Už to vypadá, že každé léto bude naše krajina žíznit. V malém to vidím na své zahrádce a je to drásající. Nejde ovšem jen o letní problém, v létě je to jen víc vidět – jde o trvalý úbytek vody v naší krajině, postupné vysychání, které si lidé snad začínají uvědomovat... i když se zdá, že většina populace (které pořád teče voda z kohoutků) to nevnímá jako moc naléhavý problém.

Následující text je vzkaz pro ty, co nedávno v Jablonci „zachraňovali“ malé zajíčky a přinesli je na veterinu: Ne, nezachránili jste je. S největší pravděpodobností jste je odsoudili k smrti. A pochopitelně se to týká i všech dalších "dobrodinců", kteří někde v přírodě seberou ta "opuštěná chudinky mláďátka", aby je odnesli někam "do bezpečí" - buď k sobě domů, případně někam do útulku nebo někam na veterinu.

Už jsem to zkoušela několikrát - vypěstovat si avokádo z pecky. Tu první část zvládám excelentně: mám na to fígl, jak pecku během týdne (maximálně) přinutit vypustit kořínky a na druhé straně cancourek, ze kterého později vylezou nádherné velké a hebounké listy. První čtveřice... Pak, po krátké době, kdy už ta těžká kulička je schovaná v květináči, přijde na řadu druhá.

Zima převzala pevně svou moc nad krajinou a bude ještě trvat, než ji opustí síly a vládu znovu získá jaro. Ale nás počasí nezaskočí. My nevytáhnem nos z domova, zahřejeme se u hicujících kamen, ale co ta drboť v přírodě? Myslím tím naši bohatou rodinu hmyzu, s krovkami i bez nich, či s polokrovkami, lezoucí i létající. Prostě a jednoduše brouky.

Někdo si kočku pořídí, protože se mu líbí roztomilé koťátko, někdo ji dostane darem, jinému je svěřena "na pár dní", jen na chvilku, aby ji pohlídal. A - plynou týdny, plynou měsíce... A z hlídače se stane nedobrovolný majitel. Však si možná pamatujete, že tohle přesně se stalo Pepovi. Trvalo dost dlouho, než se rozhodl, že svou spolubydlící "dá jinam", a ještě déle, než jí skutečně báječný domov našel... A myslím, že za tu dlouhou dobu, co byl jejím ochráncem, se o ní hodně dozvěděl. Ale - stejně si myslím, že následující zajímavosti asi všichni nevíte:

Halooooo, staráte se pravidelně o zoubky vašich miláčků? Tedy pejsků a kočiček? Je i vám všem jasné, že naši miláčkové, pejskové a kočičky jsou šelmy, a proto jsou zoubky pro ně mimořádně důležité. Domácí péče i když poctivá, postrádá to, co jim příroda poskytuje – okusování ulovené potravy. Lov pomáhá šelmám v péči o chrup. Po boku nás páníčků přišla naše zlatíčka o tuto přirozenou hygienu a proto je nutné nahradit ji naší péčí.