JAK ZAHRADNÍK OMYLEM K POMNÍKU PŘIŠEL
Pondělí, 01 říjen 2018
Narodila jsem se a vyrostla na pražských Královských Vinohradech a od nás to bylo jenom kousek na Karlák do tamějšího parku. Na té straně, kde je Faustův dům, se skrýval podivný pomník, tehdy zarostlý v křoví. Nějaký fousatý dědek, v jedné ruce knihu, ve druhé žoužel, přiklopený kloboukem a v jeho nohách se ostražitě krčí nahatý kluk s šavlí, na hlavě koupací čepici. Nějaký Benedikt Roezl...

 

 

Nic mně to neříkalo, nic to neříkalo ani jeho současníkům, co seděli tehdy na pražské radnici a psali do novin. Mne omlouval věk, je vůbec nic. Naši politici ani novináři se za nějaké to století vůbec nezměnili, je to pořád stejné.

 

Bylo to nějak takhle, po roce 1880, kdy se usnesli přírodopiscové čeští… - že by bylo záhodno uctít památku někoho významného… a že tím někým významným by mohl být biolog Jan Svatopluk Presl. Tak když uctít, tak uctít. Ale jak? Pomníkem přece. Výborně!

 

Leč hned na začátku se objevil zádrhel. Ne že by nebyl pískovec, byl, ani sochař nescházel, ba majzlík mu nechyběl – ten zádrhel byl zcela jiného druhu. V té době měl být postaven úplně jiný pomník úplně jinému významnému Čechovi, vynálezci lodního šroubu Josefu Resselovi.

 

Leč zjistilo se, že Josef Ressel má dosud ve Vídni potomky, kteří tam žijí dost chudobně a že by tudíž bylo moudřejší peníze určené na pomník dát jim. Mezitím bylo vybráno místo pro pomník Janu Svatopluku Preslovi. Na Karlově náměstí, nedaleko botanické zahrady. Jenomže v té době už byl zhotoven z příspěvků našich i zahraničních zahradníků pomník jistému Benediktu Roezlovi.

 

 

File:Statue Benedikt Roezl Place Karlovo Prague 5.jpg

 

Jakým činem proslavil onen Roezl český národ?

 

Časopis Zlatá Praha o něm napsal: "Byl to skromný muž, který kdesi v Americe nalezl orchideje a uvedl je do obchodu."

 

Když sochař Zoula dokončil jeho pískovcovou sochu, začalo se pro ni hledat místo.

 

 

(Bronzové sousoší - muž, kterého stráží mladý indián s mačetou. Plastika stojí na vysokém žulovém podstavci. Dílo Gustava Zouly za spolupráce Čeňka Vosmíka. Podstavec navrhl Edvard Sochor. Pomník českého cestovatele a botanika, z příspěvků mezinárodního komitétu.)

 

 

 

A vtom si jakási moudrá hlava vzpomněla (bezpochyby to byl rodák z legendárního Kocourkova), že přece takovéhle místo je už ouředně zjištěno a schváleno, a to v Praze na Karlově náměstí!

 

 

Tam měl sice stát Presl, Jan Svatopluk, uvažovalo se taky o Resselovi, Josefovi, jenomže někdo se přeslechl, nebo se přepsal, zkrátka to zvojtil, a to, co bylo slibováno Preslovi, a co bylo odepřeno Resselovi, dostal nakonec Roezl.

(To je možné snad jenom u nás…- Časopis Zlatá Praha)

 

 

 

 

 

 

Když mne čas od času popadne mlsná, nevím coby a v lednici se v rohu krčí jenom jeden prošlý bílý jogurt, tak se vydám do vyhlášeného řeznictví v nedalekých Horoměřicích. Tam mne už z dálky vítá vůně úžasného bramboráku, skvěle ochuceného, smaženého na sádle, s vykřupanou kůrčičkou. Bramborák cítím snad už tehdy, když míjím horoměřické rybníky, kde jdu kolem zdi, za níž je nenápadný patrový hnědý dům, který má na průčelí pamětní desku s nápisem: “Zde se narodil Benedikt Roezl“, hned vedle je památečný dub, pod kterým si malý Benek, (jak mu doma říkali), kdysi možná hrával.

