KAMNA NA KOLEČKÁCH
Pondělí, 21 leden 2019

Minulé pondělí mne v jednu v noci vzbudilo cinkání lednice, jak si stěžovala, že je bez proudu. Bez proudu byla celá obec až do rána, dokud neodstranili z vedení spadlý strom. Celkem by mi to nevadilo. Jenomže přestal fungovat i kotel a do rána jsem doma měla celých 14°C. Máme sice pro tyto případy náhradní agregát, ale živě si dovedu představit, co by asi řekl správce, kdybych mu po půlnoci zavolala, aby přijel a agregát zprovoznil.



 

 

 

A jak jsem tak pod peřinou klepala kosu a nemohla usnout, začala jsem přemýšlet o tom, jak jsem časem ztratila někdejší otužilost. Do dospělosti jsem bydlela na Královských Vinohradech v rozlehlém bytě, stropy do výšky 4,2 m. Veškeré topení se skládalo z kuchyňského sporáku s měděncem v kuchyni, kde se ohřívala voda a kde se vařilo. Další topení bylo v koupelně, kamna na uhlí s válcem na vodu; tam se topilo jenom v sobotu večer na koupání, jinak se teplá voda na mytí brala z měděnce.

 

lavice stůl dřevo Starožitné patro, podlaha, dno kuchyně plamen oheň krb nábytek pokoj, místnost teplo kuchař kamna hořet horký ohnivé pece podlaha stará pec kamna Kiel kohleherd historický trouba dřevem pec člověkem objekt

 

 

 

A pak už v bytě byla jenom veliká americká kamna značky Musgrave v obývacím pokoji, ale v těch se topilo jenom o vánočních svátcích. Celkem z logických důvodů, kamna to byla krásná a výhřevná, jenže se v nich dalo topit pouze koksem nebo antracitem a obojí se v padesátých letech, kdy se opakovaly uhelné krize, špatně shánělo. S tím, co bylo ve sklepě, se zacházelo jako s šafránem.

 

U dědy na venkově to nebylo jinak. Tam se bydlelo kolem velkého čtvercového sporáku uprostřed kuchyně a jednou za čtrnáct dní se roztopila pec na chleba. V nevytopené sednici na spaní na vás hodili navlhlou peřinu (byla tak těžká, že bez pomoci jsem jako dítě z pod ní nevylezla), a tam jsem pak nějakou chvíli cvakala zuby, než jsem se alespoň trochu zahřála. Tehdy byl normální studený odchov.

 

Začátkem šedesátých let se už nedalo žít po staru, kachlová kamna z kuchyně šla pryč, máma koupila plynový sporák Mora a z kamen se vystřídalo několik typů Club a pak ještě Petry, než nám konečně povolili Wavky, protože už to dovolilo nové vedení i kapacita dodávky plynu.

 

Když jsem se přestěhovala do Holešovic, nebylo to jinak. Nejdříve jsem tahala ze sklepa uhlí, pak od benzinky naftu a nakonec i tady konečně zavedli proud na 220V a já si mohla koupit bojler i normální topení.

 

Ale, když přestane jít proud…  tak si vzpomíným, jak máma pořád ve sklepě schovávala kamna a říkala, že by se nikdy nenastěhovala do bytu bez komína, protože nemůže vědět, jestli si zase nebude muset topení nějak zařídit sama.

 

Jo, kdyby věděla o amerických kamnech na kolečkách...

 

 

 

 

 

Tuhle historku vyprávěl herec Bohumil Bezouška, jeden z Klubu dobráků Národního divadla; je o nedovtipném Jaroslavu Vojtovi a úžasných amerických kamnech:

 

 

Do rozverné atmosféra v klubu Národního divadla přisedne i Jaroslav Vojta.

 

„Poslyš, Vojto, tady Höger si koupil úžasný americký kamna. Litinový, ale na kolečkách. Pořádně je roztopíš a vyhřejou ti obývák. Pak si je pohodlně převezeš do ložnice, a za chvilku ti vytopí i ložnici.“

„No to je výborné,“ na to Vojta, „a můžu je převézt třeba i do koupelny?“

„To se ví, do koupelny, do kuchyně, kam budeš chtít.“

„Vida, vida, takové bych si pořídil taky“, odpověděl, a pak už všichni  čekali, kdy Vojta přijde s tou správnou otázkou, aby mu sborově mohli sdělit, že ten kouř z kamen jde, no - do sprostého slova.

A Vojta se i zeptal:  “A, klucí, čím se v tom topí, asi jenom koksem, co?“

„Ne, čímkoliv, klidně i uhlím, s tim si nedělej starost.“

„A, to bude nějaký chyták, určitě přišlo jenom pár kousků a ty už si rozebrali známý, nebo za úplatu, co?”

„Ale ne, neboj, je jich dostatek, může si je koupit každý.“

No, a konečně, když už takhle vytopili asi desátý pokoj, tak Vojta přišel s tou správnou otázkou.

