A plno dalšího, co se na mne vždy nabalí. Já jsem prostě magnet na průůůůsery, to se jinak nedá napsat! Ale - musím přiznat, že jsem byla z toho, že nemůžu kudlit, psát na kudlu, být s vámi - musím přiznat, že mne to děsně štvalo. Jo, tak začnu: v první řadě počasím. Je tu hezky, ale tak, jako v Čechách tak před týdnem. Počasí se vybičuje na pozitivních pět a padla...

Jestlipak víte, že pod celou plochou luxusního hotelu Jalta na pražském Václavském náměstí se rozkládá protiatomový čtyřpodlažní kryt... Tři patra pro pohlaváry, ve čtvrtém nemocnice. Nechybějí ani nádrž na pitnou vodu a mohutné agregáty pro zásobování energií. Ochranu proti biologickým a radioaktivním látkám mělo zajišťovat na svou dobu neobyčejně výkonné filtrační a ventilační zařízení.

„Už tvůj hněv mě rozpaluje a Řím je v plamenech“ - takto zní název libreta, jehož autorem je Caterino Mazzolà. A právě toto téma si vybral Wolfgang Amadeus Mozart pro operu La clemenza di Tito (česky: Velkorysost Titova). Tato opera opera o dvou dějstvích měla v Praze svou premiéru v roce 1791. Vznikla za pouhých osmnáct dní se záměrem oslavné opery ke ke korunovaci Leopolda II. českým králem, na objednávku českých stavů.

Podle všeho to nikdo neuhodl, ono to je taky fakt velice, převelice daleko! Představte si, že ta úchvatná replika naší pražské Staroměstské radnice i s orlojem je postavená v Jižní Koreji, v Soulu! Stavba je ve velikosti jedna ku dvěma. Mimochodem korejská bohemistika na hankukské univerzitě cizích jazyků v Jongin campusu je se 135 studenty největší na světě!

"Nad orlojem staroměstské radnice nalézají se dvě okénka, vedoucí do kobky žalářní, v níž za starých časů osoby stavu šlechtického vězněny bývaly (později - v roce 1659 – byly do okének umístěny chodící sošky 12 apoštolů).

Legend spojených s Prahou je opravdu nespočet, každá doba přišla se svou legendou, se svou historkou a dohromady tvoří krásu záhadné Prahy. Pojďme se na některé z nich podívat a nahlédněme pod tuto roušku tajemna, které může být smyšlené, úsměvné, nepochopitelné, děsivé a třeba i…pravdivé. 

Můj zatím poslední letošní výlet byl o víkendu na sever od Plzně. Původně jsem uvažovala , že jej pojmu jako „výlet za Santinim“, protože v okrese Plzeň-sever je staveb od Santiniho celkem hojně . Některé kláštery jsem už viděla v minulosti (Plasy, Mariánská Týnice, Kladruby u Stříbra), jiné památky jsem ještě chtěla dohledat (dvůr Hubenov, kaple Mladotice,..).

Z Vogelsangu, o kterém bylo minulé povídání, sjíždíme opět do údolí k Losenici. Pokračujeme po hlavní silnici. Zde se následně objeví několik osamocených domků a informační cedule říká, že jsme na Karlině Pile. Osada Karlina Pila vznikla koupí louky Josefem Bienertem, majitelem pily na rezonanční dříví na Modravě.