Dnešní hádání bude trochu jiné. Chtěla bych vám připomenout jednu známou,  velice milou paní, kterou - jak jsem přesvědčena - všichni známe - alespoň "tak trochu". Většina z nás se dozajista setkala s jejím dílem. Ne, myslím, že každý, protože - ale nebudu už víc napovídat....  Budu ráda, když si  - právě dnes - na ni vzpomenete...

Složil hlavu do dlaní, bědoval nad svým nešťastným osudem a ponořil se do palčivých vzpomínek na Lilitiny nezapomenutelné a nezachytitelné půvaby, když tu najednou, jakoby zprostřed snu, zaslechl Lilitin veselý jásavý smích, jenž pronikl jeho srdcem jako pozdravení jara.  S nadějí se ohlédl za tím smíchem...   

A je tu další díl nádherné učebnice, kterou by si měla poctivě a pečlivě prostudovat každá ženská. A ty, co "šláply vedle", ty by z toho měly nejspíš skládat zkoušku. Někdy si říkám: jak je to možné, že se to všechno tak opakuje? Jen snad - měla-li bych stupnici milostných průserů limitovat od jedné do dvaceti, tak některé se proberou na pětce, jiné na patnáctce a ty další - těm ani stupnice nestačí...

"Láska. Posvátné i hrozné jméno! Láska, ano, i Bůh to tak řekl: milujte se navzájem! A já tě miluji, Lilith, nevýslovně milovaná Lilith, jak já tě miluji! A jak tě mohu nemilovat? Jsi spanilá a půvabná, půvabná, stotisíckrát půvabná! Nyní už vím, že láska je duší všech věcí - to láska vnuká ptačím hrdélkům sladký ševel vánků a pramenů...

Dostat se na koncert Hany Hegerové je záležitost vyžadující obrovské úsilí, její recitály bývají beznadějně vyprodány během pár desítek minut. První dáma českého šansonu paní Hegerová vystoupila na třech festivalech letošního léta. Navíc šlo o zcela netradiční místa pro její představení.

Adam přišel za svítání a toulal se okolo pramene. Čekal, až se Lilith konečně objevila, okrášlená kvítím a tisícerými půvaby. "Ty tedy navrhuješ, abychom šli do těch tvých vychválených míst?" prohodila Lilith nedbale.  "Ó ničemu nepodobná Lilith, chvála je pouhý zvuk, musíš vidět na vlastní oči ty okouzlující háje, prameny jezírka, abys pochopila nekonečnou nádheru ráje!"

Lilith seděla u pramene, poslouchala jeho křišťálovou hru a hleděla do hvězdného nebe nad rájem. A ohnivě planoucí náruče hvězd opájely její srdce tajemnou touhou. Lilith, opilá hvězdami, usnula v květinách a probudily ji pak milostné trylky slavičí.  Snově nádherné a půvabné zrodilo se svítání a rozestřelo se nad rájem, opřádajíc i tu sebenepatrnější kapičku němým kouzlem třpytu a barev.

Když stvořil Bůh nebe i zemi, všechny živočichy i rostliny, vzal kus hlíny zpod nohou jednoho zvířete a stvořil člověka. Stvořil ho proto, aby se člověk obdivoval jeho vznešenému dílu a velebil jeho jméno. A za příbytek mu dal ráj. Sotva Adam procitl, žasl nad božími zázraky.