O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

Syndicate


NA VÁLEČNÉ STEZCE PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 03 červen 2021
Ach, jak je ten život nespravedlivý. Zatím, co mezi lidstvo pomalu proplouvá znovunastolený mír, já se ocitla zcela nečekaně a nechtěně ve válce. Je to tak, blbost vládne světem a bohužel je tou největší a nejnebezpečnější zhoubou lidstva. Celá skutečnost je ještě horší proto, že blbové jsou vždy v přesile, a tak zdravý rozum nemá šanci. Ale dost fňukání, osvětlím vám, o co vlastně jde a svěřím se se svým trápením.

 

 

 

 

Budou to čtyři roky, co jsem se přistěhovala do rozkošné malinké vesničky u Vierwaldstättersee na úpatí královny hor honosící se elegantním jménem „Rigi.“ Mezi sousedy jsem byla přijata přívětivě, až na jednu rodinu, která má nestandardní náhled na svět a na život ostatních. Těžko říci, zda je to dáno tím, že vyzývají méně známá božstva, nebo je to dáno tím, že matku (pravděpodobně hlavu rodiny) zapomněla na planetě Zemi inkvizice z Marsu. O to horší je skutečnost, že ona málo prozkoumaná bytost s nádherným vzezřením se rozhodla nadále množit a rozšiřovat svůj neobvyklý druh mezi ostatní bytosti na bázi uhlíku.

 

Musím uznat, že genetický přenos informací na její dcery po vizuální stránce byl velmi úspěšný. I její dvě neobyčejné dcery se mohou pyšnit neotřelou krásou, dokonalými lícními kostmi, a ani jejich dobře rostlá těla nebyla genetikou ošizena. Pevně doufám, že se dobře vdají, protože je to jejich jediný potenciál, kterým mohou disponovat.

 

Bohužel, genetika se nedá ošidit, a tak některé životu nutné vlastnosti jim dopřány nebyly. Krom neobyčejné krásy podědily po matce i její handicap. V jejich případě se jedná o postižení v podobě vzduchové bubliny ve schránce lebeční, která zabírá celkový prostor, a tak na šedou kůru mozkovou už nezbývá místo.

 

Nepatřím mezi lidi s předsudky, mimo jiné mám se společensky znevýhodněnými jedinci už bohatou praxi, takže jsem jejich postižení dlouho ignorovala, dokud citlivě nezasahovalo do mého soukromí.

 

Velkoryse jsem přehlížela pomluvy, kdy jsem byla titulována protřiputkou jen proto, že jsem udržovala tříletý vztah tzv. na hromádce, což v jejím mimo planetárním myšlení v 21. století je neodpustitelné. Díky volnomyšlenkářské štědrosti jsem přehlížela i fakt, kdy moje přátele označila za kriminálníky, jež se chtějí zmocnit jejích bonsají.

 Nejsem si úplně jistá, k čemu by prezidentovi soudní komory, forenznímu psychiatrovi a kunsthistorikovi z národní galerie byly ukradené bonsaje, ale s ohledem na její postižení jsem tato nepodložená nařčení nechala být.

 

Skutečný válečný konflikt nastal tehdy, když jsem se dovolávala svých občanských práv.

 

Celá záležitost začala zcela nevinně….

 

 

Moji nestandardní sousedi mají v místnosti sousedící s mým jednopokojovým bytem domácí kino. Ačkoliv je mužský element oné výjimečné rodiny tzv. „od fochu,“ hluk se mu nepodařilo izolovat natolik, aby neobtěžoval okolí. Díky vibračním vlnám přenášeným vzduchem a díky detonačním efektům přenášených zvukovými reproduktory mám často pocit, že jsem v tunelu, kde přelétá letadlo, a zvukové vibrace přinutily můj nábytek tančit. Díky své bezkonfliktní velkorysosti tuto bezohlednou zábavu už několik let trpělivě snáším a nestěžuji si. Až jeden večer jsem se odvážila ozvat.

 

Byl úterní večer a následující ráno mě čekala důležitá zkouška, kterou jsem měla dělat na druhý pokus.

Blížila se půlnoc a ve vedlejší místnosti u sousedů bojoval neznámý hrdina s kriminálními živly pomocí střelných zbraní, čehož jsem nemohla být ušetřena, neboť moje nádobí ve skříňkách se dalo na demonstrační pochod a zvukové vlny varovně otřásaly mými pancéřovými okenicemi.

 

Tehdy jsem se dopustila osudové chyby, když jsem si dovolila napsat přátelskou sms s prosbou o ztišení zvukových efektů. Bohužel, moje prosba nebyla vyslyšena, takže mi nezbývalo, než napsat ve 4 ráno e-mail, že se na zkoušku nedostavím ze zdravotních důvodů a žádám o přeložení.

 

Ještě téhož rána v 6:30 se mi dostalo nečekané návštěvy. Paranoidní mimo planetární sousedka, po tom, co polila mou branku, chodník a vchodové dveře svěcenou vodou odvážně zazvonila u mých dveří, abychom si promluvily.

 

Pro případ, že bych na ni chtěla zkoušet své čarodějnické rituály (rozuměj – v noci honím s koštětem Mikyho, aby pustil myš, ale dle její zvrácené logiky se chystám odletět), měla v zadní kapse kalhot krucifix.

Zaujala bojový postoj a spustila monolog, před kterým by Cicero, Castro i Hitler blednuli závistí.

