Otevřu televizi, tam ukazujou píchání. Přepnu na Primu, tam píchání. Přepnu na Novu, tam píchání. Tak si říkám, že redaktoři, reportéři, střihači, příliš invence nepobrali. Nevim, jak koho, mě už ty doprovodný záběry píchání ke komentářům odpuzujou, odvracím oko a jen poslouchám. Pak mluví nějakej doktor nebo politik. Úleva. Otevřu oko, ale během pěti sekund, zatímco doktor furt povídá, na obrazovce už není. Jeho mluvený slovo doprovází píchání. Už mi to je skutečně odporný. Nonic. Asi to tak musí bejt.
Moje registrace k píchání proběhla úspěšně, jen mě dost naštvalo, že z asi dvacítky nabídnutejch míst v Praze jsem byl nucenej si vybrat jen jedno jediný místo, navíc ty místa jsou v nabídce dost blbě specifikovaný. Bylo mi úplně jedno, kam bych jel, chtěl jsem jen, co nejdřív to kde půjde, ale to nelze. Nevim proč, řekl bych, že ajťáci si s tim příliš hlavy nelámali. Zvolil jsem teda Vinohradskou nemocnici, ale tím to taky skončilo. Tejden žádná odezva, nabídka termínu, nic.
Pak mě jedna dobrá duše vynadala, co jsem to za debyla, že jsem měl vybrat nějaký místo neznámý, zapadlý, kam se skoro nikdo nepřihlásí. Ona to takhle chytře provedla a druhej den po registraci byla vopíchaná. Zkusil jsem se teda registrovat znova, v nabídce zvolil místo, který mi doporučila, a vskutku, už druhej den mi přišel sms kód k registraci a hned i nabídka termínu na druhej den.
Tam v čekárně asi pět lidí, z toho tři se nepíchali, jen doprovázeli (spíš donesli) vetchou babičku, takže to proběhlo ancvaj. Nejvíc jsem tam ovšem ocenil mladou, krásně rostlou sestřičku, který se pod dlouhejma poloprůsvitnejma bílejma kalhotama nádherně rýsovaly kalhotky, se všim, co bylo uvnitř a hlavně mimo ně.
Nojo. Bejvávalo. ÚÚÚÚÚ.
Pak taky úžasně příjemná lékařka, ta ovšem seděla. V duchu znova a znova děkuju kamarádce, která mi tenhle výběr doporučila.
Takže jsem od včera čerstvě vopíchanej Modernou. Vakcína je to RNA, proto jsem hned ráno po probuzení letěl k zrcadlu, jestli už nejsem třeba netopejr nebo šimpanz. Ale ne. Čumí na mě ze zrcadla furt stejnej ohyzdnej starej dědek. Fujtajxl.
Nevim, v jaký podobě se probudim zejtra (třeba žába?), jen vim, že komentáře k článkum na Kudlu už psát nebudu. S novym noubukem jsem zapomněl heslo k přihlášení a přestože už jsem zkusil kdeco, Kudla mi opakovaně tvrdošíjně píše, že je nesprávný heslo nebo jméno. Chytře jsem se tedy pokusil ji obelstít a přihlásit jako úplně novej náhodnej čtenář, s novym jménem i heslem, leč Kudla se jen tak nedá a neustále odpovídá "nesprávné jméno, nebo heslo". No to bych se z toho pokakal! Na tohle už nemám nervy.
Tak se holt nedá nic dělat, o mý duchaplný komentáře, plný moudrosti, lásky, vlídnosti, pochopení, bude už navždy Kudla ochuzena.
Všem pannám i bábám
tedy aspoň touto cestou dodatečně gratuluju k
MDŽ.
A všem, nejen pannám a bábám,
přeju krásný jarní dny.
NČ
|