Lidé nejsou neomylní, ale že bychom nutně museli slavit lidské omyly, to snad ani radši ne. Jistě má každý z nás i takové, na které by rád zapomněl.  A právě omyly v kalendáři mají 30. února svůj den. Ale nojo… Tak holt se slaví o den později, prvního března. Slaví se už setsakra dlouho - koukněte jen na osmaosmdesát výročí - od 1910. Připomeňte si těch pár zajímavých dnů. Skoro se divím, že tento den nevzešel z dílny Járy Cimrmana.

Židovské anekdoty možno považovati za lidovou poezii. Tak jako neznáme autora ruských bylin nebo srbských zpěvů bohatýrských, arabských pohádek a středověkých legend, tak neznáme původce židovských anekdot. Pokoušíte-li se udat nějakou novou židovskou anekdotu osvědčenému znalci, nedožijete se zpravidla úspěchu. Znalec vyslechne vaše vypravování se zachmuřenou tváří, neodmění vás smíchem, jak by se slušelo, ale mávne opovržlivě rukou a řekne: „To je staré."

Jak zajisté všichni dobře víte, dopisovatelka Kudlanky, milá DEERES, má velký přehled. A kontakty. Všude možně. Jedině proto se jí podařilo kontaktovat ty správné lidi, aby z nich posléze vymámila následující záznam z jednání obce Horní Bříza, české obce, která se odhodlala požádat o dotaci na vybavení místního Domova seniorů.

Nemocnice. Nemusí být ani na kraji města. Pokoj, v pokoji postel. Přítomni: pacient a sestřička. V posteli ... No, asi takhle: "Sestřičko, prosím, polibte mne..." "Ale ne, pane Novák, nemůžu!!!" "Sestřičko, moc vás prosím, udělejte to..."

Nevím, asi je to jen milý spam, ale současně je to velmi vtipné. Jeden mládenec se chtěl stát zaměstnancem společnosti Google. Mimo jiné mu byly předloženy otázky k zodpovězení. Jeho velmi vtipné odpovědi mu sice nepřinesly žádné body ze zkoušky, ale i přesto byl do firmy Google přijat. Ano, někdy stačí mít "za kloboukem"...

Poznání ověřené všedním životem se koncentrovalo do přísloví - do několika slov, která jsou stručná, jasná, ale mají velký přesah. Pro snadnější zapamatování má často podobu rýmovaného dvojverší, jsou součástí naší lidové slovesnosti. Zkusíme si proto dnes zas trochu nabudit své mozkové buňky, co říkáte? Už třikrát jsem vás příslovími potrápila, pokaždé jste to úspěšně zvládli - takže si dáme zase repete a trochu si je občerstvíme ... 

Je jich strašně moc, ani je tu vypisovat nebudu, určitě byste sami hned z fleku aspoň deset "lásek" vyjmenovali. Ale ta, kterou vám dnes představím, je jedna z nejběžnějších, vlastně - bude řeč o dvou... Takže: rozdíl mezi sexuálními potřebami muže a přáním ženy mě vždycky ohromoval. Dnes v noci, v posteli se svou ženou, mi teplota rychle stoupala. Když jsem se pokusil tento stav zužitkovat, žena mně zastavila a řekla: „Ne, lásko, já se dnes zrovna necítím dobře ...“ Pak dodala:

Čeština je úžasný jazyk. Je pro cizince velmi těžká, ale my, co ji máme jako řeč rodnou, ji můžeme jen a jen obdivovat. Například ta naše kouzelná přísloví, co je v nich životní moudrosti… Dnes si přečtěte zajímavost o některých rčeních. Mj. víte, co přesně znamená slovo “rčení”? Je útvar lidové slovesnosti, krátká průpovídka vyjadřující určitou životní zkušenost, např. „Nechá si pro krejcar koleno vrtat“ či „má obě ruce levé“.