Úplně nejlepším rybářem však byla Chorvatova manželka. Každý den vyplouvala na pramici daleko do moře, kam spustila takovou drátěnou klec naplněnou obrovskými pecny bílého chleba. Večer se pak na místo označené bójkou vracela a vyndávala úlovky. Někdy tam neměla nic, někdy třeba jen jednu rybu, jindy ryb víc. Když odtamtud jednou vytáhla obrovskou chobotnici, seběhli jsme se kolem ní jak malé děti.

     Chorvatka chobotnici zabila a poměrně složitě vykuchala a očistila. Pak s ní snad desetkrát vší silou uhodila o kamenné molo. Následně nám vylíčila, že tato procedura je nutná pro to, aby maso bylo měkké. Pokud by se tak neučinilo, pokrm z chobotnice by byl tuhý a nevalné chuti.

     Když Chorvatka viděla naše zaujetí a jak si chobotnici fotíme, nabídla mé ženě, ať si ji taky podrží a nechá se s ní  vyfotit. Odskočila  od ní, jak kdyby byla napuštěna kyselinou sírovou a s naprostým zděšením se snažila Chorvatce vysvětlit, jak se jí to ekluje. (Však znáte ty horrory o obrovských krakaticích, ne? Mohla snad věřit tomu, že chobotnice náhle neobživne, neovine ji svými chapadly a chtíc pomstít malého Nema, nestáhne ji do moře?).

    Žena se jen smála a odcházela...  ale jak se při chůzi ta chobotnice rozkývala, tak se Chorvatce omotávala chapadly kolem nohou a ještě po smrti se jí přísavkami přicucávala na holou kůži.

     Při představě, že by to samé chobotnice dělala jí osobně - v případě, že by si ji bývala byla pochovala, pokoušely se o mou milenou mrákoty a husí kůži měla snad i na očních víčkách. Nakonec jsme si jednu takovou malou chobotničku objednali v jedné restauraci a asi s ní nikdo nemlátil o molo, protože maso bylo tuhé a nedobré. Takže posloužila akorát pro jedno foto a skončila v útrobách loudící potulné kočky. A abychom svým gurmánským touhám učinili zadost, koupili jsme si na tržnici ryby a ugrilovali je s tím vším zeleným kořením vůkol a chvalořečili moře jako vynikající zdroj obživy. Akorát, že nebýt jiných, tak my bysme tam chcípli hlady.

A ještě jeden citát na závěr, tentokrát od Jerome Klapka Jerome: „ Můžeme mluvit o citech, pokud je nám libo, avšak žaludek je jediným skutečným sídlem blaženosti na světě."

Axl Paulsen

UPOZORNĚNÍ -

Soutěž trvá do 17. 2. 2008. Prosím, texty posílejte na adresu:    

redakce - zavináč - kudlanka.cz

díky, d@niela

Komentáře (32)

