Není
sebevražda jako sebevražda – někdo si na tomto nechutném činu vybuduje i
nehynoucí slávu. Pravděpodobně největší dopad jejího popisu bylo dílo tehdy čtyřiadvacetiletého,
velmi vzdělaného mládence, Johanna
Wolfganga von Goethe. Prvorozený a jediný syn císařského rady z Frankfurtu
nad Mohanem vyrůstal ve velmi bohatém a vysoce
kulturním rodinném prostředí.
Ovšem – ne vždy mu vše dopadlo dobře – když mladý student práv a
začínající básník byl vyhozen z důležité zkoušky z práv, jeho naštvaný otec
ho poslal pracovat k Říšskému komornímu soudu do Wetzlaru, s cílem „vyhnat mu
tu jeho poezii z hlavy“.
Jenže - mládenec Johann
nechtěl být sám. Bohužel, ve vyhledávání svých známostí si potrpěl na ženy
obtížně dostupné, často zadané nebo i provdané, většinou za nějakého jeho
přítele. Vše jednoduché mu bylo cizí... A tak právě tam, kam ho otec poslal, se hluboce zamiloval do Charlotty
Buffové, která však už byla manželkou jeho nadřízeného, Johanna Christiana
Kestnera.
Celý zoufalý a zdrcený z nešťastné a nevyslyšené lásky se
uchýlil k psaní a své zlomené srdce si vylil do románu Utrpení mladého Werthera, který byl později označen za dílo, které vystihuje
pocity celé tehdejší generace, a které mu zajistilo nesmrtelnou slávu.
V
podstatě popisuje - až na ten otřesný konec - průběh své tehdejší
nešťastné lásky. Zoufalý příběh začíná tím, že se
mladý umělec Werther přestěhuje do malého města Waldheim (resp.
Wetzlaru, kam od té doby - jak za Romeem a Julií - jezdí na pouť
milenci...), a kde se seznamuje s
venkovským životem.
Seznámí se tam s krásnou a chudou Lottou, která je však už zasnoubena s
postarším mužem Albertem. Werther se však do Lotty hluboce zamiluje. Proto
prožívá a ve svých dopisech popisuje neskutečné utrpení, které ho dovede až k
sebevraždě. (Dokonce si od Lottina manžela vypůjčí střelnou zbraň, kterou to
dílo zkázy provede.)
Děj knihy se odehrává během
dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci).
Počasí a roční období se odrážejí na Wertherově myšlení, chování a pocitech.
Sebevražda hrdiny byla v té
době vysloveně kultovní záležitostí. Po vydání knihy následovala vlna
skutečných sebevražd. Jedná se nejspíš o nejznámější sebevraždu popsanou v
literatuře.
Z toho by se dalo usoudit, že nesmíte zas až tak moc
studovat,
nesmíte mít zas až tak moc doma dostatek,
nesmíte se vybírat ovoce, na které nedosáhnete,
ale, když to hezky popíšete,
máte nesmrtelnou slávu zajištěnou!
d@niela
|