 Dobrý den, můj 24letý syn po maturitě nastoupil na vysokou školu, kde skončil (kvůli neúspěšným zkouškám) po 1. ročníku. Pak nastoupil na jinou vysokou školu, ale na obor se stejným zaměřením, kde se rovněž rozhodl skončit po 1. semestru, protože ho tento obor údajně nebavil.
I když jsem se ho snažil přemluvit, aby tedy
přestoupil na jiný obor (kontaktoval jsem i bývalou manželku, která ho dostala
před 11 lety do opatrování), ale nakonec v únoru 2018 zcela skončil a nastoupil
do zaměstnání. Po několika měsících zaměstnání změnil a na
jaře 2019 začal uvažovat znopvu o studiu, tentokrát o dálkovém popři zaměstnání
(zjistil, že s gymplem má velmi omezené možnosti postupu v zaměstnání). Nakonec jeho místo bylo začátkem léta 2019 zrušené
a on se rozhodl znovu pro denní studium. A požádal mne o podporu při studiu. Vzhledem
k tomu, že bydlí sám v bytě matky a má auto, tak o podstatně vyšší částku, než jsem měl předtím
určenou soudem. Dobře, tak jsem mu přispěl i na učební pomůcky ve výši cca
dvounásobku měsíčního výživného.
Ovšem sám od sebe se mnou mnoho let
nekomunikuje, vždy to musím iniciovat já, sám se ozve, jen když něco potřebuje.
Takže před několika týdny zavolal, že měl autonehodu a pojišťovna mu nezaplatí
opravu, ale vyplatí pouze totálku. Údajně se nechal vyprovokovat, s někým se
honil a nezvládl to. Naštěstí to bylo bez zranění.
Proto mne požádal o příspěvek na nové auto. Ale
protože rekonstruuji dům, tak jsem nic neměl. Druhý den hned volala jeho matka,
tak jsem ji vysvětlil, že ho v takové nezodpovědnosti podporovat nebudu, a
nebudu plný obav o jeho zdraví a život (osobně jsem takovou zběsilou jízdu s
ním jednou zažil), a nebudu platit za jeho chyby. Jednoduše - ať se začne
chovat už ve svém věku zodpovědně.
Po pár týdnech jsem měl narozeniny, tak se
vůbec neozval, po dalších dvou týdnech jsem mu chtěl popřát k jeho narozeninám,
ale nevzal mi telefon, ani neodepsal na SMS s přáním. Můj pohár trpělivosti
přetekl a už nehodlám dále tolerovat v jeho věku neúctu a nevděčnost.
Moje otázka zní, můžu přestat platit
příspěvek/výživné, i když to nemám schválené od soudu, když už více než rok z
vlastního rozhodnutí pracoval, a o práci nepřišel kvůli nedostatečnému
vzdělání?
Děkuji za
odpověď,
FRANTIŠEK
ODPOVĚĎ:
Schopnost
samostatné obživy dítě získává tím, že si po absolvování studií (nebo jiné
přípravy na budoucí povolání) najde odpovídající pracovní uplatnění. Nenapsal
jste, zda nyní studuje presenčně (tedy denní studium) nebo dálkově. Ale podle
všeho dálkově, když může chodit i do práce. V tom případě, pokud zletilé dítě
studuje dálkově a jinak nic nebrání tomu, aby se samo živilo, vyživovací povinnost
rodičů tím zanikla a není tedy třeba dále platit výživné.
Pouze
v případě, že by bylo prokázáno, že dítě si vzhledem k rozsahu studia nemůže
vydělat tolik, aby se samo uživilo, vyživovací povinnost i nadále trvá, ale
v omezené výši.
Dálkové studium (nyní
kombinované studium) ale v naprosté většině případů umožňuje běžný výkon práce
v zaměstnaneckém poměru. Ten, kdo studuje kombinovanou
formou, nemá status studenta a z něj plynoucí daňové úlevy.
K soudu, který vám výživné
vyměřil, podejte žádost o jeho zrušení spolu s vaším zdůvodněním.
Mj. když si auto sám rozbil, ať
si na nové sám vydělá.
d@niela
|