Výsledek obrázku pro rodný dům B. Roezla

 

Benedikt Roezl (*1824) se v Horoměřicích narodil coby nejstarší dítě do zahradnické rodiny Jeho otec zahradničil na panství strahovského kláštera premonstrátů, matčin otec byl zahradník v Horoměřicích. Ještě jako pětiletý se přestěhoval s rodinou na jiné premonstrátské panství, do Pátku nad Ohří.

Po základním vzdělání, po vzoru otce a dědečka, nastoupil do učení v zahradách hraběte F. A. Thuna v Děčíně. Po vyučení v roce 1840 pracoval v několika zahradách nejen v Čechách, ale i po celé Evropě a to až do roku 1846, kdy byl přijat na místo zahradníka v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu.

Zde se díky svým znalostem brzy stal vrchním zahradníkem tropických skleníků a později, když se van Houtteho zahradnictví stalo státním ústavem, byl zde jmenován vrchním zahradníkem.

 

Výsledek obrázku pro B. Roezl ciudad de mexico
 

 

Jenže to mu nestačilo, v roce 1855, to mu bylo 31 let, poprvé odplul do Jižní Ameriky. Tam se vrátil ještě dvakrát. Stal se nejznámějším sběratelem exotických rostlin, především orchidejí, své doby. Objevil více než osm set orchidejí a latinské označení rostlin jeho jménem „Roezlii“ je obsaženo ve dvou stech osmdesáti devíti jménech rostlin.

 


 

 

 

 

Autor článku ve Zlaté Praze si neodpustil štiplavou poznámku:

"Architekt, který podstavec a okolí pomníku upravoval, nejspíš si zaměnil Roezla s Preslem a vyzvedl sochu bodrého zahradníka jako nějakého hrdinu meče či pera, a ze zamýšleného památníku, jemuž by bývalo bylo zcela dobře někde v zeleném zákoutí křovin (ze kterých by dobrosrdečně a nepovzneseně zíral), stal se opravdový monument, jaký v Praze dosud nemá ani Hus, ani Žižka, ani Jiřík z Poděbrad, ani Palacký, ani Dobrovský, ani Havlíček, ani Neruda, ani - co já vím, komu jsme ještě pomník dlužni anebo na čí pomník se v tu chvíli u nás pomalounku vybírá!"

Článek vyšel v roce 1897, pražským radním tedy trvalo třináct let, než schválili umístění dávno již zhotoveného pomníku na Karlově náměstí. Benedikt Roezl neměl pomníku v Praze zapotřebí.

Pomník si postavil, nebo spíše zasadil sám.

 

 

Související obrázek

Hlavní město Mexika se jmenuje Mexico City – nebo španělsky Ciudad de Mexico. Neoficiálně se ale mu říká "Město v eukalyptech." Není tam snad jediná ulice, ve které by eukalypty neboli blahovičníky nerostly. Celé Mexico City vypadá jako jedna obrovská zahrada, protože eukalypty kvetou skoro bez přestání. A co to má společného s Roezlem?

Po třiadvaceti letech toulek Amerikou se Benedikt vracel domů. Mexická republika mu ústy svého prezidenta Sebastiana Lerda de Tejady navrhla krásné rozloučení: aby během jednoho roku zde založil veřejné sady, stromořadí v ulicích s nějakým hodně kvetoucím druhem stromů... široké, zelené plochy, vodotrysky, umělá jezírka... Roezl tu nabídku přijal, a stihl to za osm měsíců. Městem v eukalyptech je Mexiko City dodnes.

 

 

Do své rodné země se vrátil, když mu bylo už přes padesát let. Usadil se v Praze na Smíchově a žil dál svým světem rostlin.

Publikoval články o jihoamerické flóře, předával zkušenosti u nás i v zahraničí, dostávalo se mu četných poct, dostal i řád od ruského cara. V jedenašedesáti letech zemřel. 14. října 1885 vyvěsili na domě číslo popisné 516 v Praze na Smíchově černý prapor.

Na jeho pohřeb se sjeli jeho přátelé a obchodníci, odborníci přes rostliny  z celého světa. Nekrology plnily pouze zahraniční odborné časopisy.

Češi ho považovali za Němce, nebo Angličana, jedině ze zahraničního tisku se mohli dozvědět , jakého měli ve světě slavného rodáka. O botanikově smrti se psalo v novinách ve Francii, Anglii, Belgii, Rusku, Holandsku i Německu a slavný francouzský botanik Eduard André o Roezlovi prohlásil: „Byl to nejčilejší a nejvěhlasnější sběratel rostlin devatenáctého století“. 

Prahu jeho smrt nikterak nevzrušila.

 

Prý: „Kdo zemřel?“

"Ále... majitel tady tohohle domu. Nějakej pan Roezl... Benedikt Roezl."

Muž, který svůj pomník dostal omylem… 

 

deeres

 

 

Komentáře
... : mia I
líbí. Hezké, zajímavé, poučné. smilies/smiley.gif
říjen 02, 2018 07:39
... : *deeres*
Na novinářích a politicích se nic nezměnilo. Stejná lemplovitost a ignoranství. Čechů, kteří udělali díru do světa je dost, jenom je doma neznáme.
Hodně mých zemřelých příbuzných z máminy strany je pohřbeno na hřbitově v Bubenči. Ta ulice se jmenuje Čermákova. Celá léta jsem si myslela, že ulice je pojmenovaná po malíři Jaroslavu Čermákovi. Od toho jsem znala historizující obrazy z Černé Hory a Dalmácie, z bojů proti Turkům.
Ale ne!
Ta ulice je pojmenovaná po jiném slavném Čermákovi, Antonínovi. To jsem zjistila, až v době, kdy někoho v Dejvicích napadlo, ke jménu ulice přidat vysvětlující informace.

Jedním z nejslavnějších Čechů ve Spojených státech stále ještě je Antonín Čermák, někdejší starosta Chicaga. Muž, který se proslavil bojem proti organizovanému zločinu, zosobněnému samotným Al Caponem. Letos to je 85 let, co Antonín Čermák podlehl následkům atentátu, který pravděpodobně zosnovala americká mafie proti prezidentovi. Dodnes se spekuluje, zda neměl být právě starosta terčem atentátu, k němuž došlo 15. února 1933 při návštěvě prezidenta Franklina D. Roosevelta v Miami na Floridě.
V Chicagu dnes českého rodáka, který měl za manželku rodilou Češku , připomíná název jedné hlavní třídy dlouhé 30 km (Cermak Road), název stanice metra (Cermak-Chinatown Station) a dvě pamětní desky.

říjen 02, 2018 10:10
... : NČ
Jestliže ovšem Chicago doposud nemá Václav Havel Road, tak si ty svý roud můžou klidně narvat .....
říjen 02, 2018 10:35
... : NČ
Jestliže ovšem Chicago doposud nemá Václav Havel Road, tak si ty svý roud můžou klidně narvat .....
říjen 02, 2018 10:35
... : *deeres*
To sice nemá, ale má bustu v americkém Kongresu. Nic moc, ale ještě lepší je na nábřeží v Praze v kavárně Slávia. Autorka Havla přesně vystihla. Ne tak jeho podobu, ale co byl zač.

https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Hnus-hodnoti-Ceska-sochu-Havla-Turiste-z-USA-se-bavi-Havel-Kdo-to-je-209315
říjen 02, 2018 10:48
... : Bara
Deeres, pises, ze tam staval, tedy v minulem case. Ja jsem v 70.letech studovala v Praze a pres ten park na Karlove namesti jsem chodila 4 roky cik cak a nikdy jsem si toho pamatniku nevsimla. Vim, ze tam na strane kde je ted vstup do metra stala/stoji Eliska Krasnohorska. V te dobe ji nekdo namaloval rtenkou cervene rty a take se v te dobe nesmelo na travnik.
říjen 03, 2018 13:08
... : *deeres*
Báro a taky píšu, že tam stával úplně na konci parku zašitý v křoví. Není tam jenom Krásnohorská , ale i Karolina Světlá. Ty jsou v parku uprostřed, proti sobě.Také je tam pomník J.E.Purkyně, ten je na té straně, co je kostel sv.Ignáce z Loyoly a pomník Vítězslava Hálka před Novoměstskou radnicí. Pomník Roezla je na tom konci, co je nemocnice a proti pomníku přes ulici je Faustův dům. Dneska bys pomník nepřehlédla, celé okolí je od roku 2017 nově upraveno a pomník je opravami uveden do původního stavu.
říjen 03, 2018 15:38
... : Bara
Letos jsem v tech hicech moji milovanou Prahu vynechala, ale pristi rok na jare se na Karlak zajdu podivat i do te casti co je na strane u Ignace, v tom je zrejme moje chyba. Ale, ze tech pomniku tam stoji tolik, mi nejak uniklo???? Dik.
říjen 03, 2018 16:39

Powered by Azrul's Jom Comment
busy