Můra, jinak  „Pan Mooray Goldwein“, náš pidičokl, má "osobního" pana doktora. Dostává od něj psaníčka, adresovaná jemu konkrétně, na obálce má vždy nějaký líbivý obrázek - nu, je jednoznačné, že pan veterinář umí. Můrova nevlastní maminka (a má vlastní dcera Lenka) nyje, div že i nevrká - a platí a platí.

Když mi bylo náct a možná i lehce přes cet, smála jsem se  mámě, jaké se jí líbí písničky. Podle mě "z roku raz dva". Byla jsem přesvědčená, že já určitě budu pořád držet krok s dobou a po písničkách, které jsem poslouchala tenkrát, za pár let ani nevzdychnu.

"Pojď se mnou na dýzu," vyzvala mě ségra. "Ses zbláznila? Nejsem zvědavej na odrhovačky od ABBY," odbyl jsem ji. "Pojď, někoho ti ukážu, nebudeš litovat," lákala mě. "Na ty tvoje splašený kámošky jsem zvědavej ještě míň než na ABBU," odpověděl jsem. "Brácha pojď, tohle jsi ještě neviděl!" A tak jsem šel. Poblázněné kámošky švitořily a hity od skupiny ABBA mi rvaly uši.

Martin zvolna procitl, snad ho probudily nějaké hlasy. Šíleně ho bolela hlava a cítil nepříjemné mravenčení po celém těle. pokusil se otevřít oči, ale viděl jen rozmazané siluety v bílém pokoji. Všechno bylo přikryto šedým závojem mlhy. Kde to jsem? Dva hlasy k sobě velmi naléhavě mluvily. 

MÁLEM... Málem jsem se zamiloval. Ta holka byla nádherná. Představte si dívku svých snů – přesně tak vypadala. Měla na sobě jen bikiny a tak jsem z blízkosti své deky a zpoza soukromí tmavých slunečních brýlí mohl její úžasné tělo vychutnat v celé jeho dokonalosti. Jenže potom promluvila. Mluvila se svými kamarádkami o nějakém Martinovi, a taky o Filipovi, o Martinovi ale víc.

Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Přední český dekadent a představitel českého symbolismu.  Jeho dílo je jedním z nejpřínosnějších básnických počinů devadesátých let 19. století - často je označováno za nejčistší projev české dekadence.

Konečně zapršelo... Nemohla  jsem na zahradu, abych nerozšlapala cestičky a dosetý trávník. Místo toho jsem sáhla po knížce, kterou jsem kdysi dostala od mámy k vánocům a ještě týž večer jsem ji přečetla. Její děj se odehrává v sedmdesátých letech, ale  klidně by se mohl odvíjet dnes. To by ovšem příběh by byl asi drsnější, krvelačnější a bylo by v něm plno sexu.