Lidová moudrost je oblíbeným výrazovým prostředkem pro svou stručnost, srozumitelnost, jednoduchost a v některých případech také vtipnost. přísloví je produktem lidové filozofie, životní empirie a moudrosti. Jeho účelem má být názorné ponaučení, varování nebo eventuálně pokárání. U letošních maturit neznalost českého přísloví málem připravila stovku studentů o klid.

Odpověd psychologa v poradně: Vím, proč jsi stále poslední dobou sama. Občas sice někoho máš, ale stále to není to pravé, viď? Důvod je prostý. Z posledních terénních průzkumů sociologů vyplynulo, že 95% dnešních dívek by si vybralo chlapce, který je galantní, slušný, hezký, milý, vhodně oblečený a nemluví sprostě. Problém je v tom, že chlapec, který je galantní, slušný, hezký, milý, vhodně oblečený a nemluví sprostě, již většinou chlapce má.

Zavedu vás na chvilku do časů babiček, kdy život plynul pomalu a harmonicky. Ano, to se nám tak zdá, to nám tak připadá - v současném shonu... Ale kdo ví, jak náš současný život jednou bude připadat vnoučatům, či spíše pravnoučatům... I když - to, co stihly ženy před stem či dvěma sty léty - to my jednoduše stihnout nezvládneme. A hádejte proč? (to berte jako první hádanku :-)))

Začalo to tou "věcí č. 2", kterou jsem našla, podvědomě nějak si vzpomněla, že jsem to snad kdysi dávno na něco používala - jenže: dávno tomu, pradávno... Taky vím o té trojce, co je zač. To se používá ještě dnes, naopak si myslím, že docela často. Ta čtyřka? To nemám šanci uhodnout. A co vy, vzpomenete si? Každopádně - nehledejte tentokrát nic ve vyluštění, je to jen a jen na vás :-)))

Tak zas něco pro bystření mozkových závitků - tentokrát to je všehochuť, takže může zabodovat každý - alespoň trochu... Abych pravdu řekla, já věděla správnou odpověď jen na tři otázky. Nejspíš budu muset víc číst nějaké ty magaziny a ne jen sledovat televizní čtyřiadvacítku, případně ostatní "politický cvrkot". Jednak poslední dobou už přestává být zcela zábavným, druhak je čím dál tím méně zajímavý.

Jde starší muž lesem, když uvidí na cucky rozstříleného chlápka. No nic, pokračuje v procházce a opodál z potoka vyčnívá utopená žena. Po pár metrech najde roztrhaného chlapce, a u cesty plačící děvčátko. "Co se ti stalo, holčičko?" ptá se soucitným hlasem chlápek. "Tatínka mi zastřelil myslivec, maminka se utopila, když se šla napít, bratra mi roztrhal medvěd..." škytá holčička.

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem. "Tak co to bude, chlapče?" ptá se řezník žertem. "Chtěl bys masíčko?" "Haf!" štěkne pes. "Hm," přikývne řezník. "A co to bude? Játra, slanina, roštěná..." "Haf!" přeruší ho pes. "A kolik té roštěné chcete? Půl kila, kilo..." "Haf!" oznámí pes. Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze.