Jsem na chalupě, horní louka je jeden květ. Ke „Kulaté bábě“ na kus řeči i stopečku jeřabinkové se dá jít i lesní cestou. A tak tam klábosíme, vedem řeči, usrkáváme jeřabinku, když jednou Álojs z protější stráně zvedne ruku a zabručí:

Jaro svádí ženy k mnohým neřestem. Každý rok se opakuje stejný scénář v různých odstínech. Popadne mě touha po červený rtěnce, lodičkách na tenkým podpatku a novým spodním prádle. Lodičky mě už z důvodu postupného rozkladu obratlů mé ubohé páteře přecházejí. Bolest je prostě silnější než já.

Milé Rybičky a Rybové, máte na to, abyste zhmotnili své sny! Navzdory úspěchu a štěstí, které vám tento rok nabízí, přináší však v jeho finále Jupiter varování. Nenechte se unést přílišnou závratí ze své oslnivosti a zachovejte skromnost.

Jsou místa, kterým se rozumný člověk už zdálky vyhýbá: radioaktivní skládky, státní úřady, pracovní pozice v nadnárodních společnostech nebo semináře o probouzení vnitřní víly v každém z nás. Existuje však místo, jemuž se nevědomky vyhýbáme denně – a přitom je to pouhé kliknutí myší, co nás dělí od světa nekontrolovaného šílenství, skrytých běsů a lákavých nabídek na spodní prádlo.

Je zajímavý sledovat, jak se některý věci v našem životě nemění. Tohle následující jsem napsala 14. 9. 2009. A teda, musím říct, že bych i dnes podepsala každý slovo. Ačkoli se již delší dobu nacházím ve stabilizovaném a vyrovnaném stavu, vybavuju si to, jako kdyby to bylo včera. Jen emoce mlčí. A vždycky je to stejný...

Vodnáře jen tak snadno nepřehlédnete, rádi plavou proti proudu a mívají velmi originální myšlenky a neobvyklý životní styl. Největšími hodnotami pro tyto zvláštní osobnosti je svoboda a jejich myšlení je o krok napřed oproti své době. Pro své názory se často potýkají s nepochopením.

Když je mi zima, VLEZU SI do postele, piju heřmánkový čaj. Když mám hlad, uvařím si, na co mám chuť. Když chci ve tři usnout, tak USNU. Když se rozhodnu, že chci přemýšlet, PŘE…MÝŠLÍM. Když se setmí, ZAPÁLÍM si svíčku a věnuji se klidovým činnostem. Život by byl nejlepší věc na světě, kdybychom měli SVOBODU. A já teď přemýšlím, proč jí vlastně nemám?