A jsem tu s pokračováním mé velké zábavy, záliby, mého „rybičkového snažení“. Kříženci měděno-žlutého samce a bílé samičky narostli úchvatně. A já začala koketovat s myšlenkou, zúčastnit se svojí první výstavy.

Od narození kluků až do oné bratislavské výstavy (2007) to byly přesně tři měsíce. Velmi krátký termín na vypiplání rybek do výstavní velikosti. S pomocí maminky se nám podařilo kluky krmit mnohokrát denně rozmanitou potravou a dvakrát denně vyměnit vodu.

Nikdy jsem nevystavovala, nevěděla jsem, jak na to, ale byla jsem odhodlaná a napnutá. Chtěla jsem se setkat s do té doby virtuálními kolegy a přátelsky poměřit síly. Bratislava se organizátorům povedla. Bylo to nádherné, nezapomenutelné, napínavé. Kdo tam byl, ví svoje. Spousta nových informací a přátel, adrenalin při soutěži a následné dražbě rybek.

Mí kluci prokázali svoje kvality nad očekávání dobře. Navíc se mi z dražby podařil získat nový indonéský fešák, tentokrát krátkoploutvý fialkový s bílým lemem, včetně „uší“, tedy pectorálí.

Trošku jsem si pohrála s genetikou a zkřížila ho postupně s několika samicemi.  Nejlepší potomstvo dala měděno-žlutá samice. Nyní odchovávám úžasný vitální potírek onoho samce s jeho dcerou.

Druhé výstavy jsem se zúčastnila 2008 v Hradci Králové. Ovšem rybky v rukou organizátorů nedopadly nejlépe. Jeden samec přežil výstavu o dva dny. Takže pod touto organizací se nadále účastnit akcí nebudu. Bojovnice jsou náročnější na čistotu vody a náchylné k plísním.

Nyní se můj chov rozrostl na cca 200 samců. Většina je již odchovaná doma. Vytíračky jsou velké 20 litrů s keramickou miskou v rohu, ta funguje jako obíhačka-úkryt pro samici. Vzrostlí samci jsou umístěni v 6-litrových nádržích. Dorosty separuji co nejdříve do 2 - 2,5 l pet lahví, protože bojovnice jsou silně vnitrodruhově nesnášenlivé. Rostou tak výrazně rychleji. V každé lahvi je rostlinka.

Byt vytápíme nad 24 °C. Jde totiž o rybky teplomilné, pocházející z vyhřátých bažin a rýžovišť. Samci na sebe vzájemně vidí a procvičují ploutve při neúnavném imponování a zastrašování soka.

Mezi sebou jsou promíseny lahve se samicemi a samci a s každým čištěním (ob 3 dny) se pozice rybek mění.

Takže samci se střídavě zastrašují, nebo bublají hnízdečka.

Pouze mám roztříděné sekce na chovné, výstavní, prodejné, dorost, miminka a dále na neprodejné a na nechovné mazlíky.

Je otázka cviku a zkušeností najít pár, který si vzájemně „sedne“ a ochotně se vytře. Pokud vše probíhá jak má a nejlépe jsou-li oba partneři již zkušení, jednoduše vpustím první samici; poté, co očíhne terén, přidám podobně dominantního samce. Samice nahodí vertikální pruhy a po nějaké době začne milostně žďuchat do samce bokem a ocasem.

Samec toto chování opětuje a přitom často rychlými pohyby obeplouvá samici, roztahuje skřele a propíná ploutve. Dobře sehraný pár se nejčastěji vytře druhý den dopoledne, kdy samec již má připraveno pěnové hnízdo a začíná thajské milování. Samec se během námluv přimkne k samici bokem, spodem ji zabalí do svého ocasu a samice v milostné křeči vypouští okolo osmi jiker. Zatímco si samice snaží narovnat zmuchlané faldíčky svého těla, samec již lape padající jikry do své tlamky a nosí je vzhůru, kde je vprskává do pěnového hnízda.

Tento třecí akt se opakuje během následujících hodin ještě mnohokrát, dokud se samice nevyprázdní, nebo dokud samce nepřejde chuť.

Po ukončení tření začne samici nemilostivě prohánět a štípat a nebude-li v tomto okamžiku odlovena, bude s největší pravděpodobností zabita. Zkušený samec se bude o hnízdo několik dní bez problémů starat a střežit jej. Mladý nezkušený samec jikry často požírá. Ale s dalším třením by se to mělo spravit. Vždy však počítejte s okousanými ploutvemi a šupinami. Je třeba odhalit příliš agresivní jedince a nedávat do tření samičky mladé, nezaplněné jikrami. Horizontální proužky znamenají strach, stres, podřízenost.

Jako rarity z mého chovu uvedu tři příklady. Importovaná červená samice si sama postavila pěnové hnízdo. Jako druhou raritu uvedu samici, která si zvykla na pravidelné týdenní tření, ale jednou neměla možnost se vytřít, tak si sama postavila pěnové hnízdo, vypustila neoplozené jikry, které do hnízda nanosila a poctivě je střežila. Byla to chytrá ochočená rybka, která se nechala i podrbat na hlavičce a sama nastupovala do přistavené síťky. Věděla už, že se jde za samcem…

Mladé kluky přikrmuji nově i škrábaným filé z tresky a kousíčky jater. Standardní krmení ovšem jsou mražené patentky, koretry, živé nitěnky (u těch pozor, žravá rybka se snadno „živou kuličkou“ zadusí), kvůli balastním látkám značkové suché krmení a občas tabletku se spirulinou. V sezóně i planktonem z rybníka. Potírek odchovávám na Artemii Cowboy Gold a živém grindalu.

Můj cíl je černo-zlatá a žlutě kovová bojovnice. Také mě zaujala nová vyšlechtěná forma zvaná Giant, neboli bojovnice obřího vzrůstu, ke které pravděpodobně dochází selekcí největších jedinců. Dosahují až trojnásobku běžně známé velikosti Betta splendens. Genetika barev by mě moc zajímala, ale českých materiálů je málo.

Takže zkouším a kombinuji v praxi. Již jsem schopná celkem dobře odhadnout, co ze spojení vzejde.

Přes tento krásný koníček jsem našla dvě nové kamarádky, Káju a Barušku. Bára zorganizovala další import thajských skvostů. Tentokrát jsem si nechala poslat 6 párů halfmoonů od duhových barviček, přes třpytivé zlaté, modrožluté, oranžové, růžovo-bílé a černo-zelené. Těším se na další výstavu.

Přeji všem nadšeným ploutvičkářům úspěšné odchovy,

odvahu do prvních výstav a hodně stejně „postižených“ kamarádů.

A pokud na nějaké výstavě potkáte bakelitové trabi vozítko,

pak vězte, že jsme to my.

LENKA VRÁNOVÁ