George měla krom dvou dětí, syna Maurice a dcery Solange, i psíka jménem Marquis (Markýz), který byl zřejmě zásadní pro vznik Minutového valčíku. 

Chopin v roce 1846 sledoval onoho pudla při hře. Pes se honil na terase za vlastním ocasem, jak už to občas bývá. A svými tlapkami lehce bubnoval na dlaždice… Sandová údajně řekla, že pokud by měla talent, složila by skladbu pro tohoto pejska.

Hudebníka "psina" zaujala tak, že vše přetavil do toho, co mu šlo nejlépe, tedy do muziky.

Skladbu, ve francouzštině pojmenovanou "Valčík malého pejska", Chopin věnoval hraběnce Delfině Potocké.

Byla to jedna z posledních skladeb tohoto polského umělce. Chopin totiž zemřel na tuberkulózu již v roce 1849, v pouhých 39 letech. A Minutový valčík byl i součástí jeho posledního odehraného koncertu, který se konal roku 1848 v Paříži. 

George Sandová svého někdejšího milence přežila o spoustu let. Zemřela v roce 1876. Pár zajímavostí o této na tehdejší poměry nesmírně rozverné dámě: 

V roce 1835 opustila baronka Dudevant i s dětmi svého manžela, pro jeho hrubé chování vůči ní, a po roce se rozvedli. Brzy poté začala George Sandová preferovat mužský styl oblékání. Při společenských příležitostech si však stále oblékala dámské šaty.  George Sandová žila na zámku Nohant ve střední Francii. V roce 1836 pobývala na tomto zámku také její přítelkyně Marie d'Agoult společně se svým novým partnerem, proslulým klavírním virtuózem a skladatelem Franzem Lisztem.  

George Sandová se stala tehdy proslulou svým sexuálním životem, který byl mnoha lidem známější než její dílo. Měla postupně vztah s Alfredem de Musset, Franzem Lisztem, Prosperem Mériméem a především s Fryderykem Chopinem, o něhož obětavě pečovala a rozešla se s ním až krátce před jeho smrtí (1849). Známým se stal i její poměr s herečkou Marií Dorvalovou. Byla také blízkou přítelkyní romanopisce Honoré de Balzaca i malíře Eugène Delacroix.

Určitou zajímavostí je, že George Sandová patřila mezi kuřáky dýmky, což bylo u tehdejších žen (podobně jako dnes) poměrně výjimečné.