 Tahle anglická autorka kriminálních a detektivních příběhů byla a doposud nepřekonatelně je světově nejznámější spisovatelka všech dob, kterou v počtu prodaných knih předstihuje jen William Shakespeare. Jejích knih se celosvětově prodalo již přes dvě miliardy výtisků v angličtině a jedna miliarda v dalších 103 jazykových mutacích. Její divadelní hra Past na myši je vůbec nejdéle hranou divadelní hrou, v londýnském Ambassadors Theatre se hraje nepřetržitě od 25. listopadu 1952. V roce 2005 měla hra za sebou již více než 20 000 představení.
Narodila v typické viktoriánské rodině, základní vzdělání
měla od svých rodičů, a roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit
si francouzštinu.
Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho, v
průběhu první světové války pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice,
přičemž zkušenosti získané během těchto let při práci s léky – a často i jedy –
užila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind.
Po smrti své matky a v důsledku probíhající manželské krize se nervově
zhroutila a na nějakou dobu dokonce zmizela – byla nezvěstná celých jedenáct dnů a
tento incident nebyl nikdy plně objasněn. S Archibaldem Christie se nakonec
roku 1928 rozvedla.
Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické
vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho
ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 pak poznala i Wooleyho
asistenta a svého druhého manžela Maxe Mallowana.
Během druhé světové války pracovala jako dobrovolnice ve výdejně léků. V roce
1956 pak byla jmenována C.B.E. (Komandér britského impéria) a roku 1971 jí
královna Alžběta II. udělila titul „Dáma britského impéria“.
Agatha Christie publikovala celkem přes 80 románů, povídkových sbírek a
divadelních her, především šlo o detektivky s belgickým detektivem Herculem
Poirotem a s amatérskou slečnou Marplovou. Většina díla Lady Agathy byla zfilmována, některá i
vícekrát (Vražda v Orient Expresu, Smrt na Nilu, Vlak z Paddingtonu), existuje
též množství televizních a rozhlasových zpracování. Kupodivu téměř nikdo nezná její poezii, vyskytující se
sporadicky v jejích dopisech. 
Dovolil jsem si tedy pro Vás vybrat a přeložit její báseň
„I like living“
Mám ráda život.
Sic se někdy vztekám,
jsem zoufalá
či necítím se dobře,
však přesto jsem si
vždycky zcela jistá,
být naživu, že
ohromná je věc. Hezký život vám přeju, Miroslav Macek
|
