Ráno jsem otevřela stránky zdravotnického zařízení Medicentrum, Kloknerova ul., prostudovala návod „kudy a jak tam" a vydala se na pouť. Dvě stanice metrem, jednu autobusem č. 136.  OK, to jsem zvládla. Vysoukala jsem se z metra - a - svým vnitřním zrakem uviděla důležité doporučující písmo (poukaz na vyšetření), jak si hoví na stole u PC...

Dobrá, bylo ještě dost času, tak proč si to neprojet znovu?

      Vystoupila jsem podruhé a na nástupišti mne zmátla možnost volby dvou směrů. Kudy, proboha?  Kdo se ptá, ten se doví: „Ne, na středisko musíte jet z druhé strany!" Podešla jsem tedy silnici, uviděla na sloupu správné číslo autobusu, svezla se jednu stanici a vystoupila v dopolední prázdnotě opuštěného sídliště. Kde nic tu nic, nejblíže jakási kotelna s vysokými komíny, pak pár větších budov, které sice inzerovaly všelicos, jen ne vložky do bot.

     Vzadu a kolem - panelové krabičky. Jak je to možné? Vždyť na stránkách Medicentra píšou, že je to od autobusu pár kroků, ale tady to na bílé pláště rozhodně nevypadalo... Konečně jsem si všimla na vzdáleném parkovišti jakési skupinky kolem auta, mezi lidmi i dva hoši v černém, policie. OK, tam se doptám. „Podívejte,  je jen kousek - táámhle a pak vlevo a ..." Fajn, došla jsem. Ale - na tamější polikliniku v Šustově ulici. Ve vrátnici mi hodná paní nakreslila mapku, podle které jsem došla zpět, na výchozí stanici autobusů...,

     Teď už jsem nastoupila správně (tedy na jízdu opačným směrem než poprvé) a za pár minut fakt vystupovala před Medicentrem. Ve vrátnici příjemný pán. Opravdu nevím, jak se mohl tak rychle dovtípit... ale... když mi říkal: „Na ortopedii půjdete tamhle chodbou doprava, pak po schodech nahoru, kousek rovně, zahnout vlevo...", tak současně vylézal ze své vyhřáté kukaně a se slovy „Víte co? Já vás tam dovedu..."

     Přišla jsem jen o pár minut později, po pár minutách uvnitř bylo vše za mnou a já se mohla vydat na cestu zpět. Že jsem to zvládla na jedničku, můžete usoudit i z toho, že čtete mou zpověď.

Ale - mám jeden technický dotaz, přátelé:

„Nevíte, jestli se dělá GPS pro pěší?"

d@niela

Komentáře (24)

