|
Úterý, 04 červenec 2023 |
 Náš potápěčský tým v počtu dva plus řidič člunu, asistoval 14 dní při hlubokém brodění tanků po dně řeky Labe v Nučničkách u Litoměřic. Šířka brodu asi 100 m, hloubka 5 m. První den všichni členové posádky tanků stáli na břehu a probíhala ukázka záchrany tanku. Tank zastavil uprostřed řeky, z vody trčel jen jakýsi úzký komín, který zajištoval posádce přísun vzduchu. Pak začala naše akce... |
|
|
Pátek, 30 červen 2023 |
|
Na vojně jsem byl ženijní potápěč. Při
plavání pod vodou na 50 m na jeden nádech, jsme byli instruktorem
upozorněni, že se doporučuje maximálně 7-10 hlubokých nádechů a výdechů. Jinak
může dojít pod vodou k bezvědomí. Bezvědomí (fakt ne alkoholické) mě
potkalo v Mělníku, při výcviku v bočním rameni Vltavy, kde zrovna vykládali šífaři
zboží dovezené z Hamburku. Byl jsem ve vodě, na sobě skafandr, boty s
olověnou podrážkou, těžký olověný opasek a na zádech láhev se stlačeným
vzduchem. S břehem jsem byl spojen provazem
a telefonním kabelem.
|
|
|
Středa, 28 červen 2023 |
|
Šel jsem v roce 2017 s asi padesátičlenou partou milovníků hry na
heligonku na Rozsutec. Mnoho lidí tvrdí, že Velký Rozsutec je nejhezčí vrchol
Slovenska. Když k tomu přidáte úchvatnou výstupovou cestu po lávkách a
žebřících úzkými kaňony Jánošíkových dier, dostanete překrásnou túru, kterou by
byla velká škoda opominout. Cestou nahoru nás jeden šohaj hrou a zpěvem
doprovázel. Kamarád mi z té tůry udělal
krátké video. Culím se, protože onen šohaj zpíval dost košilatou písničku.
|
|
|
Úterý, 27 červen 2023 |
 Tak – zase mám pro vás jednu „lahůdku“; doufám, že tohle, co vám píšu, jste ještě nevěděli. Rok starých Egypťanů se dělil na tři roční období po čtyřech měsících, které získaly své názvy podle náboženských svátků typických pro ten či onen měsíc a z nichž každý čítal třicet dní, zbylých pět kalendářních dnů bylo věnováno svátkům rozličných božstev. Ve starších středověkých kalendářích můžeme někdy najít u některého dne zkratku D, Dies či Di.Eg., což znamená, že jde o takzvané Dies egyptiaci, egyptiacus, aeger, mali. |
|
|
Čtvrtek, 22 červen 2023 |
 Následující příběh se započal v roce 1944, ve druhé světové válce. Ale nebojte, není to nic smutného, nic ošklivě válečného, ale naopak. Tehdy našel jeden americký voják malinké štěně, drobnou jorkšírku, v liščí noře v džungli na Nové Guinei. V táboře ji pak prodal za dvě australské libry desátníku Billovi Wynnemu. Dvoukilová psí holčička následující dva roky „svého“ vojáka ani na chvilku neopustila. Krmil ji, spala s ním, neopustila ho ani při dvanácti leteckých či námořních záchranných či foto-průzkumných misí. |
|
|
Pondělí, 19 červen 2023 |
 „Honzo, proboha, mám průšvih, neumíš náhodou otvírat zámky? Já jsem si zabouchnul, v troubě mám kuře a za chvíli čekám Lenku.“ Přiřítil se k nám s očima navrch hlavy onoho sobotního dopoledne sousedovic syn Lukáš. Je to asi tak deset let zpátky, Lukáš studoval, byl akorát na prahu plnoletosti a se svými rodiči obýval malý domek s podkrovím kousek vedle nás. Znal jsem ho už pěkných pár let, a ačkoli byl mezi námi značný věkový rozdíl, nějak jsme si padli do noty a on se mi občas svěřoval se svými klučičími starostmi. |
|
|
Pátek, 16 červen 2023 |
 Ach jo, zas jsem to nezvládla včas... Včera, jako teď už třetí den, byla nádherná bouřka. Vitr láme stromky a kosí kytky, voda se z nebe lije v proudech a je 95 % vlhkost. Jo, jako když pod ručníkem inhalujete. Celý den. V domě je klimatizace - takže vstup ven je "na vlastní nebezpečí". Je tu báječně, ale přizpůsobit se je dost náročné, zvláště je-li člověk navíc ortodoxní sůva jako já ... mj. teď jsou tu čtyři ráno. Taky tu pomalu začíná období hurikánů. Takže kudla dnes vyjde až zdejší ráno. :-) |
|
|
Středa, 14 červen 2023 |
 Většina lidí časem dospěje (nebo snad doroste?) do doby, kdy vzdá snahu udržet si původní chrup, a vymění ošoupané tesáky za krásné a úhledné zoubky od stomatologa. Není to vždy jednoduchý proces a ne vždy se to povede na poprvé. Ale když už pak "tam vlezou a tam si dobře sedí", jakoby člověk dostal pár krásných let navíc. Minimálně je to super na úsměvy. Teď je situace díky pokroku o hodně lepší, ale vzpomínám na zážitky mého táty... |
|
|
Tak zas něco z mé floridské mučírny. Napřed si vám ale postesknu nad tím, jak jsem nepoučitelná. Docela bych brala, i kdyby se v tom posledním slově minulé věty vyměnilo "č" za písmenko "ž". To by se na mne taky hodilo. Ale napřed o kudle. Abyste byli v obraze: už hodněkrát se mi stalo, že jsem napsala článek (píšu ho nejprve ve wordu a pak překopíruju do administrace kudlanky), a pak jsem nějak někam blbě šáhla... a všechno to mé dosavadní snažení v nejtemnějších končinách ztraceno jest. 
