Celý můj život mě baví svět se psem. U nás doma se vždy lepily psí chlupy na ponožky, poletovalo peří z papoušků nebo se zapichovaly do koberce piliny z křečků. Každá čtyřnohá bytost z ulice cupitala po našem starém lině v kuchyni a my jsme doma všechny ty tvorečky milovali. Často jsem postávala u sámošek a hlídala, jestli ten uvázaný pes nečeká náhodou moc dlouho a neodešla, dokud si ho přišel pán odvázat.

Pokud jste, stejně jako já, šťastným majitelem tohoto tvora, víte, jaká mnohá úskalí toto skýtá. Když si poprvé přivezete domů to malé roztomilé klubíčko, nevíte co byste pro něj udělali a obskakujete ho, jako by to byl prezident Spojených států. Koťátko se chvíli nesměle rozkoukává po svém novém operačním prostoru a velice záhy zmapuje situaci. Během několika dní se z klubíčka stává nová hlava rodiny.

Ať se mám, jak se mám, papouši se u mne mají skvěle. Už je to rok a půl, co jsem začala s poletuchama. Tenkrát jsem si koupila andulku - tyrkysově modrýho samečka. No a za měsíc si na mě zvyknul tak, že nedával to, že jsem občas celý den pryč. Jeho srdceryvný řvaní jsem vydržela přesně týden, pak jsem šla do zverimexu a koupila mu kámošku. Tím to všechno začalo... 

Rok se s rokem sešel, přichází něco na způsob podzimu a nastalo období legálního týrání krysaříka. Sedli jsme do auta, krysařík se postavil na kapitánský můstek (zadní packy na paniččině klíně, přední na palubce) a vyrazili jsme. Dost dlouhou dobu byl krysařík veselý, neboť se stále ještě dalo věřit tomu, že jedeme na nákup do Penny.

Tak mám zase pár obrázků "něčeho", o čem nevím, co by to tak asi mohlo být. Jo, rozhodně se jedná o stromy, ale jaké? Jeden je s lucerničkami, druhý zase má opravdu nádherný tvar listů. Objevila jsem tady toho víc, však se tu zdejší - dřívější - zahradníci snažili... Horší je to občas s těmi současnými.

Občas se stane, že se nějaké ditě "vrací" do krajiny, kde má odteď nařízeno žít. Čtyřletá Eliška se narodila v naší republice, ale nyní bylo rozhodnuto, že se musí přesídlit do Tanzánie. Dokonce měla i zajištěnou extra cestu - vypravili pro ni speciální letadlo a na cestě  ji hlídal policejní konvoj.

V Kalifornii, v bláznivém městě Los Angeles, se už téměř třicet let koná neuvěřitelná soutěž – O nejošklivějšího psa světa. Myslím, že jste o tom asi také už slyšeli… Každopádně, letos to vyhrála neskutečná zrůdička, čivavička SweePee Rambo, která je poměrně obstarožní psí dáma.