PRÁZDNINY V KUCHYNI
Středa, 04 červenec 2018
Naše letní i zimní dovolené mívají podobný scénář: vybereme místo, zjistíme, jak se tam dostaneme, a nakonec hledáme ubytování i s vlastní kuchyní. Vaření o prázdninách je velká součást nadcházejícího dobrodružství. Ne, že bych vaření během roku neměla dost a že bych si za řádnou péči o domácí krb nezasloužila pohledného barmana s podnosem plným drinků někde na kraji moře.

 

 

 

 

 

Troufám si říct, že zasloužila, a myslím, že kdybych dostatečně dupala nožkou do podlahy a kroutila očima (nebo zadkem?) na všechny strany, tak bych ho nakonec měla.

 

Problém je, že už kdysi dávno jsme se vespolek doma shodli, že pokud se na dovolené nenecháme zavřít kamsi do rezortu a zůstaneme odkázáni na to, jaké jídlo si koupíme nebo uvaříme, tak se mnohem líp poznáme s místními lidmi, místní kulturou a místními zvyklostmi. A navíc, co si budeme povídat: najít někdy restauraci, která nezneužívá dav turistů na jedno použití a zároveň si neúčtuje nesmyslné ceny, je často samo o sobě dost velké dobrodružství, na které mám vyčleněno hned několik aplikací ve svém mobilu.

 

Takže abych to shrnula: až na pár víkendových výletů se mi obvykle při dovolených stává, že vařím. Občas se mi dokonce přihodí, že strávníků je víc než deset a že je na pořadu dne víc než jeden chod. Přesto se na vaření na dovolené nijak extra nepřipravuju a nezavařuju maso do sklenic. Beru si s sebou jen to nejnutnější a myslím, že i to by se ještě dalo seškrtat na polovinu a vyházet z kufru.

 

Tady je můj sedmibodový seznam, jak si i vaření o prázdninách užít a nezbláznit se z toho.

 

 

 

vaření o prázdninách

 

 

 

 

Rada číslo 1: Žádné koření

 

Brát si s sebou vlastní koření, oblíbené kořenky, pytlíčky s voňavým obsahem? Ani náhodou.

Nemám vůbec žádné obavy, že by bez koření moje jídlo postrádalo chuť nebo že by pokaždé chutnalo stejně. Vystačím si jen se solí, a to ze dvou důvodů:

 

  • Kvalitní suroviny mají svou vlastní výraznou chuť, nejsou mdlé, takže jídlo bude vždycky chutnat podle toho, co do něj použiju.
  • Pokud znám základní tepelné úpravy, jako jsou vaření, zadělávání, dušení, pečení, smažení a zapékání, tak vím, že jedné hlavní surovině můžu dát šest různých chutí podle toho, co s ní v kuchyni udělám.

Nemám tedy strach ani o fádnost, ani o jednotvárnost.

Sůl se vždycky dá koupit na místě a za pár drobných, takže pokud bych měla málo místa v kufru, nechám ji doma. Pro výlety autem si ji ale klidně zabalím s sebou.

V zahraničních obchodech nebo na trzích se často dají najít zajímavé místní směsi bylinek a koření, takže kdyby mě náhodou přestalo bavit vařit jen se solí, vždycky si ráda jeden nebo dva voňavé balíčky koupím, několikrát použiju a zbytek si dovezu domů jako vzpomínkový suvenýr z cest.

 

Pokud bych se chystala v Česku na chalupu na téměř celé prázdniny, tak přiznávám, že bych si s sebou ještě vzala nějakou univerzální směs bylinek, mlýnek s pepřem a asi i trochu sušených čili papriček.

 

 

 

 

 

 

Rada číslo 2: Základní nádobí

 

Pokud by se mi mělo stát, že na mě na místě nebude čekat kuchyň vybavená nádobím, nýbrž stanový přístřešek a přenosný plynový vařič, rozhodně bych s sebou nestěhovala všechen svůj oblíbený inventář. I s jedním hrncem a jednou pánví se dá zahrát velké divadlo.

 

V takovém případě má můj seznam nejnutnějšího nádobí tuhle podobu:

 

  • menší a větší hrnec (pro tepelné úpravy vaření a dušení)
  • poklice na větší hrnec (pro dušení)
  • pánev (pro tepelné úpravy opékání – a kdybych byla v dobrém rozmaru a sluníčko žhnulo jen přiměřeně, tak i smažení)
  • cedník
  • prkénko na krájení
  • můj oblíbený velký a malý nůž
  • škrabka
  • středně velká mísa
  • vařečka a malá naběračka
  • pokud bych pořád ještě měla místo v autě, tak vezmu i nějaké malé placaté struhadlo
  • mělké talíře, misky, skleničky a příbory

Mezi mé dvě osobní odchylky (či úchylky) si dovolím ještě zahrnout mokka konvičku na kávu a remosku – zejména, pokud bych měla někde zůstat delší dobu a věděla, že na místě sice nebude trouba, ale že můžu počítat se zásuvkou.

 

 

Rada číslo 3: Základní potraviny až na místě

 

Spousta surovin vychází cenově srovnatelně, ať už je koupíte v tuzemském obchodě nebo v tom zahraničním. Balení těstovin, lahev mléka, máslo, kilo rajčat – plus mínus autobus zaplatíte stejně.

Zahraniční obchody mívají úplně stejnou cenovou strategii jako ty české: do výše očí dávají dražší varianty produktů a lepší značky, u podlahy se dají najít levnější méně značkové verze téhož.

Když tedy dojde na základní potraviny, nevidím smysl v tom, abych je vozila s sebou, raději si je koupím na místě. Stačí zjistit, kde se nachází nejbližší obchod.

 

 

Rada číslo 4: Zdroj zeleniny

 

Sezónní zelenina je základem každého zdravého, lehkého a rychlého vaření, bez ní to v kuchyni ani v životě nejde ve zdraví přečkat, takže najít si zdroj místní zeleniny by mělo být vaším výletně-kuchařským úkolem číslo jedna.

Pokud víte, že vám to bude jeden až dva dny trvat, než se rozkoukáte, nebojte se zabalit si s sebou na cestu pár okurek a paprik, ty cestování nejspíš zvládnou v pohodě.

Spousta ovoce a zeleniny se dá v mnoha zemích koupit poblíž silnice přímo od pěstitelů. Zboží bývá ve vrcholné formě zralosti a s tak výraznou chutí, že v kuchyni už obvykle nepotřebuje nic víc, než očistit a nakrájet.

 

 

 

 

 

Rada číslo 5: Omezte pečivo

 

Pokud jste zvyklí spořádat čtyři rohlíky denně, tak na dovolené s vlastním vařením můžete trochu trpět. Zahraniční pečivo je podstatně dražší a čím víc na jih, tím méně solené a méně vláčné je. Pokračovat v trendu nadměrné konzumace pečiva se v jižních zemích tak úplně nevyplácí a ani to nemá smysl.

 

Jižní národy mají pečivo spíš jako doplněk, kterým si po jídle vytřou zbylou omáčku z talíře, určitě ne jako základ svačiny, na který si namažou máslo a zavařeninu nebo plácnou kolečko salámu. Vzhledem k teplému podnebí nepotřebují tak velký přísun prázdných kalorií z bílého pečiva a proto ho nekupují tolik.

 

Naopak severské národy mají v pečivu tím větší procento žita, čím víc jdete na sever, neboť pšenici se v drsnějších podmínkách nedaří, takže i zde pečivo nabírá jak na ceně, tak i na hutnosti či trvanlivosti.

Moje doporučení pro dovolenou tedy zní: nesnažte se mít pečivo za každou cenu, ale zkuste si najít jiný druh svačiny. Ideálně takový, jaký upřednostňují místní.

 

 

Rada číslo 6: Maso, ryby a mléčné výrobky

 

Tady teprve začíná ta správná zábava. I ty nejobyčejnější zahraniční obchody s potravinami mají obvykle na výběr maso, sýry a další chlazené zajímavosti, které se v tuzemských obchodech potkat nedají.

Pokud si troufnete sem tam něco takového koupit (bez ohledu na to, že k domluvě s prodavačem budete potřebovat ruce, nohy i obličejovou mimiku) a pustit se do kuchařského experimentu, pak si zasloužíte veškerý tábornický obdiv.

Není potřeba hledat žádné složité recepty: libové maso a ryby zvládnou minutkovou přípravu na pánvi, méně libové a více prorostlé maso bude lepší dusit v hrnci nebo pomaleji péct v troubě. A zajímavé druhy sýra si zase nejlíp vychutnáte nakrájené, po soumraku a se sklenkou místního vína.

 

Často i pohled na menu místních restaurací napoví, jak se která místní specialita nejčastěji podává nebo připravuje. Mou oblíbenou prázdninovou zábavou je takové jídlo nejprve někde v restauraci ochutnat a následně ho za pár dní v prázdninové kuchyni co nejlépe napodobit. S celoevropskými datovými tarify a wifisítěmi dosahujícími až na pláž není problém si případné nejasnosti a detaily dohledat.

 

 

Rada číslo 7: Chce to kapku oleje

 

Jestliže jsem začala solí, pak skončím u druhé nejdůležitější věci v prázdninové kuchyni: u lahvičky oleje.

Dobrý panenský olivový olej je první věc, kterou v kuchyni vybalím nebo kterou v cizí zemi pořídím. Používám ho pak do všeho možného: do salátových zálivek, do základů na polévku nebo na dušené jídlo, na rychlé opečení masa, do rýže, do kuskusu, do bulguru, prostě kde se dá.

 

Díky tomu pak nemám obavy, že bych po týdnu vezla nespotřebovaný zbytek zpátky.

 

* * *

 

 

Pokud jste dočetli až sem, asi tušíte, že jsem v balení jídla dost striktní a minimalistická a že netrávím hodiny zavařováním, smažením řízků a nakupováním dopředu.

Děti i dospělí do auta dostanou očištěné a na špalíčky pokrájené ovoce a zeleninu, müsli tyčinky, sýrové nitě nebo jiné příruční kousky sýra, spoustu vody a zbytek se uvidí až na místě.

 

 

A jak to máte s přípravami jídla na dovolenou vy?

 

FLORENTÝNA

 

 

 

 

 

 

Komentáře
... : Bara
Nepripravuji se nejak vzlastne, je leto, dostatek zeleniny, takze jime vice salatu a v tech vedrech si dame radeji k platku pecenyho masa kousek chleba nez brambory. Proste pripravuji lehci jidla. Panensky olivovy olej nepouzivam, protoze nam nechutna. I kdyz je zdravy, tak jeho horka chut mne osobne jidlo zkazi. Podle hledani na internetu jsem narazila na nekolik clanku kde byl udelan rozbor olivoveho a repkoveho oleje. Jejich vlastnosti jsou v porovnani uplne stejne. My na severu mame repkovy, ti na jihu maji olivovy, tak to pry zaridil Buh kdyz tvoril svet. Pro zmenu aby to nebylo porad stejne to prolozim obcas kokosovym olejem, sadlem, maslem a jinymi oleji a na salaty pouzivam rada vonave a chutne oleje z ruznych orechu.
červenec 05, 2018 14:05

Powered by Azrul's Jom Comment
busy