Podle nejnovější studie amerických vědců trpí až 60 % všech neočkovaných dětí krizí středního věku a depresí, které se u nich v průměru objevují v přibližně 5 letech, tedy v půlce jejich maximálně dosažitelného života. Tato zpráva není poplašná, ale zcela fundovaná, léčba či terapie pro takové děti prakticky totiž neexistuje, protože jím i jejich rodičům ve většině případů není pomoci. Ostatně - jak všichni víme a jak jsme se konečně i nedávno přesvědčili v případě dítěte neočkovaného na spalničky, je zcela jasné, že pokud se nepovede jako ve zmíněném případě ihned zareagovat, je to průser.

Co je nihilismus? Je to přesvědčení, že hodnoty jsou zbytečné. Nenávistné a rozporuplné projevy, extremistické myšlení, nerozeznávání malých a velkých selhání, lživá obvinění, mají společnou příčinu v nezakotvenosti v hodnotách. Podstata aktivistického nihilismu jsou zjednodušené propagandistické ideje. Toto zjednodušení se týká vynechání (neuznávání) hodnot, hlásání pouze hodnot nízkých, sobeckých, hédonických.

Světový den pošty se koná každý rok 9. října, jako připomínka vzniku světové poštovní unie (UPU) v roce 1874 ve švýcarském Bernu. Založení UPU bylo začátkem globální komunikační revoluce, umožnilo lidem dopisovat si po celém světě. Ale přímo DEN POŠTY - 9. říjen - byl poprvé uveden jako světový až v roce 1969 na kongresu UPU v japonském Tokiu. Od té doby je Světový den pošty slaven po celém světě jako upomínka významu poštovních služeb.

Co svět světem stojí, nachází se v něm vždy místo pro předvídače katastrof, ovladače větru a deště - a to ať už z důvodů kulatých letopočtů, božího hněvu a následných živelných pohrom, nebo ideologie. Naše "vědecká éra" dokázala své nové předvídače otitulovat a vzdělat, a zmátla tím nové generace. V podstatě se v ničem neliší, ani v jásotu užitečných idiotů, kteří vždy podporují to, čemu nerozumí. Ostatně - jak známo, kdo nerozumí ničemu, uvěří všemu...

Starověk patří mezi období dějin, která nás naplňuje obdivem a respektem. Tehdejší civilizace byly z našeho pohledu až překvapivě pokrokové a část naší kultury vychází z antických kořenů, ať už se to týká politiky, vědy nebo veřejného života. I přes všechno, co na nich obdivujeme, měli ale lidé ve starém Řecku a následně Římě jisté zvyky a libůstky, které nás mohou zaskočit. Dnes se budeme věnovat jejich řešení „konečné stanice“ toho, co jsme snědli. Ano, jaké měli ve starověku toalety…

Jednou z neřestí mé drahé babičky byly věnečky a větrníky. Tyhle cukrářské speciality nade vše milovala a světe div se, vůbec, ale vůbec to na její dobře vypadající postavě nezanechávalo následky. Proto si vzala Helena (sestra jedné maminčiny přítelkyně, která k babičce šla pro radu) na pomoc balíček do špičky balený, obsahující zmíněné laskominy. Měla totiž prosbu velikou: kde a jak už konečně splašit nějakého toho hodného a milujícího.

Má 30 dní a kupodivu vždy začíná stejným dnem v týdnu jako březen. Český název je odvozen od padání listí, které je v toto roční období ve středoevropských přírodních podmínkách typické. V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem, a proto se jmenuje v jiných jazycích november, podle novem = devět). Do roku 153 př. n. l. byl měsícem posledním, ale pak byly do součtu měsíců přidány ještě další dva měsíce.