MÁLEM... Málem jsem se zamiloval. Ta holka byla nádherná. Představte si dívku svých snů – přesně tak vypadala. Měla na sobě jen bikiny a tak jsem z blízkosti své deky a zpoza soukromí tmavých slunečních brýlí mohl její úžasné tělo vychutnat v celé jeho dokonalosti. Jenže potom promluvila. Mluvila se svými kamarádkami o nějakém Martinovi, a taky o Filipovi, o Martinovi ale víc.

Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu.  Jeho dílo je jedním z nejpřínosnějších básnických počinů devadesátých let 19. století - často je označováno za nejčistší projev české dekadence.

Konečně zapršelo... Nemohla  jsem na zahradu, abych nerozšlapala cestičky a dosetý trávník. Místo toho jsem sáhla po knížce, kterou jsem kdysi dostala od mámy k vánocům a ještě týž večer jsem ji přečetla. Její děj se odehrává v sedmdesátých letech, ale  klidně by se mohl odvíjet dnes. To by ovšem příběh by byl asi drsnější, krvelačnější a bylo by v něm plno sexu.

Nejen pro krásu kvetoucích stromů je od nepaměti nazýván květen měsícem lásky. Jak jinak -  k lásce patří milostná poezie, i když dnešní mladí už ji moc nepěstují. Ale možná je to jen mé zdání, když už tolik let má Nedělní chvilka poezie absence...  Nezbývá mi tedy než vás pozvat na "Čtvrteční chvilku poezie" - na malé setkání s krásou milostných "Veršů psaných na vodu", i když nejsou vždy o lásce naplněné. Ale i to k životu patří...

Když jsem se před lety vdala a přestěhovala jsem se z centra Prahy ke koruně Slapské přehrady - vůbec jsem netušila, kde to vlastně jsem. Nikdy jsem nebyla ani tramp, ani skaut, moje příroda se sestávala z petrželové nati v misce s vodou a andulky, která sice nemluvila, ale zvonila jako tramvaj.

"Přicházela jsi blíž a blíž, menší a menší. Viděl jsem tě celou. Zem otřásla se, na tvůj kříž zavěsila se tíha má. A hlavou ve hvězdách ještě, pod koleny cítilas nedočkavý svět. Menší a menší. Do vlasů zapletlo se ti vlhké listí. Nad tebou od obzoru k obzoru tvůj odložený závoj vlaje, nesmírný mléčný stín, ty dechem nyní změřitelná..." psal František Hrubín.  Ale - to byl muž... Wendy nám přiblížila pohled žen:

V pondělí 16.4. se v Praze v pasáži Černá Růže sešli zpěváci, herci a další přátelé, aby popřáli hodně štěstí Jarku Šimkovi a jeho novému CD „Vůle“. Šimek představil tři písně, největší ohlas měla právě ta titulní. Jako host vystoupila zatím poměrně neznámá, ale velmi dobře znějící Zuzana Nová s písní Malade. Její zpěv má velkou budoucnost.