Dobrý den mám velké problémy, s ex-manželem jsme měsíc rozvedeni, před rokem jsem podávala žádost o rozvod a odstěhovala se do pronájmu z našeho spol. bytu, na který jsem měla uživatelská práva. Já bydlela se synkem v pronájmu a manžel v našem bytě, ve smlouvě na vypořádání majetku jsme ale měli uvedeno, že po dobu po rozvodu zůstane náš byt mě se synkem a manžel byt opustí a odhlásí se z trvalého pobytu.

Milá Danielo, mám problém jako hrom. Jsem celkem krátkou dobu zaměstnaná v jedné firmě. Je to rodinná firma, kam mě angažoval přímo majitel s tím, že je potřeba zavést podstatné změny. Prostě potřeboval čerstvý vítr do plachet, a to se se zaměstnanci, kteří jsou tam přes 15 let, špatně dělá. Dostala jsem na starost obchodní tým – dva obchodníky a dvě dívky na zákaznickém servise. A úkol – totálně to tam překopat.

Potřebuju poradit, přátelé… Chodila a pak i žila jsem s partnerem sedm let. Jednoho dne přišel nějaký špatný a pak z něj vylezlo, že má ještě „jinou“ a ta je „v jináči“. A bylo po všem… A já byla pak tři roky sama, a začala jsem si už myslet, že všichni solidní chlapi vymřeli. Rady kamarádek, ať si „nechám dítě udělat“ a budu jen s ním, jsem ale neposlouchala. Protože chci mít celou rodinu, tedy i manžela.

Dobrý den, mám problém, se kterým si už nějakou dobu nevím rady. Možná se bude zdát někomu banální a hloupý, ale mě docela komplikuje život, proto se obracím s žádostí o pomoc do vaší poradny. Je mi 30 let a nedávno jsem nastoupila do nové práce na obchodní pozici. Práce mě moc baví. Vlastně jsem úplně nadšená a pohlcená.

Milá Danielo, mám docela velké trable s dcerou a nevím, co s tím. Je jí 25 let. Je to šikovná vysokoškolačka. Vždycky byla bezproblémová a věděla si se vším rady. Samostatná, vzdělaná, hezká. Říkala jsem si, že mám velké štěstí, ale… Tam, kde jí bylo nandáno, tak z druhé strany a to velmi důležité, je jí ubráno. Vychovala jsem ji sama. Manžel zemřel při autonehodě, když jí bylo 10 let a já si říkám, jestli tohle všechno nezpůsobilo její trable.

Milá Kudlanko, vážení přátelé, rád bych se poradil s širším plénem o hodně ožehavé věci: manželka mi před dvěma měsíci oznámila, že budeme mít další dítě. Je sice fakt, že na rozdíl od dvou předchozích, není nijak plánované, ale - nemáme se zas až tak špatně, aby to byl nějaký velký problém. Jenže - to už byla téměř ve třetím měsíci těhotenství a nyní jsem se dozvěděl, že s téměř stoprocentní jistotou nebudu otcem já.

Rozešel jsem se s přítelkyní. Už to delší dobu neklapalo, v podstatě jsme vedle sebe jen tak fungovali. Bydleli jsme sice spolu, tedy u ní, ale bylo to takové manželství po deseti létech. Naštěstí bezdětné. Ne, nehádali jsme se, ono už to ani to hádání nemělo cenu. Nějak jsme neměli společné zájmy, každý si jel vlastně po svém. V té době jsem poznal Katku. Perfektní hodná holka, chytrá, příjemná, no – nebudu sem psát všechny ty superlativy, co mne napadají. A tak jsem se rozhodl situaci řešit. Přítelkyni jsme prostě jednoho dne řekl, že si musíme promluvit, a že se chci odstěhovat. Že si hledám podnájem a prostě tohle soužití na nic že skončíme…