DEJVICKÉ ZÁHADY
Čtvrtek, 11 říjen 2018
Blíží se Dušičky. To je čas, kdy jdu upravit hrob v Bubenči, alespoň tak, že ostříhám rozrostlý břečťan, který se touto dobou už chodí brankou dívat na ulici. Pak už jenom před Vánoci. Tentokrát jsem si řekla, že se proběhnu po Dejvicích, od trhu na Kulaťáku až dolů k Podbabě. Na první záhadu jsem narazila hned nahoře, vlastní umělecký objekt, prý s přidanou hodnotou posezení, sám o sobě nijak záhadný není. Rudý sud, se stejně zbarveným skákacím prknem, zná každý.

 

 

 

 

 

 
 
 

 

 

 

 

Záhadou je pouze to, jak vedení Prahy 6 jednomyslně mohlo rozhodnout,

že dá za tento absurdní objekt,

lavičku Ferdinanda Vaňka z Havlovy Audience 850.000 Kč,

za usazení lavičky 350.000 Kč

a dalších 150.000 Kč za opravu,

když se po ní projeli skejťáci. 

 

 

 

 

 

 

 

A jdeme dál, dolů ulicí Jugoslávských partyzánů k Vltavě.

Vpravo na náměstí Interbrigády máme další záhadu, růžovou sochu Ivana Stěpanoviče Koněva.

 

Proč růžovou nevím, asi někdo chtěl napodobit Davida Černého s jeho růžovým tankem.

Otázkou ale je, jestli to byl náš osvoboditel ve 45. roce, nebo okupant v 68.

Abychom v tom měli jasno, tak se nakonec v Dejvicích shodli, že sochu tedy nesvrhnou, ani nebude umístěna na půdě velvyslanectví Ruské federace, ale dostane umravňující tabulku v tomto znění:

 

Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky se zúčastnily závěrečného útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9.května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V létě 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A máme tu v pořadí třetí záhadu:

vedle tramvajového kolejiště na zábradlí visí rezavá pánvička s datem 27. 5. 2015.

Proč, nikdo nevěděl.

 

 

Pak se vedle v trávníku objevila  deska, opět symbol pánvičky a verše:

 

„Na banju když praskne struna,

se čtyřmi ti mohu zahrát,

a až z mapy zmizí sever,

zbude východ, jih i západ,

když by zítra slunce zhaslo, noc by k žití postačila,

nikdo by tě nenahradil, kdyby tramvaj nebrzdila.“

 

 

 

 


 

 

Jedna verze tvrdí, že šlo o srážku tramvaje se ženou, která jela na kole přes koleje a měla nasazená sluchátka. Pánvička tam prý je proto, že kuchař z vedlejší restaurace, prý leknutím pánvičku upustil. 

 

Podle jiné verze pánvičku kuchař po cyklistce Šárce hodil, aby jí na jedoucí tramvaj upozornil. Nakonec se vysvětlení najde ve vedlejší Zavadilově ulici. 

 

 

 

 

 

 

Na plotě dětského hřiště je umístěno torzo kola, dotvořeného do podoby lišky. I kolo, které se zúčastnilo střetu s tramvaji má svůj pomníček s tabulkou: 

 

„Teď už jen zatočit doleva okolo maršála Koněva. Poslední slova statečného stroje, který včasnou katapultací a vlastní destrukcí zachránil pilotku před smrtí pod koly tramvaje.“

 

 

 
Co se tedy stalo doopravdy?

 

K události došlo 27. května 2015. Šárka jela po přechodu na kole, i když se to nemá. 

Sluchátka ale neměla.

Auto ji pustilo, tramvaj za autem přehlédla. Tramvaj to neubrzdila a odhodila

Šárku hezky daleko.

Pánvička má symbolizovat její rozlámanou pánev. 

Holka přežila, ale na závodní běhání to už není.

 

 

 

 

 

A máme tu poslední záhadu na náměstí Nikoly Tesla.

 

 



Tady můžete stejně jako já se dohadovat, co objekt představuje.

Ne, není to zřícený horkovzdušný balon, se kterým spadnul Švejk, jak jsem se domnívala…

 

 

 

DEERES
 

 

Komentáře
... : mamča
No, já žasnu !
Ještě že do těch končin už nezajíždím. Mohla by mě z těch "novot" klepnout Pepka.
říjen 12, 2018 06:12
... : NČ
Dost dobrý, Deer. Dík. Máš skvělej postřeh pro věci, který už pro samý zblbnutí téměř nevnímáme.
Nejvíc mě zaujal ten N. Tesla. Tipuju to na nějakej mocnej zdroj zářivý elmag energie, kterej Tesla vymyslel a už nestačil zkonstruovat. Pro jistotu bych se k tomu příliš nepřibližoval. Třeba i příčina letošních veder a sucha?
říjen 12, 2018 07:08
... : mia I
elektrický výboj ne?

Jinak radní na Praze 6 jsou opravdu kouzelníci. Tolik peněz , kolik dokáží oni vydolovat na blbiny a potažmo kapsy jedinců, to se hned tak nevidí. Místo lavičky Havla by mohli nechat upravit alespoň bubenečský hřbitov. Ne ten, na který chodíš, ale ten zaniklý Na Skalce. Někde na netu jsem zahlédla fotky a hnus.
říjen 12, 2018 07:38
... : doktor
Dámy a páni,je to jednoduché ..... "velké nic" za fůru peněz.Jooo ,každý chce být nějak živ a když mu někdo ( jako tomu " umělci " ) zaplatí,není co řešit.Hezký i v Praze.Ahoj.
říjen 12, 2018 12:20
... : Milene
Na Praze 6 ve volbách kandidovala strana - Občané za zbourání pomníku maršála Koněva. Ale strana neuspěla, tak tam Koněv s tabulkou zůstane. Jen ho asi někdo občas nabarví.
říjen 12, 2018 13:41
... : *deeres*
Mia a NČ jsou vítězové. Já si fakt celou dobu myslela, že to je zřícený balón. Alespoň do té doby, než jsem si přečetla příslušnou cedulku.
Motivem pomníku je stylizovaný „výboj“, tedy elektrický výboj jako hybná síla a základní kámen Teslových vynálezů a jako nástroj jeho proslulých prezentací.Je to největší pomník k poctě vědci na světě. Jeho rozměry jsou 6 x 3 xe Wolkerově uklici 3 metry, váží 5,4 tuny. Na financování pomníku se podílela Městská část Praha 6, Česká spořitelna, a. s. jako hlavní partner projektu, která na projekt přispěla částkou 2,5 miliónu korun, přispělo také město Záhřeb.
Mio, hřbitov Na Skalce není veřejnosti přístupný a asi už nikdy nebude, je mezi zdí Stromovky a soukromým domem ve Wolkerově ulici a máš pravdu, hřbitov je zpustlý, branka uzamčena. Já tam pamatuji nějaké spadlé náhrobky, ale to už je pěkná desítka let, teď je přes branku vidět jenom zarostlá divočina.
Když Dejvice nevědí, do čeho vrazit prachy, tak by mohly vybudovat alespoň jedno záchytné parkoviště. Modrý čáry, ty měli nalajnovaný hned, slibovaná parkoviště P R, dodnes nemají ani jedno.
říjen 12, 2018 17:24

Powered by Azrul's Jom Comment
busy