Ve
světě je teď málo šťastnejch a spokojenejch. Na tohle téma jsem se
zrovna před pár dny bavila se synem. Já tvrdila, že si pamatuju, jak mi
babička říkávala, že lidi se milovali i v koncentráku, že člověk může
být šťastnej i z absolutní maličkosti. No - a co teprve, když něco
dlouhou dobu budujete, snažíte se, mnohdy to opravdu jde nesmírně těžce, chcete
kolikrát i přestat - a pak se vám váš sen splní, to, oč jste se tak
snažili, se vám povede. A tohle je příkladně VERONIKA, která mj. napsala tolik fajn článků pro Kudlanku.
Drazí přátelé, rodino, povrchní
přátelé, kamarádi a nepřátelé!
Já jsem to udělala!!!!!
Já dostanu ten "blbý"
švýcarský diplom.
Když si představím, kolik jsem
tomu obětovala. Týdny, měsíce, roky ve stresu.
Učení jen ve vlaku, nebo v
časech při čekání na veřejnou dopravu. Jako jediná cizinka ve třídě, kterou
nikdo nešetřil a nebral na ní ohled.
Hodiny a hodiny strávené ve
školních lavicích, kdy jsem dospávala spánkový deficit v přestávkách mezi
hodinami.
Přežívala jsem ze dne na den,
protože jsem si procházela těžkým obdobím jak v soukromém, tak pracovním
životě.
Už jsem se tolikrát na to chtěla
vy*rat, ale dala jsem to!!!
A jsem na sebe tolik pyšná!
Ještě pořád nemůžu vstřebat tu
skutečnost, že jsem oficiálně Kauffrau
EFZ a považuji za nutné se s vámi časem podělit o zážitky ze závěrečných.
Kupříkladu jedna z písemných zkoušek probíhala na fotbalovém stadionu.
Cca 1.000 lidí psalo zkoušku na
jednom místě.
Neuvěřitelné! Vždy a všeho schopná
VERONIKA
|