Zobrazit/Skrýt komentáře Daní, : Eva GPS pro pěší existuje, do mobilu, asi za 2 tisíce. Skvělá věc! Já ti to od "fakanů" zjistím a napíšu, obstarávají u nás oni. Ale, tipla bych si, že v závěrečné fázi jsi už šikovně vyburcovala všechny "strážný anděly", tak je otázka, zda to vůbec potřebuješ? únor 12, 2008 23:17 ano : kolemjdoucí každá GPS se dá použít i pro pěší. Dělám to tak,že si na mapách Seznamu najdu adresu a stáhnu GPS souřadnice. Běžně používám i po Praze. Jedinou nevýhodou je, že některé GPS používají místo minut a vteřin tisíciny minuty, takže se to musí přepočítat. Jo a v Metru to teda nefunguje únor 12, 2008 23:18 Diky Danielo, : Alena P.-H. za uklidnujici opis tve vypravy. Ja jsem si myslela ze muj "orientacni nesmysl" je silne vyjimecny. A hele, nejsem sama...to cleveka potesi. únor 12, 2008 23:28 Jé, já myslela, že to neexistuje... : d@niela A - jestlipak víte, co ta písmenka (prý) zamenají? GPS = Gde, Proboha, Sem? jojo, neexistuje místo, kde bych nezabloudila... únor 12, 2008 23:50 balzám na mou duši, : kiwi je nás víc, nejsem sama! únor 13, 2008 00:18 moje kamaradka Tapi : Polarka to mela vymysleny perfektne. Kdyz jsme nekam sly, tak se vzdycky zeptala mne. "Myvalo, napravo nebo nalevo?" Kdyz jsem rekla napravo sly jsme doleva. Nikdy jsem nezklamala. Jezisi....kdyz si vzpomenu jak jsem tahla partu asi 30 lidi na potlach a skoncili jsme v Nachode.....Taky jsem slysela jedovate poznamky ze zabloudim i v telefonni budce. Jedovate podotykam....dukaz byl, ze jsem zvladla jet sama z Toronta az do Vancouveru. Ovsem....tam nebylo kde odbocit únor 13, 2008 03:24 hahahahahaha : Alena Puntíkovaná no, já sice orientační smysl nemám - ale mám dar ukecávat. Tak jsem jednou na školním výletě přesvědčila celou třídu i s učitelkou, aby se dali úplně opačným směrem, než správně měli. Jedno léto jsem jako studentka pracovala na praxi v Čezu - to bylo moc pěkný bludiště. První den, co jsem tam byla, jsem po nějaké době byla nucena jít na záchod...ten jsem našla, ale už jsem netrefila zpátky, když jsem se dlouho nevracela, tak mě šli hledat a našli mě jak brečím před záchodem, ale v jiném traktu téže budovy. únor 13, 2008 04:31 Když vo orientaci - tak se přiznám, že jsem výhradně hetero!!! : NČ Když ale vo bloudění - tak já zabloudim všude. I tam, kde to vlastně ani neni možný. Naposledy ZASE, už asi po desátý, cestou od metra Háje k jedný kámošce. A aby toho nebylo náhodou málo, tak i pak cestou zpět na metro :-( únor 13, 2008 06:46 Takže když přijedu z provinčního města do velké Prahy : wendy a trefím metrem, a umím i přesednout na tramvaj, jsem vlastně borec. Z vlastního bloudění nebo ztrácení si nikdy hlavu nedělám, jsou mobily a taxíky, a doposud (hned jsem to zaklepala) jsem se vždycky včas našla, nebo byla nalezena. Civilizace je velká věc ! K té GPS pro chodce - kámoš měl fungl novou navigaci, šel do lesa na houby a vzal si ji s sebou. Pak nám vyprávěl, že se mohl do země propadnout, když potkal jiné houbaře a jemu GPS z kapsy napovídala, kudy-tudy, doprava pak doleva... únor 13, 2008 07:46 GPS nemám, : bb pro pěší jsem ani nevěděla že je, ale tu snad ani nepotřebuju, jsem zvyklá vytisknout si předem mapku z netu, fixem zvýraznit trasu a nestydím se rozbalit ji na ulici, případně se doptám. Horší je to s autem, stejný postup, ale pak přijde křižovatka, zařadím se do špatnýho pruhu a už se vezu...Navíc mám ve zvyku,nebo spíš zlozvyku, sama se nějak vymotat, ale jak jedu s někým, tak se prostě vezu a zcela vypnu, takže když pak musím jet sama, tak nevím a zase tisknu mapy. únor 13, 2008 09:06 Líná huba, holý neštěstí ! : mamča Já myslím, že když nás Pánbůh vybavil tak příšerným orientačním smyslem, vykompenzoval to dobře proříznutou pusou. Ve městě nebo na silnici nebloudím, a když jo, tak se zeptám. Ale když mě v lese třikrát otočíte dokola, tak polezu na strom, jestli neuvidím světýlko... únor 13, 2008 09:34 Ovšem, musím dávat pozor, : majda JAK vypadá ten, koho se ptám... Protože zeptat se člověka, co má plné ruce, a jen mi bude povídat, to se nevyplatí. Já ještě potřebuju, aby to hezky ukázal. únor 13, 2008 09:38 ... : bb tak já jsem schopná vstřeba jen odpovědi