O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Přihlášení
Anketa
KAM SE PTÁČKU, KAM SCHOVÁŠ? |
Sobota, 22 říjen 2022 | |||||||
V šedesátých, ale zejména v sedmdesátých letech vyrostly v celém Československu stovky, ne-li tisíce krytů určených pro ochranu obyvatel v případě jaderné katastrofy. Jen na území Prahy jich vyrostlo celkem 800. V pražské ZOO je kryt pravděpodobně nejstarší a nejméně známý. Již od 19. století byly pod Zakázankou hluboké a tajemné chodby původně důlní štoly.
Bunkr ParukářkaV roce 1950 se na Žižkově začal budovat obrovský protiatomový kryt s kapacitou až 2500 osob. Má celkem pět vstupů z různých světových stran a je napojen i na pražské metro. Samozřejmostí je filtrace vzduchu, vlastní elektrický systém a podzemní vodní nádrž. Dokončen byl v roce 1955 a patřil k tomu nejlepšímu, co v Praze bylo vybudováno. I dnes se s ním počítá jako s krytem pro obyvatelstvo. Jeho kapacita je dnes snížena na přibližně 1500 osob. Kryt Vítkov Tunel mezi Žižkovem a Vítkovem většina Pražanů dobře zná. Tyto prostory jsou ale zároveň i protiatomovým krytem. K tomuto tunelu náleží samozřejmě další prostory tvořící zázemí pro až 1200 osob. I dnes je tento kryt zařazen do seznamu objektů, které může bezpečnostní rada státu jednoduchým pokynem aktivovat. Najdeme zde zásobárnu vody, vlastní elektrogenerátory i s rozvody a ve skladech by se i dnes měly snad nacházet i židle, postele, léky a zásoby potravin. Thomayerova nemocnice Pražské nemocnice musely počítat s tím nejhorším krizovým scénářem. V roce 1952 započalo budování krytu pod touto nemocnicí a trvalo dlouhých deset let. Kryt funguje dodnes a nachází se v něm dva operační sály a celkem 72 lůžek. Podle plánů musí být zařízení plně aktivováno nejpozději do jedné hodiny od vydání rozkazu. Kryt má bohaté technické zázemí, v němž se nachází filtrační zařízení, diesel agregáty, zásoby kyslíku, pitná a užitková voda. Na rozdíl od jiných bunkrů byl tento několikrát využit. V roce 2000 sloužil jako záchytka, v roce 2002 zde našlo ubytování několik desítek osob kvůli povodním. Podobné kryty naleznete pod většinou pražských nemocnic, tento je ale nejpropracovanější. Metro Pražské metro může v časech krize zachránit pár tisíc lidí. Přesněji řečeno pro 300 000 osob. Aspoň tak hovoří krizové plány. V nich je pražské metro označováno jako STOU - stálý tlakově odolný úkryt. To znamená, že vás ochrání vlastně proti všemu. Proti radiaci, tlakové vlně, proti elektromagnetickému záření, proti tepelnému záření a také proti bombardování. Jak metro obstálo v roce 2002 proti povodním asi víme všichni. Nedopadlo to zrovna slavně.
Z téměř šesti tisíc úkrytů civilní ochrany v České republice jich funguje už jen 1 845. Útočiště by v případě potřeby nabídly jen desetině populace, ale do jaké míry by ji skutečně ochránily, je značně diskutabilní. S pomocí úkrytů se tak v krizových situacích už příliš nepočítá a i proto jich stále ubývá.
Ale raději vám držím palce, aby „nic takového potřeba nebylo“!
FRANTA
zdroj: internet
|
< Předch. | Další > |
---|