 Co si myslíte o vysokých holkách?? Já mám od čtrnácti 175 cm a dost jsem si svoje mládí a hlavně pubertu protrpěla. Menší kamarádky byly vždycky víc v kurzu. Ony byly tak roztomilé, tak drobné, tak vzbuzující potřebnou ochranu… Jenže - když máte víc než pár centimetrů navíc, ale zhubnout je nemůžete, musíte se s tím prostě smířit. Být vysokou holkou nebyl žádný med. Jednoduše holka, co může šacovat eroplány, hrombidlo, žirafa, telegrafní tyč.
Dnes bych s touhle
výškou byla „taková běžná“. Ale ono to nejspíš trápí i současnou generaci,
protože teď zas nejsou výjimkou dívky nad 180 či nad 190 cm.
Tohle je pár
věcí, které takovou víc než narostlou holku znevýhodňují:
 1. Na
podpatky můžete rovnou zapomenout. Pokud ovšem nechcete imitovat člověka na
chůdách.
2. Většina
kluků je menších, než jste vy. Pokud si tedy hledáte někoho
"adekvátního", výběr máte dost zúžený.
3. Odjakživa
se hrbíte. Toužíte alespoň někdy nevyčnívat z davu.
4. Nikdy si
nemůžete stoupnout do předních řad, aniž by vás někdo nenapomínal, že přes vás
nevidí.
5. Připadáte
si jako zvětšenina svých vlastních kamarádek.
6. Pořád vás
někdo vyzývá k tomu, abyste mu podali něco, na co sám nedosáhne.
7. Vtipu
"Haló, jak je tam nahoře?" se nemůžete zasmát ani ze zoufalství.
8. Ve
většině kalhot vypadáte, jako když honíte velkou vodu.
9. Všichni
se vás ptají, jestli neděláte modelku nebo alespoň nehrajete basketbal. Na
jinou profesi je vás asi moc. Nebo škoda.
10. Pořád se
všude boucháte do hlavy a všude se cítíte stísněně.
11. Nikdy si
při polibku s klukem nemůžete romanticky stoupnout na špičky.
12. Průměrně
vysocí chlapi se vás bojí nebo vám závidí vaši výšku, takže vás obvykle nemají
příliš v lásce, proto většinou skončíte s nějakým exotem.
Pokud je tu mezi vámi nějaká dlouhánka,
případně ještě navíc ne zrovna současná
puberťačka,
tedy taková, co si něco podobného zažila,
napište!
d@niela
|