Zobrazit/Skrýt komentáře perfektně napsané, Axle! : Tina Jestlipak jste tam pak vůbec nějaké ryby jedli? Nebo zas až doma? únor 12, 2008 01:01 misi siso : mura dobry, akorat se ti tam obcas pletou rody únor 12, 2008 08:02 to nějak nechápu - : ivanka a zjistili jste nakonec, na co a jak chytali? Mj. co jste tedy celou dobu jedli? Hezky po hospodách? únor 12, 2008 09:07 pěkný : toulavej . únor 12, 2008 13:41 Axle, ty s náma nemluvíš? : ivanka únor 12, 2008 13:45 Ježkovy zraky! Samozřejmě že mluvím! : Axl Muro, rody Kudlanka už opravila. únor 12, 2008 14:26 Tino, : Axl ryby jsme tam jedli, ale pouze kupované. My jsme kromě Nema nechytli ani čudlu. únor 12, 2008 14:27 Ivanko, nemrač se :-) : Axl 1. Ivanko, na první stránce je to úplně dole napsaný (poslední větička) - Chorvat chytal na olihně. Jenže nám ty olihně byly prd platný, jak vyplývá z následujícího textu 2. Jedli jsme, co se dalo - samovýroba suroviny koupené na tamních trzích a v obchodech. Každý večer jsme grilovali: kuřata, ryby, zeleninu. Přes den se nevařilo, protože jsme tam ujížděli na vynikajících chlebech (bílý, černý s drcenou pohankou, kukuřičný,... desítky druhů a každý nějak zvláštní) s ještě vynikajícím voňavým žluťoučkým máslíčkem (ne jako ta bílá hmota ála Ceres u nás). Na ten jejich chléb a máslo s nostalgií vzpomínám. Na jakékoliv případné další otázky odpovím, jak jen to bude možné. Bohužel tu nejsem 24 hodin únor 12, 2008 14:34 díky moc, : ivanka no, já taky se snažím všude ochutnat tamější jídlo. Někdy je to dost nebezpečné, nebo to minimálně hraničí s nebezpečím. Ale - přeci nebudu jako Amíci jíst všude jen burgry . Osobně se těch potvor dost bojím, když se mi stalo, že jsem se dostala do "úzkého" kontaktu, s některým mořským obyvatelem, vždy jsem byla vyděšená a málokdy to dopadlo v můj prospěch. Párkrát mě požahala medúza, v Chorvatsku jsem si šlápla na ježka... Inu, jsou lidi, kteří mají trošku smůlu. Ale také jsem vídala rybáře. A nemáchali jen pruty. Nechápu to, snad těm rybám slibují nějaké úplatky únor 12, 2008 14:36 Ježci jsou mrchy : Axl Bráchově přítelkyni se píchl do palce u nohy dokonce skrz podrážku boty. Měla s tím problémy ještě půl roku po návratu od moře. Takové ty boty do vody, jak se tradičně prodávají, nejsou proti ježkům odolné, chce to pořádnou tvrdou podrážku. Syn byl vloni v Bulharsku a měli tam v moři taková kvanta medúz, že se radši po celou dobu koupali jen v bazénu. únor 12, 2008 15:32 Ivanko, : Míša šíša jak sis ošetřila popálení od medúzy? Slyšela jsem, že to může být dost nebezpečený a v krajním případě i skončit smrtí. únor 12, 2008 17:08 Axle, : Bara knizku Provance o ktere se zminujes na prvni strance jsem cetla a hodne jsem se nasmala. Je to tak senzacne napsane, ze si zive pred sebou predstavuji popisovany dej i osoby. Mam koupeny druhy dil, uz se tesim. Urcite i ty mas spisovatelsky talent. Zdravim únor 12, 2008 17:11 měla jsem zážitky dva - : ivanka tedy s medúzama. Byla nějaká bouřka a ta je přihnala k pobřeží, takže bylo přemedúzováno. Ale lidi mezi nima plavali, nikdo nic neříkal... Tak jsem tam vlezla taky. A najednou šílenej bodanec. Zařvala sem, vylítla z vody a měla jsem takový kulatý červený "něco" na noze, tedy vypadalo to jako spálenina, trošku vystouplé. Hrozně moc to pálilo... Jedna paní, co byli na dece vedle, už si vůbec nepamatuju národnost, jen vím, že jsem jí nerozuměla, mi na to dala kapesník, na který kydla kus jogurtu... Brečela jsem bolestí, ale opravdu to pak přestalo. Ten jogurt jsem si na to pak dávala ještě druhý den, a to už bylo dobré. Jo, a připojuju se k Báře, je to opravdu moc hezky napsané! únor 12, 2008 18:40 teď jsem si uvědomila, : ivanka že jsem napsala jen ten první . Já se totiž medúz napřed vůbec nebála. Jen mi to přišlo dost eklhaft, ten bleděmodrý nebo růžový sliz. Ale ve vodě se mi líbily a jen tak kolem vířily, a vůbec nepálily. Takže ten první zážitek byl docela zajímavý. Horší bylo to druhé, protože do té doby jsem vůbec nevěděla, že by ten sliz mohl někomu nějak ublížit. No, pak jsem se dozvěděla, že jich je až 8 tisíc druhů a celý jeden tisíc jich je velice nebezpečných. To je ale taky všechno, co o nich vím, od té doby se už kolem sebe v moři pořádně rozhlížím... ................ únor 12, 2008 18:59 ... : bb hezký počteníčko únor 12, 2008 21:28 hele, Axle, a už jste někdo něco někdy : kiwi ulovil, chytil atd.? únor 13, 2008 00:19 ještě jedno - : kiwi moc se mi líběj ty citáty o kuchaření. Dík. únor 13, 2008 00:22 ... : Aknela Někde jsem slyšela, že když vás žahne medůza, tak by vám to požahnuté místo měl někdo počůrat...prý to funguje. únor 13, 2008 06:11 Báro, : Axl knihy od Petera Mayle jsou opravdu nádherné. Píšeš, že máš koupený i druhý díl, ale on už napsal dokonce i třetí. Takže jak to jde za sebou: Rok v Provence, Navždy Provence! a Znovu Provence. Právě v tom posledním díle se zmiňuje o těch námořnících z Marseille. No a pak také ještě napsal takovou tlustou knihu o všech půvabech, zajímavostech a zvlášnostech tohoto kraje s názvem Provence od A do Z. Jestli se ti tedy první díl líbil, tak doporučuju koupit i všechny ostatní. Je to pastva pro čtenářovu duši a zároveň mučení jeho útrob (to když autor popisuje všechny ty kulinářské hody, co tam zažil) Děkuju za to ocenění únor 13, 2008 09:02 kiwi, : Axl já můžu chytit leda tak rýmu, ale brácha rybaří a u českých rybníků se mu občas povede i něco ukořistit. Ale vzhledem k tomu, že je útlocitný a nedokáže rybu zabít, tak pokud s sebou nemá nějakého kolegu vrahouna, tak chycené ryby pouští zpátky únor 13, 2008 09:09 Všem : Axl moc děkuju za pochvalu, mám z toho radost. Přeju krásný den! únor 13, 2008 09:10 ... : bb nevím už kde a zda to byl seriózní zdroj, ale četla jsem, že na popálení medůzou rozmačkaná rajčata... ? únor 13, 2008 09:19 teď snad je vyvinut nějaký krém - : ivanka když se tím namažete před vstupem do vody, tak prý se stanete pro medúzy nechutným. únor 13, 2008 10:14 nojo, : ivanka ale co to asi stojí, kolik se toho spotřebuje, a jestli se člověk nestane nechutným i pro ostatní. Asi to bude takový repelent pro mořský potvory. únor 13, 2008 10:15 mě taky požahaly, ale nebylo to zas tak strašné - : majda ale našla jsem tohle: Po popálení medúzou člověk pociťuje silnou palčivou bolest a kůže v místě popálení začervená. Může dojít i k celkové reakci s dušností a mdlobou. Některé druhy medúz totiž mohou způsobit silnější otravu. Základem první pomoci je, abychom vše, co zůstalo na kůži, odstranili, například hrstí vlhkého písku, aniž bychom se kůže dotkli rukama. Omdlí-li postižený, uložíme ho do stabilizované polohy, na boku nebo poloboku, kdy spodní ruku má za zády, horní pod hlavou nebo vedle hlavy a nohu na téže straně pokrčenou v koleni. Vyhledáme lékařskou pomoc. Máme-li antihistaminovou mast nebo gel (např. Fenistil), můžeme ji na popálené místo aplikovat. Uleví bolestivému otoku. Takže ono to fakt asi může být dost zlé. únor 13, 2008 12:18 asi mimo mísu: : korčagyn P. ale díky za typ na báječný čtení, mám tu první, další si seženu. Mj. ty jsi byl už někdy v Provence? Plánuju to na letošní rok. únor 13, 2008 16:58 joo, je tam nádherně : ivanka únor 13, 2008 17:00 ... : ivanka únor 13, 2008 17:01 je tam fakt nádherně.. : ivanka ................... únor 13, 2008 17:03 OK, tak to se mi nepovedlo : ivanka únor 13, 2008 17:04 Korčagyne P., : Axl V Provence jsem nebyl, ale před několika lety na severu Francie, v městečku Clerval. I když to bylo pracovně, jednalo se o zážitek, na který se nedá zapomenout. Tvůj plánovaný výlet do Provence ti můžu jenom závidět Tak si to užij! únor 14, 2008 08:59 Ivanko, : Axl to jsou krásné obrázky. Kde jsi je objevila? Předpokládám, že to nejsou snímky z vlastní dovolené. Nebo jo? únor 14, 2008 09:01

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující