Jo, kdyby se jednalo o dítě, to bych se asi nedivila. Mají-li rodiče dítko ve společné péči, mnohdy se handrkují téměř "na nože", kdo ho kdy bude mít. Jenže... následující situace se stala o minulém víkendu - s nevšední prosbou přišel na strážnici
rozčílený a smutný postarší muž.
Prosil o to, zda by mu mohli vydat
kamerové záznamy z jeho okolí, aby mohl dokázat své bývalé manželce, že
ještě nebyl venčit psa. Ve venčení se totiž střídají, a žena ho obvinila,
že ji předběhl,na což neměl podle soudu právo, a on chtěl mít důkaz, že to tak nebylo...
Asi každý by čekal, že budou jeden na druhého přehazovat povinnost, kdo půjde venčit. Jenže jejich problém je přesně opačný: kdo už venčit byl, znovu nesmí. Jinými slovy, nikdo nesmí venčit psa vícekrát než ten druhý,“ stojí v soudním rozhodnutí.. Protože však strážníci nemohou vydávat kamerový systém každému, kdo si o něj řekne, tak se nejprve snažili muži vysvětlit absurditu situace.
Jeho zoufalství však bylo nesmírné a hrozby bejvelky veliké. Takže obsluha městského kamerového systému nakonec prohlédla záznam v udaném časovém úseku a protože nezjistila venčení konkrétního pejska konkrétním majitelem, sdělila mu "výsledek hledání", což muže uklidnilo a odešel domů. Ano, ve střídavé péči se v poslední době neocitají jenom děti, ale také domácí mazlíčci. Po rozchodu se zkrátka ani jeden z partnerů nechce se svým čtyřnohým kamarádem rozloučit, a tak to řeší právě střídavou péčí. Veterináři a a behaviorální poradci pro psy na veterinárních klinikách u případů střídavé péče zdůrazňují důležitost podobné výchovy a pravidel na obou místech. Nejdůležitější je, aby denní rutina a přístup k psovi byl téměř stejný. V obou domovech by měl dostávat ve stejnou dobu stravu, na kterou je naučený. Stejná by měla být i fyzická a mentální aktivita. Jde zkrátka hlavně o komunikaci. Psa by mělo čekat co nejméně změn a tou jedinou a největší změnou má být jen prostředí.
Jak se má váš štěkací
kámoš?
Haf, haf, Kayo
|