"Již řadu let, pokud s manželkou přijedem do ČR, se divíme jak to s odpadem vypadá. Do popelnic se hází všechno páté přes deváté. Nikdo nemyslí na ovzduší a jen jsou líní třídit. V Německu jsou  řadu let u každého domu čtyři popelnice/nádoby na odpad:

Zajímavá tři slovíčka. Hodně z nás je známe v různých řečech světa... Ale dodnes nemám jasno (po dvacetiletém manželství a pár přítelkyních) a pořád jsem úplně vedle. V čem?  Rád bych věděl, jak tohle vyznání chápou ženský (manželky, milenky, přítelkyně) , tedy co to jednoznačně pro ně znamená, a v tom případě i návod, určení, jak to mají používat chlapi (manželé, milenci, kamarádi). 

Poslední komentář "mamči" - viz níže - mi připomněl jednu scénku z mého života: byli jsme s dětmi a ještě dalšími známými u moře. Krásné počasí, krásné okolí, všechno jak vymalované, pohoda vůkol. A vtom ke mně přiběhla nafučená Lenka s dotazem: "Mami, prosím tě, honem mi řekni nějaký norský nebo švédský město!" Nechápala jsem:

Když tak čtu některé příspěvky a zamyslím se nad nimi, tak mě docela jímá hrůza. Proboha, kam jsme se to dostali? V době, kdy za nás pracují stroje a my bychom se měli v poklidu věnovat zábavě, rodině, výchově dětí a podobně - končíme zhusta u psychiatra. Jak je tohle možný? Proč k tomu došlo?

Ahoj Kudlanko, šla jsem si  koupit - nebo spíš se jen podívat do Hortezu na nějaké pořádné botasky  - a místo prodejny se sportovním vybavením jsem našla  solnou jeskyni. A docela mě to zaujalo. Vešla jsem dovnitř, vonělo to tam solí a jódem jako u moře a ještě trochu víc, ale bylo to příjemné.

Ahoj Kudlanky a Kudlánci, určitě jste i vy dostali ty níže přiložené fotografie... Nejprve jsem se na ně jen tak s úsměvem podívala a pak se zamyslela: ano, je na nich  zachycen setsakra průšvih, nechtěla bych být v kůži té ženy... Ale zase se říkám - musíme vždycky reagovat jen křikem, brekem nebo nadáváním? Hysterickým rozčilováním?

Co bylo dřív – vejce, nebo slepice...?  Nechci nikomu (žádné) sahat do svědomí, ale: která jste opravdu – ale ooooopravdu  - nehodila očkem, pozadím či koketním slovem po ženáči? Případně se nenechala obloudit těmi neskutečně účinnými slovíčky „Má žena mi nerozumí“?

Bylo to právě na Karolinu, když jsme se s Pavlou rozhodly, že Kudlanku pošleme do světa... nu, do světa - do toho virtuálního, na internet. Pavla, nesmírně šikovná a vstřícná (k mým neustále se měnícím nápadům), našla server, kam bylo možno Kudlanku umístit, vybraly jsme šablonu - a ona pak - seč jí sily a schopnosti umožňovaly - se snažila vyhovět mým představám.