Roztrhané džíny – základní kousek, který nesmí chybět v šatníku žádné celebrity, ani běžných lidí. Co se o nich říká? „Jednoduše s nimi vykouzlíte ten pravý trendy nenucený outfit! Dají se kombinovat ve sportovním stylu s mikinou a teniskami, ale skvěle vypadají také v elegantní verzi s hedvábnou halenkou a lodičkami. Už nějakou dobu patří mezi nejžhavější módní styl a můžete se vsadit, že budou ještě dlouho IN!

Moje babička Otylka byla původem Sudeťačka. Její čeština (ač se tam "u nich" mluvilo jen německy) byla úchvatná, snažila se, seč mohla, aby nikdo nepoznal, odkud že je. Ono to totiž po válce bylo hodně nebezpečné, mluvit německy... Když si její nejstarší vzal „Pražandu“, odstěhovala se ze severu do hlavního města i ona. Bydlela pak v takovém minibytečku v Argentinské ulici.

Dobrý den, chtěla bych poprosit názor, řešení mé situace. S mamkou jsme vždycky měly velmi dobrý vztah, ale v poslední době ji moc nechápu. Jsem druhým rokem na vysoké, protože je škola mimo mé město, bydlím na koleji, takže už nejsem doma každý den, ale jezdím jen na víkendy, navíc mám asi třičtvrtě roku přítele. Tím pádem mě mamka už nemá jen pro sebe - nevím jestli to má na situaci vliv, ale mám pocit, že poslední dobou ji na mě vše vadí. Kritizuje mi všechno -  mou postavu, moje jednání, že jí s ničím nepomůžu atd.

Dobrý den, potřebovala bych radu, sama se v tom plácám. Mám přítele, jsme spolu (chodíme spolu) něco přes rok. Jsem do něj strašně zamilovaná, a špatně snáším, že na mne nějak poslední dobou nemá čas. Hrozně mi chybí, začínám se cítit sama, ale přišlo mi, že on to tak nepociťuje. Kolikrát se vidíme jen jednou za týden. Říkal mi, že teď bylo jen špatné období, kdy měl například teď, naplánované dvě akce s partnery v práci. Že nad tímhle nepřemýšlí jako já, že se mu nezdá, že by na mě kašlal.

Jsem vdaná třináct let a máme dvě děti školou povinné. Manželství je poklidné, nehádáme se, ale vášeň z mojí strany bohužel vyprchala. To byl asi i důvod toho, co se přihodilo. Před dvěma roky jsem nastoupila do nového zaměstnání. A po velmi krátké době se stalo to, co se stat nemělo, zamilovali jsme se do sebe s jedním kolegou.

Chodím na VS a abych zaplatila nájem, dala jsem se dohromady s jednou spolustudentkou. Je to slušná, tichá a úklidná holka. Mohla bych o ní mluvit celou dlouhou chvíli a jen říkat její přednosti. Opravdu je báječná a já jsem velmi ráda, že jsme se daly dohromady. Jenže - je to současně ten nejvíc negativní člověk, kterého jsem kdy potkala! Ať řeknu, co řeknu, na všem najde něco strašlivého, co by se mohlo stát, co se případně někomu už stalo a vždy mi vysvětlí, jak je svět hroznej.

Je mi osmadvacet, mám dobrou práci, být, přítelkyni. Když mi bylo sedmnáct, můj starší bratr spáchal sebevraždu. Byli jsme spolu úžasní kamarádi, byl opravdu fantastický. No, bylo to příšerně období, ale zvládli jsme to. Po škole jsem se přestěhoval natrvalo do Prahy, kde mě moc lidí z mého mladí nezná. Když se s někým novým seznámím, hodně lidí se ptá, zda jsem jedináček.