim můžou i v neděli do divadla a ještě se portýři budou
předhánět, aby jim ho mohli zaparkovat.
A nemusej se s ničím obtěžovat,
vašnosti, vůz jim přistavíme až před barák, a všechno ostatní jim dovezeme
ještě než dojdou domů - a zejtra už můžou na ty ryby..." .jpg)
Konsternovaný zákazník vyplní
šek a odejde. Stern přijde k příručímu a povídá: "Teda Kohn, voni jsou
fakt klasa, to se jim musí nechat. Kunčaft přijde koupit prut a oni udělaj
takovejhle kšeft - i automobil mu prodaj! To se musí nechat, Kohn, voni sou
echt do kšeftu."
Kohn se začervená a povídá: "Věděj
pane šéf, on se tady ten pán původně jen zastavil pro balíček prezervativů… a
já mu povídám, ať se vykašle na ženský a jde radši na ryby..." S úsměvem jde
všechno líp - zvláště, když jste "do kšeftu" d@niela
|