typu "tamhle za rohem sto metrů rovně a už jste tam", jak začne popis "doleva, 200 m, pak za žlutým domem - mámo, je ještě žlutej, nebo už nahodili tu novou fasátu? no bejval žlutej - tak pak zahněte doprava..." tak jsem vedle jak ta jedle a jdu do trafiky koupit mapku únor 13, 2008 09:46 jejdanánku, vy ste mi udělali radost... : d@niela Nejsem v tom sama! Ale - zas je pravda, že při tomhle "nadání" člověk pozná cizí kraje, cizí lidi... únor 13, 2008 09:47 GPS pro pěší : Míša šíša používají cestovatelé = turisté, a pak taky tzv. "hledači pokladů". Určitě jste už o geocachingu slyšeli nebo četli. http://www.geocaching.cz/news.php Můj orientační smysl je úděsný, jsem na tom jako mamča - jak se mnou někdo trochu zatočí, jsem v koncích. V Praze - tak tam je to pro mě úplná katastrofa. Stokrát mi může manžel vysvětlovat, kde zrovna jsem, a že napravo od nás je tohle a nalevo támhleto, a když půjdu pořád rovně, že dojdu tam a tam, a hned za rohem že je stanice metra... Vše marno, cítím se tam jak na jiné planetě a držím se ho jak veš košile. Trefně to vystihuje rčení místních: "No jo, vidláci v Praze!" únor 13, 2008 10:50 A to si představte, : mamča že s tímhle bloudícím nadáním jsme byly v rodině dvě sestry. V dobách dávno minulých jsme měly tolik drzosti, že jsme spolu sedly do auta, a jezdily BOAS (braně orientační automobilové soutěže). Co my při tom cestování poznaly cizích krajů a vlídných lidí ! V bloudění nám nepřekážel ani šipkový itinerář s buzolou dohromady. Základem bylo dojet do cíle. A tak se občas odehrávaly diskuze, např. na neoznačené křižovatce : "Když jsme jely ráno tam, tak to bylo proti slunci. Tak když teď jedem zpátky, tak bysme měly mít slunce v zádech, ne ?" únor 13, 2008 11:17 já mám velmi dobrou orientaci, : Inka ale také si tisknu mapky ze seznamu, tam když zadáš výchozí a cílovou adresu, tak ti to tam namaluje červeně cestu kudy a ještě popíše trasu. Jinak mám moc ráda mapy a v autě mám vždy mapu Prahy, Čech a Evropy. A když někam jedu, tak mám mapu, kterou potřebuju příslušného stáu nebo města. Asi je to nějaká deformace z realitky, vždy jsem se musela nějak zorientovat a dorazit včas a ještě najít dotyčného člověka a místo co mu jdu ukázat z kastrální mapy. únor 13, 2008 11:40 Mám taky hrozně ráda všechny mapy, : Eva GPS, tištění tras, užívám si "hledání pokladů" (občas to jediné mne, teď v zimě, vykope z domu), ale taky jsem typický přírodní "kochač" (jako Hrušínský z Vesničky", jen tak blbě neřídím). Tak dost často musím vyrážet sama, protože, chtíce se kochat, se nedobrovolně stávám porád "vedoucím turistické výpravy", což těžce snáším, a zubynehty tajím, neb se nepokochám, ale zase mám hrozné zábrany tam ty lidi nechat bloudit Tak stalo se mi,určitě vícekrát, že mnou zvolená "šikovná zkratka" se nakonec ukázala jako dlouhá oklika únor 13, 2008 13:22 Eva : mamča "Je to sice dál, zato horší cesta" (Sněženky a machři) únor 13, 2008 13:43 ... : bb s mapou jo, to se zorientuju rychle a dobře, s mapou jsem king :-)) ale bez mapy jsem dezorientovaná :-) naštěstí nemám zábrany se zeptat, nebo si v nouzi nejvyšší zavolat na eurotel a nechat se nanavigovat, většinou si ale koupím mapu když jedu do města, kde jsem ještě nebyla, tak rovnou mapu, je to rychlejší než si nechat vysvětlovat něco, co stejně nezapamatuju a nevstřebám :-) únor 13, 2008 13:56 Víte proč vodil Mojžíš : Alena Puntíkovaná Židy takových let po poušti? Bylo mu blbý se zeptat na cestu. únor 13, 2008 20:05 Alenko, : skaz to je krásný.Typickej mužskej. únor 13, 2008 20:25 Mapy mám ráda, : Myška a dokážu se podle nich orientovat. Jistou nedávnou dobu jsem měla problém s Prahou, protože jsem nikdy dřív v hlavním městě nebyla, ale po popsání trasy a hlavně po projetí, je to vlastně brnkačka. Od té doby jsem byla v Práglu mockrát, a je to v pohodě. Můj ex dokáže zabloudit všude, i v Českých Budějovicích, kde jsme kdysi spolu byli, a kde je ve městě na rovině orientační bod jako hrom, totiž hotel Gomel (nebo jak se vlastně teď jmenuje - název je z doby předsametové). únor 14, 2008 09:10 teplous : lukas schon kokoti březen 11, 2008 12:09

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment