TOULKY ŠUMAVOU - PO STOPÁCH ZLOČINŮ - 1.
Středa, 04 září 2019
Šumava – tajemná, drsná, krásná, mnoho přívlastků by se pro ni nechalo najít. Dnešní vypravování však bude jiné, nebude o krásách přírody, o podmanivé krajině. Podíváme se na odvrácenou tvář Šumavy, přiblížím Vám několik šumavských mordů, které ve své době vzbudily pozornost a které leckdy měly pohnuté pozadí.

 

 

Pohnutky, které vedly pachatele k jejich zločinům, byly různé a někdy nenacházeli ti dotyční jiné východisko ze své situace. 

 

  

 

Tak tomu bylo v případě mordu  z třicátých let minulého století,

který uvádím jako první.

 

Horská Kvilda byla místem narození jisté Emílie Luksch, dívky z rodiny vyhlášených šumavských kameníků, kteří zhotovovali kamenná koryta, kamenná boží muka a podstavce pod litinové kříže. Kolem roku 1930 se tato dívka seznámila s Franzem Gruberem z Filipovy Huti a byla z toho láska jako trám. Mladí lidé svůj vztah zpečetili sňatkem a Emílie se přestěhovala za Franzem do Filipovy Huti.  Ve Franzově rodině však na ni nečekal nejen novomanžel, ale i jeho otec, těžce tělesně postižený bratr Emil a slabomyslný bratr Karel. Ostatní Franzovi sourozenci již byli z domu pryč.  

 

Mladá hospodyňka měla plné ruce práce. Tolika mužům prát, vařit, obhospodařit dobytek, sušit v létě seno, uklízet. Franz pracoval v lese a vracíval se až k večeru.  Starý Gruber byl zlý, neštítil se Emilii uhodit, dokonce i kopance dostávala, pokud něco bylo špatně uděláno.  K tomu dva bratři, kteří nalhávali okolí, že jim Emílie nedává najíst.

 

Působivé okolí šumavské Modravy se objevilo i na pohlednicích.

 

 

Nešťastná mladá žena byla jako v kleštích, cítila bezvýchodnost své situace, od Franze slyšela stále jen plané utěšování, že se situace zlepší. Nelepšilo se nic, a tak se chtěla vrátit ke svým rodičům.  Ti byli ovšem zásadně proti. Nechtěli nechat padnout stín hanby na svoji rodinu. Tak to přikazovala tehdejší doba svázaná předsudky a konvencemi.  Navíc sousedé na Emílii hleděli přes prsty poté, co se začaly šířit nepravdy o tom, že Franzovým bratrům nedává najíst. Měli ji za lakotnou ženu.

 

V r. 1931 náhle zemřel za velkých bolestí žaludku Franzův dementní bratr Karel. Šuškalo se, že mohl být otráven, ale žádný důkaz pro takovéto fámy se nenašel a tak Franz spočinul na kvildském hřbitově. O rok později skonal starý Gruber. Ten už měl, jak se říká, svůj věk a nikdo se tedy nad tímto faktem nepozastavil. Rok se sešel s rokem a do třetice další úmrtí, velmi podobné Karlovu – slabomyslný Emil opět zemřel za velkých bolestí žaludku.

 

Tehdy se už začaly stahovat nad manželským párem Emílií a Franzem mraky. O případ se začal zajímat tisk i četnictvo. Následovala exhumace těl, a pitva ukázala u všech tří těl otravu arzenem. Při domovní prohlídce se navzdory tvrzení manželů, že žádný jed doma nemají, našly sáčky s jedem. Nebožtíci dostali doslova koňskou dávku jedu, 40 smrtících dávek arzenu.

 

Dalším šetřením bylo zjištěno, že vrahem byla pouze Emílie, která odešla od soudu s rozsudkem smrti.  Nešťastná rodina Lukschova psala dopis prezidentské kanceláři o milost pro svoji dceru. Jistě si také uvědomovali, že kdyby nešťastnou Emílii přijali domů nazpět, když je prosila, nemusela situace dojít tak daleko. Nakonec Emílie Gruber dostala od T. G. Masaryka milost, trest jí byl zmírněn a později, r. 1953, se vrátila na Šumavu.

 

 

 

 

 

Dům  rodiny Gruberů (Franz se znovu oženil) však byl však již obsazen jinými nájemníky, rodina odsunuta do Německa. Vrátila se tedy k Lukschovým. Zemřela na konci padesátých let, a byla pochována tam, kde předtím spočinuly i její oběti. Otec Luksch zemřel v r. 1960, a byl posledním pochovaným na kvildském hřbitově, který byl později nesmyslně zlikvidován na základě tehdejší ideologie.

 

Výsledek obrázku pro kvilda hřbitov

 

 

A tak nikdo dnes už nepozná, kde byl hrob zamordovaných bratrů Gruberových ani hrob kameníků Lukschových. Paradoxem je, že ač Lukschové vytvořili mnoho náhrobků pro jiné. sami žádné nemají.

 

Hřbitov v původní podobě bylo možné dvakrát zahlédnout ve filmu Král Šumavy – ve scéně, kdy pohřbívají zavražděného Cigánka a v té, kdy Galapetr přichází k tajné schránce na hřbitově. Hřbitov jsem navštívila letos začátkem července, má opět důstojnou podobu, jen náhrobků je nepatrně.

 

Příště vám napíšu o mordech v Rajském mlýně,

 a o velkém vraždění v malé Běleni.

 

MIA

 

 

 

 

Komentáře
... : Míša šíša
Mio, super. Těším se na další krimi příběhy ze Šumavy. smilies/kiss.gif
září 05, 2019 05:02
... : mamča
Mio, jako vždy, perfektní ! Mám tenhle kout Šumavy moc ráda, i s jeho tajuplnými příběhy.

září 05, 2019 07:01
... : mia I
Díky, snad se bude líbit i pokračování, byť téma je smutné.
září 05, 2019 10:04
... : *deeres*
Kdyby byla holka chytřejší, tak nekupovala žádný arzenik a upekla by borůvkový koláč s vranním okem, uvařila kubu s muchomůrkou zelenou a do čaje by jim přidala trochu listí břečťanu a těžko by jí něco dokazovali.

Těch zaniklých hřbitovů, na které si nikdo ani nevzpomene je hodně, ani ty náhroby kolikrát nezůstaly, protože je lidé použili klidně na stavbu. Jednoho ze svých dědů mám pohřbeného u kostela v Kamenném Újezdu. Možná a možná, že tam ty ostaky ani už nejsou.

Včera jsem byla něco zařídit na Palmovce, proti stanici tramvaje u vjezdu na Libeňský most, je takový zelený plácek, pár kamenů, jako zbytek zídky a dva asi kdysi schody. Málokdo ví, že to býval rozsáhlý Libeňský židovský hřbitov.

Starý židovský hřbitov byl založen v 16.století, cenné tam byly barokní a klasicistní náhrobky.
Pohříbvat se přestalo v roce 1892. Kus hřbitova zmizel při stavbě Libeň- dolní nádraží, další kus ukousla stavba přeprsně Libeňského mostu. V květnu 1965 bylo rozhodnuto o likvidaci a celý zbývající hřbitov byl zasypán několikametrovou navážkou zeminy. Dneska se tam venčí psi.
Naproti přes ulici u metra stále stojí synagoga, vevnitř prázdná, občas tam bývá nějaká výstava, přiléhající rabinát byl zbourán a místo ozdobného oplocení a zahrady je silnice.

https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/378005/misto-nadrazi-a-hrbitova-staveniste-tak-se-liben-menila-v-case.html
září 05, 2019 10:55
... : doktor
Mio,už se nemohu dočkat.Fakt super.
září 05, 2019 14:03
... : Markéta
Krásné a smutné čtení. Děkuji a už jdu otevírat další odkaz :-)
září 06, 2019 07:43

Powered by Azrul's Jom Comment
busy