“Ale kam jde ten kouř?“ Všichni zajásali: „No přece do prdele, Vojto!“

A Vojta se smál s nimi, až se za břicho popadal a slzy mu tekly po tváři, a pak se ještě zeptal:

„No, kluci, tak si nedělejte legraci, vážně, kam jde ten kouř??“

 

 

 

Jaroslav Vojta prý ve skutečnosti ani zdaleka takhle natvrdlý nebyl, prý ty historky dokonce sám rád o sobě šířil. Ta historka má však ještě dohru… Taková "americká kamna Jaroslava Vojty na kolečkách”, která se dají přetlačit z pokoje do pokoje, se prý dají ve státech normálně koupit, a na regále jsou k mání za 199 dolarů/ks.
 
 
 
 
Jeden český vtipálek ta kamna i vyfotil. Když je fotil, přišel prodavač, zda nepotřebuje s něčim pomoci. Ten příběh o Vojtovi mu nevyprávěl, ten prý stejně nemůže nikdo mimo náš kráter po meteoritu, zvaný česká kotlina, pochopit, tak mu jen řekl, že se mu ta kamna líbí a nakonec se ho ještě zeptal:

„A kam jde ten kouř?“ Divali se prý na něj jako na blbce...
 
 deeres
 
 
 
Komentáře
... : mamča
Hezké vzpomínání a hezká historka. smilies/cheesy.gif
Ovšem nesmála bych se, kdyby nešel proud. Pamatuju jeden rok, kdy napadlo brzy hodně mokrého sněhu na ještě olistěné stromy. Ty se pochopitelně pod tíhou sněhu ohýbaly, praskaly a padaly. Elektřina nešla poměrně dlouho, protože energetici se nemohli ke všem těm kalamitám dostat.
Tehdy se celé rodiny, které bez elektřiny netopily, stěhovaly ke svým sousedům, co měli doma obyčejná kamna. Protože ani kotle na uhlí, které měly čerpadlem nucený oběh, nefungovaly. Ty staré systémy, s expanzní nádobou na půdě, už má málokdo.
Od té doby bych se do domu bez komína taky nestěhovala. Máme sice ústřední topení na plyn, ale v kuchyni mám krásná kachlová kamna, co normálně slouží spíš jako ozdoba a odkládací prostor, ale co kdyby ??? Pak se v nich zatopí a je to jiné teplo, než od radiátorů.
Rodina se mi směje, že jsem připravená na black-out. Ve sklepě máme studnu a v kuchyni kamna. smilies/grin.gif
leden 21, 2019 07:22
... : NČ
Moravec z ČT doporučuje: Do každýho baráku alespoň jednoho teplýho.
leden 21, 2019 08:18
... : *deeres*
Taky řešení, ale kdo to má živit a navrch poslouchat ty kecy?
leden 21, 2019 09:05
... : kyttka
Ale fuj. No já "to" třeba živím docela ráda a kecy "to" má docela vtipný.
leden 21, 2019 09:54
... : NČ
sorry jako
leden 21, 2019 10:31
... : kyttka
NČ, v pohodě, to bylo na deeres, ten tvůj vtípek by rozesmál i většinu těch teplých.
leden 21, 2019 10:58
... : doktor
Deeres hezké,moc hezké,též jsem byl na tom jako ty,tak díky.A mamča mi též kápla do noty.
leden 21, 2019 12:40
... : *deeres*
Kyttičko, pouze 22% Čechů si myslí, že homosexualita není akceptovatelná a já do těch procent určitě nepatřím. Kdo je ale neakceptovatelný, bez ohledu na svoji sexualitu, je Václav Moravec ve svých Otázkách i Fokusech, bylo to mířeno na něj.
leden 21, 2019 16:36
... : NČ
To jsme na tom podobně, Deer. Homo mi nevadí, dokud svou orientaci neprezentuje jako výsadu, nevynucuje si zvláštní ohledy a neexhibuje s holym zadkem po Václaváku. Vadí mi i vynucování "práva" na děti.
Moravec je ovšem slizkej hnus rovnou jako člověk. Nevím, do jaký míry má na tom slizu podíl jeho orientace, ale řekl bych, že tam určitá souvislost je.
leden 21, 2019 17:52
... : kyttka
Deeres, ok, nemáš ráda Moravce. Na to máš právo. Ovšem to, cos napsala, prostě nebylo adresně na VM a bylo to trochu nešťastně formulováno. Asi jako v mým věku někoho oslovovat zdrobnělinkou. smilies/wink.gif
leden 22, 2019 12:13
... : *deeres*
No, dobře, omlouvám se, tvůj věk neznám, připadalo mně to hezké, asi nebylo. I ta formulace byla nešťastná, ten VM mně nějak okamžitě naskočil. Kdybych opravdu byla homofobní, tak by mně vadil třeba i pan Cibulka, Voříšek, Musil, nemohla bych koukat na filmy s Korbelářem, nebo Maraisem......
leden 22, 2019 16:15

Powered by Azrul's Jom Comment
busy