 

 

Z její neochvějné logiky, jež zůstává pozemšťanům skryta, jsem se dozvěděla následující:

 

„Pokud chceš ráno brzy vstávat, musíš mi to nejdřív prokázat! Já si můžu ve svém domě dělat, co chci a zvlášť, když mám dovolenou!“

Podařilo se mi na chvíli propašovat do jejího bouřlivého monologu vsuvku a opatrně jsem se jí zeptala, zda zná význam slova dovolená. Na pár sekund mi věnovala tázavý pohled, aby se dozvěděla více. Využila jsem chvilky ticha a vysvětlila jsem jí, že dovolená je období odpočinku po náročné práci.

 

Nemohlo mi uniknout, že její vzduchová bublina v oblasti hlavy se dala do pohybu, aby pobrala význam slov. A já pokračovala: „Vzhledem k tomu, že jsi nikdy v životě nepracovala, tak dovolená ve tvém případě pozbývá smyslu.“

 

Trvalo věčnost, než sousedka nabrala druhý dech a spojila lebeční nepatrné záchvěvy se svou mateřskou lodí.

Můj věcný argument označila za urážku a spustila nekonečný vodopád slov, kde mě vůbec nešetřila.

Naštěstí pro mě, po několika letech společného soužití s tímto nevšedním stvořením v mém mozku vyrostla záklopka, která včas reaguje na vibrace jejího hlasu. Kdykoliv mi chce sousedka něco říci, co trvá déle, než 3 sekundy, záklopka se aktivuje a můj mozek přepne do modu pro šetření energie.

 

Zatím co mi sousedka nekonečně dlouho spílala, proklínala mě a vyzývala svá božstva, aby mě zlikvidovala, přehrávala se mi v mozku známa melodie od R. Wagnera – Jízda Valkýr - a bezděčně jsem se usmívala.

Můj neutrální výraz si vyložilo mimozemské stvoření jako smířlivý akt z mé strany a rozhodla se ukončit bojovou výpravu s pocitem vítězství.

 

Asi je nutno zmínit, že mě sousedka už nezdraví. Ale já mám po večerech konečně božský klid!

 

 

Dobrodružka VERONIKA

 

Komentáře (5)add feed
... : *deeres*
Veroniko,uvědom si, že tam jsi jenom náplava a jako s takovou s tebou zacházejí. Ale obdivuji tvoji trpělivost, být tam na tvém místě já, tak už jsem rozpoutala atomovou válku.
červen 03, 2021 16:03
... : d@niela
Veronika je neskutečně pozitivní tvor.
Tam, kde by jiní už dávno vraždili, tam ona to řeší s humorem. Jí vlastním.
smilies/grin.gif
červen 03, 2021 16:11
... : Veronika V.
deeres: Já jsem sice náplava, ale platím daně, jako ostatní, platím nemalý nájem a stejně, jako pro mě, tak pro ostatní platí zákony. Jen pro upřesnění: "Za ty pomluvy, které o mně sousedka roznáší, by ve Švýcarsku mohlo hodit až jeden rok odnětí svobody." Tady se tyhle věci berou velmi vážně. A za další: Noční klid platí jak pro ně, tak pro mě. Takže příště zavolám polici a ten výjezd budou muset zaplatit. To si pak už rozmyslí, jestli mi bude dělat naschvály. Takže i když jsem "náplava," mám stejné práva i povinnosti, jako ostatní.
červen 03, 2021 16:40
... : *deeres*
I já jsem náplava, nejdříve z Prahy do Šmoulova, to proběhlo celkem v pohodě. Teď se pomalu přesunuji ke dceři do Bubákova a tam je situace o něco horší. Sice žádné schválnosti ani rušení nočního klidu, ale pomluvy tu fungují skvěle a vždycky se najde nějaký spřátelený pejskař, co mi to donese. Ale když jsou to jen blbý kecy, tak to já vojny nevedu, to se na ty báby usmívám a zdravím a mám srandu z jejich kyselých ksichtů. Pouze jednou poznaly s kým mají tu čest, když mně jedna z nich tvrdila, že kontejnery na separovaný odpad nejsou jenom pro nás. Je pravda, že když se vyklízí dům, kde několik let nikdo nebydlel, tak se tam najde ledacos, ale ono stačí zavolat na MÚ a naplněný kontejner na sklo odvezou. Možná to ta bába nevěděla, ale spíš chtěla prudit a chudák netušila, že já jsem jezinka.

červen 03, 2021 18:38
... : Veronika V.
deeres: Ty ovšem srovnáváš nesrovnávatelné. Já se bavím o švýcarské vesnici o 1.000 obyvatelích v central Schweiz, kde jsou všichni nacionalisté a ctít pravidla je svaté. Oproti tomu moje sousedka, vyznavačka nějaké sekty, té není svaté vůbec nic. Já se taky nebavím o pomluvách. Já se bavím o tom, že vážně poškodila mou pověst a vážně mi otravuje život tím, že je "mimoplanetární" a je ve válce se všemi sousedy. Jen ji musí někdo konečně klepnout přes prsty.
Což teda ve Švýcarsku, kde všichni ctí pravidla a soukromí jiného, je už moc. V Česku je tohle chování normální, tady NIKOLIV!! A proto se taky mnohem závažněji trestá.
červen 03, 2021 19:49
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]