Tenhle pán byl úžasný americký kvantový chemik a biochemik, aktivista a autor. V anglickém vědeckém magazínu New Scientist byl zařazen mezi 20 nejvýznamnějších vědců všech dob. Byl jeden z prvních chemiků, který aplikoval tehdy novou kvantovou mechaniku v chemii, a za jeho práci na podstatě chemické vazby, jejíž vysvětlení pomocí kvantové mechaniky lze považovat za jeden z největších úspěchů této nové teorie, mu byla v roce 1954 udělena Nobelova cena za chemii. LINUS PAULING, (1901–1994). Byl i vytrvalým bojovníkem za celosvětový zákaz všech jaderných pokusů, a za tuto svou iniciativu získal v roce 1962 Nobelovu cenu míru.  -  J E N Ž E ....

Ano, tahle zpráva mne nesmírně zdrtila. Brečela jsem a neuměla si představit, že už se neuslyšíme, že už nebudu dávat na Kudlanku její báječné články, že ta prima ženská se odstěhovala tam, odkud není návratu… Chudák holka byla nemocná a bohužel nad ní lékaři brzo zlomili hůl. Ještě před pár dny jsme si povídaly a já stále doufala, že  … Ale osud se rozhodl jinak. Milena a její koníčkové… Nesmírně těžko se mi to píše – byla přeci ještě tak mladá. Neměla moc veselý život, práce neskutečně - ale nikdy jsem od ní neslyšela nic negativního, byla to fajn pozitivní ženská, kterou měli lidé rádi.

Jak už jsem tak dlouho na světě, poznala jsem hodně, hodně zajímavých lidí. Z nejrůznějších oborů, s nejrůznějšími projevy, nejrůznějším kumštem. A tak jsem se rozhodla, že vám budu některé z nic prezentovat. Vědce, umělce, sportovce, krásné ženské i zajímavé chlapy, lidi nejrůznějších povolání i zajímavými zájmy. Dnes vám napíšu  něco zajímavostí, které byste měli vědět o profesorovi Jaroslavu Flegrovi.

Milá paní Danielo, četla jsem během doby téměř všechny vaše odpovědi na dotazy a vaše rady, a musím říci, že jste opravdu úžasná žena, přeji vám tímto, byť na dálku, hodně zdraví a životní pohody. Mám ale trápení, ze kterého nevím jak ven. Neumím si odpovědět, ale řekla bych, že se vlastně své odpovědi bojím a přesvědčuji se, že to tak zlé zase ve skutečnosti není. Jde o moje manželství.  Po třech  letech společného  soužití se cítím nějak utahaná, vyčerpaná, a to ani  nemáme děti.  Jako kdyby mi někdo odebíral energii a životní elán.

Co je dovoleno jedné skupině nebo jedinci, není dovoleno druhým. Ano, co je dovoleno Jovovi (bohovi), není dovoleno volovi.  Říká se tím, že Jupiter, římská obměna Dia, si může bezstarostně dopřát skutek, jaký by obyčejnému smrtelníkovi neprošel. Ale i další antičtí bohové vesele lhali, podváděli, cizoložili, znásilňovali, kradli, vraždili, ubližovali ženám, starcům a dětem a ztrpčovali život nevinným.S výjimkou několika filozofů to vadilo málokomu. Ostatní krčili rameny a drželi se hesla, které s rčením Quod licet Iovi, non licet bovi úzce souvisí. Totiž, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Přiznám se vám: neumím vařit houskový knedlík. Do nedávna jsem se o to ani nepokoušela, celý život totiž vařím knedlík s burizony v prášku od Vitany. Nedávno jsem narazila na internetu na článek, že proběhla soutěž o nejlepší český houskový knedlík. Vyhrál kuchařský učeň Jakub Chýna a porazil skutečné profesionály. V článku byl i recept na jeho vítězný knedlík. Nakoupila jsem tedy suroviny a začala plácat knedlík, který měl být pro pět osob. Bylo to složité - muselo se všechno přesně navážit  - i mléko a žloutek. Navážila jsem tedy 310 gr. mléka, 10 gr. droždí, 425 gr. mouky, 10 gr. žloutku, 10 gr. soli a 90 gr. žemle.