Pánové, a vlastně i dámy, mám tu probléééém: tuhle jsem četla, že jeden lék proti Parkinsonově nemoci prý nebývale zvyšuje sexuální apetit. Jenže - můj drahý žádné léky nebere. Je to už prďola, ale teď jakoby se najednou nechal napíchat nějakýma drogama. Chudák, sice zjistil, že už neudělá dvacet kliků v kuse a neodnese za odpoledne třicet pytlů cementu... ale zaplaťbůh mu ještě funguje jeho chlouba.

Bydlím doma, takže všechno, co se u nás děje, můžu dobře posoudit. Moje maminka, která je podle mne ta nejlepší na světě, si našla přítele. Proti tomu nic, ale on se mne snaží vyštvat, chce se k nám nastěhovat, a tak se snaží maminku přesvědčit, aby mne vyhodila. Doposud nám to vyhovovalo, já jsem ve svém pokoji, takže nepřekážím, naopak se snažím pomáhat, peru, uklízím.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. S bývalým manželem jsme si pořídili pejska. Jednalo se o koupi psa s PP. Chovatelka, která nám štěně prodala, trvala na tom, že se bude jednat o spoluvlastnictví. Tedy chovatelka je první majitelem a můj bývalý manžel je uveden v kupní smlouvě a vystupuje jako druhý majitel.

Chodili jsme všichni do jedné školy. Inu, venkovani, praví „burani“ z maloměsta. Moje manželka se svou kamarádkou už na základce byly spolu, seděly v jedné lavici, pak byly na stejném gymplu. Já se s ní a s jejím manželem samozřejmě také znám, ale jak se říká „od vidění“. No a je to asi tři měsíce, co mi žena řekla, že ta Anka s manželem začali chodit na swingers party; a od té doby je to to jediné, o čem spolu tyhle dvě ženské mluví.

Nejsem rozvedený, a s manželkou nebydlím víc jak dva roky, protože si našla milence. Což byl ve své podstatě i důvod našeho rozvodu. Dům jsem zaplatil ze svých prostředků a na malou část mám hypotéku, kterou platím. Na nákladech provozu domu se podílím rovným dílem. Manželka dostala děti do své péče. Rozvod máme podaný, ale protože nejsme schopni se domluvit na majetku, tak se nic neděje.

Procházela jsem Kudlankou, dotazy z poradny, a našla jeden, psaný cca před patnácti léty. Myslím, že je to dost stálé téma, protože zrovna před dvěma dny se mi s podobným trápením svěřila v parku jedna pudlíková panička. To, co vyprávěla, se právě odehrává a je téměř totožné s následujícím dotazem. Nemyslím, že bych na své tehdejší odpovědi cokoliv měnila. Tehdy se pak rozvinula docela ostrá debata – tak třeba vás to dnes také zaujme. Zajisté by mne zajímalo, jak to pak dopadlo… Inu, čtěte:

Právem se říká, že „zakázané ovoce nejvíc chutná“. A nejen to zakázané, také to „s jinou příchutí“. Tys měla zatím velkou kliku i velkou smůlu – kliku v tom, že sis našla za manžela prima hodného chlápka, se kterým nemáš žádné nerváky, ale který ti neposkytuje žádné vzrůšo. Velkou smůlu, že jsi ochutnala luxusní drogu, ty chvíle se svým spolupracovníkem. Jenže průšvih, který by nastal, pokud by se záležitost provalila, by nešel řešit nástupem na odvykačku, tohle by bylo horší, protože bys s sebou stáhla i svá mrňata.

Dobrý den, prosím o radu. Já mám 44 let, mám holčičku 3,5 roku a kluka 6 letého, manželovi je 51. Už dlouho spolu ale nespíme. No, a v zimě tomu bude rok, co se scházím se ženatým mužem. Manžela ráda mám jako bratra, ale nemiluji ho. Ten druhý je kamarád z práce, je o tři roky starší než já. A jak to tak bývá, stalo se to na jednom teambuildingu. Říká, že mě miluje a neví co s tím. A já jsem v tom stejně.